Pro přidání příspěku se prosím přihlašte.
Hej, kam chodíš na ty texty? Líbí se mi to, dobře se to poslouchá... Jednoznačně vede About Girl a Pražský blues (přestože, nebo protože sem pražák :D). Akorát mi to trochu kazí, když tam slyšim takovej ten komentář: "Jak to bylo... asi takhle", atd... ale neva...
Díky za názory, těší mě, že se něco děje, že mi dávate zpětnou vazbu, ať už je jakákoli :)
Milé děvče, nesoudím člověka, ale hudbu, text a projev jak ji slyším a jak na mě působí. To nebylo odsouzení, ale šťouchanec pro zamyšlení. Zkusila jsi někdy vlézt do neznámý hospody, před cizí lidi, bez opory svých známých a hrát jim svoje písničky? Překonat ostych, začít hrát...?
Pane Dalibore Pšeničko, když se ti to nelíbí tak to neposlouchej, volante.
Líbí se mi ta nesmiřitelná syrovost, která se nesnaží zalíbit a nehraje si na žádný velký umění. Neochočitelnost může být pro některé posluchače nepříjemná, ale v každém případě je určujícím prvkem neklidu, který rozhodně nevzbuje lhostejnost.
Přemýšlej jakej je rozdíl mezi kumštem a pózou. Poslechnul jsem si to celý a je z toho cejtit nosan nahoru a pohrdání. A není to podložený řemeslem. Akademickej protest....
