Děkuji Miki za krásná slova. Moc hezky se mi to čte. Je pravdou, že se snažím jít naproti svému štěstí. Je ho kus v tom, jaké naše děti jsou, že nás spojuje společný koníček a že jsme se díky tomu stali velmi dobře fungujícím týmem. Často to chce hledat trochu odvahy, ale vzájemně se podporujeme, tak se to daří snáze. A vzájemná úcta, to je nezbytnost. Mám na mysli především úctu rodičů vůči dětem. Mají často dobré nápady a skvělé postřehy. Záleží nám na jejich názoru a úsudku. A děti zase o to více naslouchají těm našim. Diskutujeme o věcech, které se nedaří a hledáme společná řešení. A nacházíme. Jsem moc rád, že jsou oba (syn i dcera) jací jsou. To vše by však nebylo myslitelné bez mé ženy, která je, mimo mnohé jiné klady, fantastický parťák do nepohody. :-)
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.