Airfare rock / Praha

http://kisshady.cz/program/hitparada?votestatus=ok 

   Předevčírem jsme přišli k naší dodávce, která byla zaparkovaná před okny našeho kapelního bytu. A nestíháme…  je rozbitý jedno z bočních oken!  „Jasně vykradli nám auto“, říkáme si.Pak koukáme dovnitř a nic nechybí... jak je to možný? Je fakt, že kromě tun bordelu z fast foodu, rádia a pár drumcových CDček tam toho moc nebylo. Ale proč vysklili to okno?  

  Cestujem noční Prahou, topení jede na plný pecky, na zemi tisíc malej střepů a všem nám je hrozná kosa. Až na tu Prahu scéna jak z ruskýho filmu. Nikdo nemluví – jen občas foukne do okna a vypadne do auta pár dalších kusů skla.

   Pak nám to ale docvaklo. V dodávce máme tajný místo, na kterém je kufr s našima sakama. A ten byl pryč!!! Jako jediná věc z celýho auta se ztratily naše hadry ukrytý ve starým kufru! Tak to je moc.
   Zloději šli na jisto, takže už i my začínáme zbrojit. Asi budem muset navrhnout kolekci věcí Airfare, aby se nám neztrácely z auta. Nechápem to, ale jedno je jistý:     …dou po nás!

Crew: 
Thomas J. Lichtag, T.V., Luke, Ríša Scheufler (drums), Christian Hemmings (photos), Pavel (manager), Petr (organizace, schůzky), Jarda (zvuk)

   Je 23. listopadu 7:00 ráno. Po násilném probuzení telefonátem našeho blížícího se managera se rozhlédnu a zjištuju, že po zřejmě zničující pařbě se právě nacházím v neznámé vile. Hledám zbytek kapely… O pár minut později je najdu na jiném poschodí. Jsme v Brně.

   Za pár minut už sedíme v prosklené jídelně kde po znásilnění kávovaru probíráme včerejší noc. Thomas spal asi hodinu a ostatní na tom nebyli o moc lépe. Ale není čas na hrdinství, Petr (organizátor výpravy) právě dorazil. Je čas naházet náš equipment do dodávky a vyrazit na dlouhou cestu. V Itálii nás čeká hraní, rozhovory a schůzky. Opravdová kalba právě začíná…

   Cesta Rakouskem měla zvláštní pachuť Jacka Danielse, kterého dovalil Pavel. S blížícím se koncem cesty jsme ale sundávali nohu z plynu. Konečná pak bylo bílý víno, který jsme dopíjeli ve Faenze – cílové městečko. Po setkání s Italskou produkcí jsme se ubytovali a vyrazili na večeři a krátkou prohlídku Faenzy. Zbytek večera se nesl v podobném duchu jako večer předchozí…

   Ráno jsme vyrazili na setkání indies labelů a kapel z celé evropy. To byl samozřejmě důvod našeho příjezdu. Naše stáj RGM entertainment tu měla svůj prostor, kde Thomas podal pár rozhovorů pro rádia a televize. Kromě standardních otázek okolo Airfare musel čelit i nesmyslně podrobným otázkám o italské hudební scéně (která je pro nás zahalena rouškou tajemství…)

   MEI – meeting delle etichette indipendenti bylo dobře zvládnuté. Kromě indie labelů, kapel zpěváků, producentů a vyhledávačů talentů tu byly i stánky s rock artem, které mě osobně docela dostaly (www.malleusdelic.com). Celé setkání probíhalo v několika halách k nimž byly přilehlé i 3 velké stany s dobře ozvučenými pódii. Na těch se bleskovým tempem střídali nejrůznější interpreti. My jsme si, ale brousili zuby na pódium určené pro “international guests“. To bylo přímo v centru Faenzy, tak jsme se pomalu posbírali a vyrazili tam. Hráli jsme až kolem půlnoci, takže bylo dost času to zase roztočit. V backstage bylo rušno. Seznámili jsme se s jedním mladým písničkářem a promotérem, který nám právě vymýšlí turné po Norsku. Zajímavé bylo i setkání se španělskou kapelou Daze of  Down, jejíž dredatý frontman s námi po koncertě propařil noc.

   Nastala hodina H a Airfare zahajují svůj set. Lidi zpočátku nechápali… předešlé kapely se na pódiu chovaly daleko “slušněji“. Všichni ale přistoupili na naši hru a začali se bavit.

     Při posledním songu „Morning Person“ všichni tleskají do rytmu a nechtějí nás pustit z pódia. Ale všechno jednou končí, takže i my se pomalu odebíráme do backstage, kde pokračujem v naší oblíbené zábavě. Po pár rozhovorech s ostatníma muzikantama je jasné, že máme zaděláno na nemalý počet zahraničních koncertů, tak uvidíme jak to nakonec dopadne. Buďte s náma.

   Rock´n Roll is not dead…