Behavioral Sink hardcore-metalcore / Praha

Ano, bohužel je to tak. Náš stávající drtikol se rozhodl, že to s námi do budoucna nevidí. Není to osobního rázu. Avšak hudebním cítěním jako takovým. Žánrově a technicky se hodlá vyvýjet jiným směrem. Což samozřejmě chápeme a přejeme mu vše dobré. 

Toť pro objasnění nasí situace.

Teď pro Ty kteří by měli zájem: Valíš bicí, máš hudbu v hlavě a cítíš takový to chvění a pocit imploze když si pustíš Tvoji oblíbenou šlehu? Máš už něco odehráno a víš co je dvojšlapka? Chtěl by si hrát směs žánrů hrubšího zrna, ano opakuji hrubšího a značně experimentovat při tvorbě? Na věku nesejde hlavní je odhodlání, spolehlivost, energie a chuť to ze sebe vymlátit, že se z toho všichni posadí na prdel a nechají se umlátit těmi co to ustáli. 

Pokud tedy myslíš, že by jsi mezi nás zapadl (jsme jen dva :D) Tak neser, nažhav klávesy a napiš do zpráv ať se to hejbe ;-) 

Koncerty na nás čekají a sezóna brzy začne. Takže velká šance to na jaře hned vodpálit jak se sluší a patří.

Můžeš psát přímo sem na bz do zpráv. Popřípadě můj mail: lvsmachine@gmail.com

Hejhola, Mummuro

Jedno zimní odpoledne posel z terénu donesl zprávu, že nedaleko Křivoklátských lesů brajgl bude konán v osadě nesoucí název Junktown a my že jsme prý zváni. A to 9.12.2017.

Inu nelelkovali jsme. Zabezpečili jsme naše území, uklidnili ženy, že se brzy z výpravy  navrátíme. Panování předali těm nejzodpovědnějsím, loajálním jedincům a vyrazili jsme s naší karavanou do krajů povědomých avšak neznámých. 

Cesta kde nebezpečí číhalo za každým horizontem v podobně hladových nájezdníků a pomatených ghúlů byla jen pouhopouhou zkouškou naší odhodlanosti. Blížejíc se k temným lesům kde ani měsíční svit nepronikde jsme věděli, že již jsme v jejich rajónu. Lesní cestou, panely zpevněnou jsme dorazili na místo. 

Přivítáni místním stařešinou jsme vyložili naše hromová kladiva, pekelné kotle a kyje strunné. Poháněni opatrností z neznáma a bojem o zdroj tepla jsme vyčkávali na ten čas kdy rituál náš získá nadvládu nad tamní dírou. V díře se to vše odehrávalo. Podzemní bunkrovina kde chaos nabíral na obrátkách. 

Po skončení punkových rebelů bůhví odkud se plac uvolnil nám. Nastolili jsme naši kmenovou rutinu. Tradiční tóny, hřmění a decibely na které je zvyklé kdejaké děcko z naší osady. Rituální záležitost, která u nás na hlubokém významu si zakládá a proroctví přináší do temných časů. 

S příjemným a hřejivým pocitem, že místní obyvatelé dokázali ocenit naše sdělení a muzika hrubšího zrna jim je více než blízká jsme za hlasitého burácení, řvaní a hvizdu s poděkováním opustili díru. 

A u děkování zůstaneme. Ještě raz: JUNKTOWN, DĚKUJEME!

Naše výprava nebyla ani trochu zbytečná a my si to opravdu užili. Jsme rádi, že žijete!

A ještě něco: Nesmíte být na vodě tak závislí. Měla by nad Vámi moc a trpěli by jste jejím nedostatkem. Jo a prcaj v ní ryby. 

Tak zase příště bando! 

...Mummuro

Ééééj, tak jsme si opět zahráli ve Fatalu a to 3.5.2017! Jakožto support pro holomky ze zěme citroenů, břehů Normandie a kvalitního vína, WHO I AM! Kteří se vydali na tour po Evropě.

Kluci do toho umí třísknout a ještě teď mě bolí záda z toho bordelu co se odehrával na place. Très bon messieurs!

No a jak jsme to vykvíkli my? Na první vysranej song, kterým jsme vskutku né moc dobře odstartovali naši kanonádu, radši zapomeneme a svedeme to třeba na špatný počasí. Poprvé jsme však zahráli novinku Weak flesh viz. hore playlist. Sranda stará, v tu dobu, 3 dny nakonec navrátila sebedůvěru a vymazala předchozí nezmar. 

Díky za pozvání. Díky za potlesk a hvizd zúčastněných a brzy nashledanou.

Valíme, ničíme, drtíme dál! 

Nous roulons, détruire, en battant plus!

 ...Mummuro