Za skřípotu desetiwattových komb, pískání mikrofonu z Tesca za méně než půl tisíce a tlukotu bubnů které zněly jako kastroly se pod domem v Ostravě - Nové Bělé dala dohromady nová kapela studentů, kteří si slíbili, že spolu prorazí. Začátky byly krušné a přestože každý svému nástroji jakž takž rozuměl, dohromady to prostě nešlo. Samozřejmě to byla pouze vina aparatury. Po řadě nespočetných investic však přišlo to, co kapela celou dobu očekávala. Diváci (většinou v podobě slečen ze školy) se začali vracet a spojovat si zkoušky Black Flecku s příjemnými okamžiky a zážitky a pomalu se z nich stávali první fanoušci.
První nápad, který měl znamenat mravenčení či mráz na zádech. Líbil se nám do té doby, než přijela kamarádka Martinovy sestry z Ameriky a lekla se, že si to každý vyloží jako úchylové. A to my jsme nebyli.
Znovu jsme tedy hledali jméno a objevily se najednou dvě možnosti - Apendix nebo Band.exe. Výrustek slepého střeva se moc nechytal, tak byl zvolen název Band.exe. Ten se docela líbil a odehráli jsme pod ním první dvě veřejná vystoupení, z nichž jedno nás proslavilo po celé škole.
Ale i tak originální název jako Band.exe nás omrzel a proto jsme volili potřetí. A tak jednou spontánně ve zkušebně vznikl jednoduchý, rýmovaný a oblíbený Black Fleck.
Hledání zpěváka
Po páru pěveckých přehmatů, ze kterých zbyl pouze starý kondenzátorový mikrofon a prázné místo za ním, jsem se postu frontmana ujal já, Standa. Něco jsem skoro zazpíval, něco jen skoro uřval, ale smutná pravda je taková, že to nikdy nebylo to pravé ořechové. A ve chvíli, kdy se zdála být šance na nalezení dobrého zpěváka ve starším pubertálním věku mizivá, se jako blesk z čistého nebe objevil Radek! Vítěz bezpočtu pěveckých soutěží s devítiletou praxí (kdo má v sedmnácti letech devítiletou praxi?! O.o) a hlavně opravdu výborný zpěvák! Od té doby míříme s nabytým sebevědomím ještě výš a slibujeme, že (o) nás ještě párkrát uslyšíte!