Blob crossover-grind / Česká Lípa

Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod k pádu.
Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod k pádu.
Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod k pádu.
Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod.

Topím ho v dějinách.
Topím ho v dějinách.

Nepodávám ruku zmaru ni strachu.
Nehladím po štětinách.

Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod k pádu.
Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod k pádu.
Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod k pádu.
Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod.

V hlavě nemám, neznám do hoven,do moren magistrálu.
Neznám do hoven magistrálu.
Tupé, mrzké ráno tlaku.Úsměvem.
Tupé, mrzké ráno tlaku.
Úsměvem mizím...se domnívám.
Klopím ho.

K neúspěchu...se domnívám.
K neúspěchu!!!
Opak mi mává na pastvinách.
Opaku za pravdu dávám snad.
Nesejdu,neslehnu,nepojdu,zaseju.

Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod k pádu.
Je tu pádný, nezvratný, nutný...
Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod k pádu.
Je tu pádný, nezvratný, nutný důvod.

Zase jdu!!!

Rozkrývám na čem se prach usadil.
Rozrývám co jsem si neprosadil.
Rozkrývám na čem se prach usadil.
Rozrývám dál.
Dál jen já sám.
Vím kdo jsem.

Pádí...slova pádí z Vás
Ztrácím se v nich a rád?
Mrazí prázdnota vetknutá
Marní tu čas každý z nás

Vrážím a srážím Vás
Zdí co místo uší mám
Dráždí a hrotí sráz
Mezi námi pouze past

A to je hrob
A to je hrot

nevíš, nevím
poptej se
kdo ví, co ví?
tak mi to pověz...
já tě nesoudím?
jen naslouchám
jsem Tvé mínění

Zastav to v sobě
Zastav to pro mě teď
Zastav to v sobě teď hned
Proměň to teď hned

Pádí...slova pádí z Vás
Ztrácím se v nich a rád
Mrazí prázdnota vetknutá
Marní tu čas každý z nás

Přijď k mým dveřím do očí se mi podívej
Seru na Tvý hejty, vokolo Tebe jen starý hajtry
Nejsem ke sklu přilepenej, radši se vodsaď hned vodmrdej!!!

To je zlý
To je zlý

Z očí do uší slova se bortí
Moc nám nesluší, když záda se kroutí
Z uší do žil slova tak pálí
Bolesti na duších, přátelství hroutí

Vnímám teď a tady.
Scházím proto taky.
Krajem černý mraky.
Táhnou sem temný tlaky.
Krajem černý mraky.
Scházím dál proto taky.
Krajem černý mraky.
Táhnou ke mě.

A Ty mi dál neodpovídáš.
Proč obzor zdejší, již mi není znám.
A Ty mě dál v tom necháváš.
Ten oheň v nás se změnil v pláč.

Usměj se, odkryj se, zastyď se, probuď se
Usměj se, zahal se , pochval se...

Vždyť to nám bylo zvykem, že bahnem hází,
kdo v rukách dřímá trumfy a druhej ztrácí.

Bylo to jak rakovina.
Mezi námi málo. Kdy rovina?

Vnímám teď a tady.
Scházím proto taky.
Krajem černý mraky.
Táhnou sem temný tlaky.
Krajem černý mraky.
Scházím dál proto taky.
Krajem černý mraky.
Táhnou teď.

A Ty mě dál nenapomínáš.
Že krev vezdejší, nemá mi co dát.

Vždyť to nám bylo zvykem, že bahnem hází,
kdo v rukách dřímá trumfy a druhej ztrácí.
Vždycky jsme měli jasný vo co nám kráčí,
nenechat nitku suchou...

Sráz ten vítá kaz.
Ten kaz mi ukazuje jas.
Náš pád byl dar.
Nezdar nepadl nazmar.
Teď a tady.