O hudbě
Za poslední dobu se mi hodně změnilo vnímání hudby.Začínal jsem jako malý klasikou, crossover, pak elektronika.Byl jsem stylově ortodoxní..Dneska poslouchám od Šostakoviče, přes jazz, až po Sigur Ros, Herberta nebo NuRave..Nejde mi tolik o styl.. V mé hudbě už vůbec ne...jde o mou tvář...ne o nasazení si škrabošky...
Pamatuju si ,jak mé druhé kapele produkoval EP Ivan Král.Byla noc, seděli jsme v Sonu,Ivan si brnkal na kytaru a my jsme byli mladá tvrdá kapela.A já neměl vlastně ani potuchy, co taková produkce znamená.Ivan se mě snažil přemluvit, abychom trochu chorusovanymi kytarami proložili refren, ale já byl přesvědčený, že to zní tak,jak má -nekompromisně.Netušil jsem , že producent je od toho, aby vytáhl to nejlepší a dal tomu smysl a formu... Pak mi řekl Ivan:"Víš nejdůležitější je, aby to byla písnička..." A já to časem pochopil. Nejdůležitější je písnička .Je to Kostra, kolem které se ovíjejí svaly a šlachy stylů , forem-aranží a harmonií.Ale kostra to všechno drží. Na druhou stranu mám rád, když ty svaly a šlachy nevypadají jako padesátník, ale jako krásná teenegerka , která dýchá z plných plic to svěží ,co se v hudbě děje a přesto pod vrstvou make upu lze najít vlastní hezký obličej ...
