Bujabéza world music-rock / Olomouc

Na Zahradě si nás všimla Míša Michalcová z Olomouckého deníku a požádala nás o rozhovor. Ten vyšel v Olomouckém deníku v rámci seriálu o kapelách z Olomoucka. 

Celý rozhovor naleznete ZDE

Letos jsme se zúčastnili jako soutěžící kapela festivalu Zahrada 2009, kde jsme v boji o Krtka získali od diváků 141 hlasů, což nám zajistilo 8. místo z celkových osmnácti kapel. Tímto děkujeme všem našim příznivcům za podporu! Celkové pořadí všech kapel lze nalézt ZDE.

Jako malou vzpomínku na Zahradu, vám nabízíme video písničky Bojovnice, kterou natočil jeden z našich fanoušků.

Youtube Video P_65qsRkWAY

Z rozhovoru s vítězem Krtka 2009, kapelou Navostro:

Konkursu jste se zúčastnili poprvé, ale byli jste na Zahradě někdy jako diváci? A sledovali jste letos i jiné kapely a kdo se vám líbil?

Občas se nám poštěstí v nějaké té zahrádce posedět, to je pravda. Dokonce máme dvakrát do roka vlastní koncert, kterému říkáme Kamilova Zahrada (Kamil má totiž nádhernou zahradu) :-). Ale pravdou je, že na téhle Zahradě to byla naše premiéra. Kapel jsme viděli a slyšeli malinko, ale přesto nás pár zaujalo. Byli to: I.C.Q, mladá a nadějná Bujabéza z Olomouce (jen tak dál a větší kapky) a samozřejmě nezapomenutelný démon Martin Rous.

Celý rozhovor naleznete ZDE.

Napsali o nás:

Plný Jazz Tibet club v Olomouci viděl premiéru kapely, která je jako stejnojmenná francouzská polévka Bujabéza, plná různorodých chutí a vůní. Šestičlenná kapela v čele s kapelníkem Janem Sítařem svou tvorbu zaměřuje na nepříliš známé moravské písně. Ty dostávají lehce drsnější kabátek hlavně díky bicím a baskytaře. Ovšem jejich dosavadní tvorba se neomezuje pouze na vlivy moravské, ale inspiraci lze najít jak na Balkáně, tak v romantické Paříži. Celou dosavadní tvorbu lze shrnout do širokého žánru World music.

V projevu kapely hraje prim akordeon, který dává výslednému zvuku onen lidový nádech. Výrazný hlas zpěvačky Zuzany Mimrové s melodickým klavírem výborného Jana Sitaře, tvoří jedinečnou kombinaci čisto-jemné melodie, s oním lidovým nakřápnutím akordeonu Víta Zaorala. Text se v podání Bujabézy překvapivě nesráží na holé opakování líbivého nářečí, ale je svižným smysluplným celkem, kterému i po nutných aranžích zůstávají všechny atributy moravské písně.

Kapela Bujabéza je hudebním tělesem, které ještě o své místo svede tuhý boj. Pokud ovšem bude bojovat jen přibližně tak, jak předvedla na svém koncertě v Olomouci, nestane se jednou ze zapadlých kapel, které zná hrstka věrných. Jestliže se zaměří na kvalitu a postupné prošlapání si své cestičky bez prvoplánového podbízení, velmi se těším na jejich CD.

článek: Martin Zavadil

více na: http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=8970