Vyjádření k aktuální situaci kolem Kliniky
1 600 000 Kč pokuty za osobní odvahu jedné ženy.
Paragrafům nerozumím. Ale dokud ještě žil jeden z autorů ústavy Vojtěch Cepl st., hltavě jsem poslouchal jeho hovory, ve kterých často vyvyšoval smysl zákona nad jeho jazykem. A v tom tónu jsem přesvědčený, že tady se děje velké a nepřiměřené bezpráví, se
kterým by se zdravá společnost měla být schopna vypořádat úplně jinak, dle zákona, ale s citem a mírou.
Klinika za necelých 5 let své existence na dobrovolnické bázi uspořádala stovky koncertů, workshopů a přednášek, dala spát i najíst spoustě lidí v nouzi. V roce 2015 se přirozeně stala nedocenitelnou základnou českých dobrovolníků, kteří pomáhali na
Balkáně během tzv. uprchlické krize. Centrum bylo v roce 2016 oceněno Nadací Charty 77. Spousta lidí se tady toho spoustu naučila. Plachejch lidí, křehkejch lidí, výtržníků, opilců, lidí ztracenejch i nalezenejch. Pro mě osobně to byl na Žižkově
bezpečnej, přátelskej přístav, kde jsem opakovaně a rád hrál, místo setkávání, pospolitosti. Byl - už není. Zůstal možná komplikovanej, ale určitě inspirativní odkaz, něžně uschovanej v jejich bojovném krédu "Naší zbraní je... solidarita."
Jenže - ještě jedna, číslům navzdory, bohužel mnohem méně efemerní věc zůstala: pokuta od exekutora ve výši 1 600 000. Čtete správně. Dluh milion a půl korun za 5 let dobrovolnické činnosti pro město a společnost. Ten navíc exekutor neuložil na nějakou
abstraktní "Kliniku", ale na bedra jedné konkrétní členky zakládajícího kolektivu, která za - původně bezplatnou - zápůjčku budovy ručila. Takže má teď obestavené osobní účty a dluh do konce života. Já si takovou částku neumím představit našetřit ani za
30 let a to mám dvě placené práce a nijak zbytečně neutrácím. Celoživotní zátěž za dobrý úmysl a osobní odvahu ručit za společensky prospěšnou věc.
Mohli bychom se dlouze bavit o době a způsobu, jakým Klinika "odcházela". Osobně bych volil jinou a mnohem časnější cestu, s lidmi okolo Kliniky jsem o tom mluvil už před pár lety. Ale já tomu prostoru nevěnoval tisíce hodin dobrovolný práce. A Klinika
během těch pár let, kdy bych ji býval už viděl odpočívat v pokoji, udělala spoustu další práce, posunula spoustu dalších lidí.
To, že za to teď má pár lidí (resp. jedna konkrétní žena a lidé kteří jí pomáhají) pykat šílenou finanční zátěží je jednoduše nefér.
Níže najdete info, jak v situaci pomoci.
My např. 8. 2. pořádáme benefici v Otevřené domácnosti v Holešovicích.
Když nebude solidarita zbraní celé společnosti, tak si tu v těch Čechách okopeme navzájem kotníky skrznaskrz.
