Chiba punk / Plasy

          Jak to přišlo, že se skupina Chiba zjevila na Basinfirefestu? Kromě tří pódií – jednoho hlavního, jednoho metalového a jednoho punkovo-skáčového – byla též v areálu scéna, na které mohl vystoupit, kdo jen chtěl. Kdykoli jsme procházeli okolo, slyšeli jsme již zdáli trojici poděsů, kteří předváděli jakýsi pokus o metal. Bylo to hrozivé. Navíc byli neodbytní a hráli tam snad co dvě hodiny. I rozhodli jsme se jednoho rána, že též vystoupíme, když už ne z žádného jiného důvodu, tak jistě proto, abychom nemuseli znovu a znovu poslouchat onu hrůzu, již produkovali ti tři pánové. Protože však byli přítomni toliko tři členové našeho souboru, Vojtu zaskakoval ve zpěvu Siky, vokalista Suterénu.

          „Tak tady něco drnkejte, ale aspoň půl hodiny. Já si mezitím dojdu na párek!“ děl pán, který měl volnou scénu na starosti. I zapojili jsme nástroje a počali hrát. Nebylo to špatné. Míra již od brzkých hodin ranních mocně popíjel, což dodávalo hře grády, paličky se však s mírou alkoholu stávaly v jeho rukách neposlušnějšími a neposlušnějšími, ergo tu a tam ulétly daleko mimo bicí soupravu. Volili jsme takové skladby, jež by Siky znal a mohl je tedy zpívat, ale zapojili jsme kupříkladu i známou Nakydej tenhle hnůj, což byla právě skladba, při které se začali před pódium tlačit další a další lidé. Pěli snad všichni přítomní...

           „Hele, punkáč,“ vzkřikl jsem radostně seznav, že na našem, sic neplánovaném, koncertu se zjevil po mnohaletém snažení první očírovaný hoch. Vskutku punkovým koncertem se naše vystoupení ale stalo v momentě, kdy Míra při jedné písni zlámal a ztratil paličku, já přerval strunu a rozladil kytaru. Tázal jsem se lidí, zda jim nevadí, že hraji na rozladěnou kytaru. „Hraj dál, vole,“ volali odvece s úsměvem, i hráli jsme dále. Ke konci vystoupení, to když se odcházelo na Debustrol, bylo již lidí vskutku nevídaně, veselá nálada, pán, jenž měl volnou scénu na starosti, se navrátil z párku zasycen, spokojen a spokojeně tedy pokyvoval hlavou, kolik se mu tam sešlo lidí. Všichni pěli sborem: „Podej mi dalšího lahváče!!!“

Š.

Neboť vše se má dít s rozvahou, předesílám, že dodám více písní, ponejspíše Prefabrikát a Pohádku, stejně tak jako dodám i více fotografií, ale bude to nějaký čas trvat, musímť nejdříve přemoci svou lenost a vyšetřit si pro to nějaký čas.

(Tato zpráva je poněkud nicneříkající, vím, vlastně je zde jen z toho důvodu, abychom tu neměli jen jednu novinku...:)

Š.

Neboť na nás byl vyvinut nátlak, jemuž jsme již nebyli s to odporovat, uvolili jsme se váhavě též přidat mezi tisíce dalších skupin, jež jsou na těchto stránkách rovněž zaregistrovány. Jsme tedy zde, abychom se pokud možná infiltrovali mezi hudebníky, doufajíce, že naše nehudebnost nebude odhalena...

Š.