Ahoj, díky za přidání do spřízněných ;-) Opětujeme ;-) Nechcete si s námi buď 14.4. tuto sobotu, nebo někdy v květnu zahrát?
Pic a hoblujte!
FM wave
Texty
Hledám tě / Bytosti stvořené Nyktou
Smutné oči dívky nedospělé
kolem své osy se otáčí kradmě,
V tunelu stojí a lidmi se brodí
Hledám tě, hledám, ale marně
Když vítr tvé jméno v uších mi šeptá
v pozadí za zvuku motorů
jak tráva ševelí, příroda usíná jarně
a kalné vlnky jezera křik samoty deptá
Hledám tě, hledám, ale marně.
Chorus
Být sám! Žít v tmách!
Být sám! Žít v tmách!
Stále čekám, až stiskneš moji dlaň
Tvůj stín však ruku nenatáhne
jen rozplýváš se vzpomínkou naň
A hledáš mě, ale marně.
Čekáš tak dlouho až zjevím se,
odvracíš oči od svíce
Plamínek u zdi plápolá
mé jméno zoufale do větru volá
Pohled na náhrobek rozostří zrak
svědomí utápí v karmě
unylá slova a dešťový mrak
Hledám tě, ale marně.
Chorus
Být sám! Žít v tmách!
Být sám! Žít v tmách!
Magií noci je kosmický třpyt
v tom nádechu plazím se špínou
Tam kde je láska, mír a klid
je hliněný muž srovnán s hlínou
Laň s křídly andělů studem mým se pojí
já máčím prsty v jezeře,
jizvy své smývám;
zrcadlový odraz tváře zrůdy padlé
Tolik krve
Čím déle dlaně pod hladinou držím
Tolik krve
Stříbro vody do ruda se mlží
Tolik krve
Jizvy bitev prohraných mne studem poráží
Tolik krve
Vzpomínka je černotou, kdy vítěz oběť doráží
Zrcadlový odraz tváře zrůdy padlé v boji; jizvy své smývám,
v rubínové nádheře, svůj cejch už navždy třímám...
-----------------------------------------------------------------------------------
Prip’yať
Jsme jenom trosky ruskýho kola,
radioaktivní tma
Vitrína s nápisy příkazů a přání,
pavouk starýho skla.
A díra v prázdnotě obsahu nitra,
Kulatý obtisk zcizených pohárů.
Milujem v prázdnotě nitra svý nádoby
Chceme svůj život vytrhnout ze spárů
Mutanti v šeru šedivý krajiny
třímají otěže citů v nás.
Na tomhle pustým náměstí podsvětí
Tak rychle teče čas
Chorus
Prip’yať! (mnohohlasně) 4x
V područí nočních běsů se probouzím
Zmáčený řekou zla
Nedělím lidi dle nádob v útrobách
Jsem střepinou skla
Uložte těla do jejich postelí
Do cel života.
Běžný den jim rány zocelí
Řetězy vztahů a milostných úskalí
Ženu se vzad a všichni jdou dopředu
Spěchají za smrtí
Chtějí být tak zoufale dospělí
Jsou jako malý děti
Chorus 2
Prip’yať! (mnohohlasně) 1x
Až v tomhle šílenství život svůj odevzdám
Do rukou ničeho
Nebudu doufám mrtvý už třicet let
A neocením klid.
----------------------------------------------------------------------------------------
Sleeping Beauty / Šípková Růženka
Poraněná kráska svá víčka zavírá.
S něhou zlehka dýchá.
Chce navěky spát
a již pro nikoho neplýtvat svou krví.
Spát a přes bolest nelíbat.
K čemu je ti láska, malá holčičko,
když nemůžeš si své milence vybrat?
Tank! Bomb! Death! War! They have no soul!
Tank! Pluk! Smrt! Roj! Bez duše jsou!
Trýzeň v tmách! Princ je vrah!
Nic neznají! Neskrývají! Prostě hlubší smysl postrádají.
Smysl nemaj! Trnový ráj! Nesmyslně se vpřed prodíraj!
Mlha padá. Hrobové ticho se rozprostírá.
Sní někde v lepším místě, nebo už je mrtvá?
Nebudem si hrát na touhu po hloubce života.
Po hloubce života.
Bez duše jsou! Bez duše jsou!
Postrádají smysl vět pro spící svět.
Bez duše jsou! Bez duše jsou!
Míchají lásku s násilím a sex s něčím technickým.
K čemu je ti láska, k čemu? Když nemůžeš.
K čemu je ti láska, k čemu? Když nemůžeš.
Stojíš sama ve světě smutku, ve světě prázdných pout a marných gest.
Tam, kde slova vládnou citům, tam vymřela čest, tak se beze smyslu vláčej za bezvýznamným cílem cest.
K čemu je ti láska, k čemu? Když nemůžeš.
------------------------------------------------------------------------------
Válka Srdcí
Ulice halí se tmou, a ve hvězdách
souznění je duší dvou.
Lexaurin v žilách a v příkopě vzpomínky.
Láska je nekonečnou.
Stroje a vojáci jdou přírodou!
květiny rozešlapou!
Vyhánějí city ze srdcí napalmem
Jsi kráčející mrtvolou!
Leští si odznaky, hodnosti, tituly,
s erekcí rozkazujou!
Nebudu naslouchat sklenicím bez vody
Půjdu jen svojí cestou!
Stroje a vojáci jdou přírodou!
květiny rozešlapou!
Vyhánějí city ze srdcí napalmem
Jsi kráčející mrtvolou!
Všechny tvoje fotky plápolají plazmatem
pod hvězdami luny svit je útočištěm!
všechny charaktery, vzorce, podmínky a sny
vytvářejí vzorec o lidském přístroji!
Ulice halí se tmou, a ve hvězdách
souznění je duší dvou!
Lexaurin v žilách a v příkopě vzpomínky.
Láska je nekonečnou!
-----------------------------------------------------------------------
Zlomený srdce
Voda proudí řekou v dál
Mezi prsty protéká
Srdce má pro lásku z komory sál
Proud krve šálem tvé hrdlo obléká
Mé oči v šarlatových zahradách smutku
nevidí rány, jež má láska napáchala
necítí čepele, jimiž jsi mne pořezala
a mé srdce pro tebe v chladu bije dál
Všechna ta gesta,
slova prázdná a skleněná
voda a sůl je v krvi cesta
na střepech zpěněná
Zrada a stesk je s láskou
nenávistí spojená
v dobrovolném osamnění maskou,
roztříštěná duše hrdlem lahve zraněná
Sbírám střepy, řežou ruce.
Víš jak - víš jak to bolí?
Smývám špínu z rány v ruce
Víš jak...víš jak... víš jak... víš jak...
Mý srdce zlomený bolí, bolí, bolí!
Nikdy neuvěřím! Nikdy!
A pouta v kůži zarytá
pálí i přetrhlá
voda odnáší tě nekam v dál
a tvá vůně zůstává
Procházím se lány sám
Kde se zastavím, nedlouho setrvám
a o závod s větrem dál
už nevěřím pohádkám.
A jizvy co se nikdy nezacelí
však stále ve mě neumíráš
Víš jak to bolí? Víš jak.... víš jak to bolí? Víš jak... víš jak...
Nikdy neuvěřím! Nikdy!
------------------------------------------------------------------------
Černá křídla
Kolik krve pojme srdce prázdné
A vyprahlé po tom cítit cokoliv
Tolik víry a snahy ji šířit
A nenávist a nepřítel co zaslouží zemřít
Chorus:
Co mohou dělat andělé, jež mají černá křídla?
Zrazeni Bohem s vírou v něj – pevnou jak tvrdá skála?
Přijď ztracený k nám! Hlásej cizí slova a uvnitř buď prázdný.
Dostal jsi ho tam, však v jeho očích jsi teď také špínou – zradil nás.
Bojuj za cizí poselství a knihy, které jsi nečet.
V boji s nepřáteli dojdeš k přátelství, než zabije tě ten, co tvou mysl otrávil.
Chorus
Polámán já z oblohy padám. Proklínám tu konstantní změnu reality nitra.
Proč jsi v tmách smrt? Plačící anděl bez křídel.
Proč jsi v tmách smrt? Zmrzačená láska v černým srdci!
-------------------------------------------------------------------------------------
Hvězdička
Tou černou plání se táhne bledě modrý svět
za mříží oken ze školních lavic a nenávistných vět.
z úst šašků známkujících své umění vést
zní opovržení, výsměch že snění a nadšení pro bolest
Tam někde v mlze
líbal jsem horké rty skrz mříž,
hledal jsem pro nás lepší domov, úkryt, skrýš
když voláš o pomoc tak se vyděsíš,
výchovní poradci ti nevěří, ani ty si nevěříš.
Řval jsem hrůzou!
Byl jsem vyděšenej ze všech těch hnusných lidí
z života v samotě, pomalý smrti v zapomnění
a vystrašenej že zemřu jako nikdo
a písmena na papíře za čas; po mě vyblednou a shnijí
Lanškroun je tvůj ortel a můj hrob,
když tě doma málem zabili a já jim nebyl vhod,
nedokázal jsem snášet tvé utrpení
a tryznu dospělých co násilí podporují
Nebe je naše, skrývá andělský prach,
často končíváme spolu v peřinách,
často utíkám oknem, sladce usínáš
a navěky se v mojí duši usmíváš
Řval jsem hrůzou!
Jedno srdce! Srdce bolavý! v tobě zlomený! Zamilovaný!
Tvoje srdce! Ve tmě schovaný! Mnou zlomený! Navždy ztracený!
--------------------------------------------------------------------------------------------
Zaprší! / Krev Existence
Ať zaprší! Za pevnou zdí!
Drancují! Poslední části duše!
Až uslyšíš! Ten výkřik lží!
Vraždy jsou ctnosmi hrdinů v malbách z tuše!
Sklep. Černý svět. V mřížích květ.
Naposled pohlédni na kraj z básní a světel snů.
Klec - osud přec ukradl naše sny o lásce
Snad si někdo uvědomí co znamená život v sázce!
Proč není nic? A tvý iluze o lásce jsou jenom krev, na chodníku slepci v pásce!
Noci tvý... bezesný... tě dostanou... tě zabijou!
Ať zaprší! Za pevnou zdí! Drancují! Poslední části duše!
Až uslyšíš! Ten výkřik lží!
Vraždy jsou ctnosmi hrdinů v malbách z tuše!
Mříž - není nic, jenom klec kolem nitra,
Je tak úžasné být v posteli s její aurou
Mrtvý se plazit za světlem, které není
A jak z toho ven, když je tu arogance spásou?
Krev! Jenom krev! Stéká ze střech v její bouři.
Lež, jenom lež, a další lež je po čem touží.
Smrt a ne sex. Jen trpět pomáhá! Dej si bacha na zrcadlo, ukáže ti vraha.
Ať zaprší! Za pevnou zdí!
Drancují! Poslední části duše!
Až uslyšíš! Ten výkřik lží!
Vraždy jsou ctnosmi hrdinů v malbách z tuše!
Proč není nic? A tvý iluze o lásce jsou jenom krev, na chodníku slepci v pásce!
Noci tvý... bezesný... tě dostanou... tě zabijou!
Krev! Jenom krev stéká ze střech v její bouři.
Lež, jenom lež, a další lež je po čem touží.
Smrt a ne sex. Jen trpět pomáhá! Dej si bacha na zrcadlo, ukáže ti vraha.
--------------------------------------------------------
Záchranná Služba
Slzy ve dlaních,
kapky deště na oknech.
Já zatajuji dech
poslouchám život tvůj, jak bije v hrudi, slábne a mizí v dálkách.
Ležíš mi v náručí, tvoje duše odchází,
něžný polibek, nebo smutný vzdech, když se mi ztrácíš a mizíš v dálkách.
Vzbuď se tmou, buď se mnou, žij se mnou, dýchej!
Drž se mne, zachraň mne, neodcházej!
Dotkni se mé… ruky, ticho vnímej!
Hvězdy padají nad náma… podívej!
Ticho se rozkládá v zrcadle času, nekoukej do něj a hleď na tu krásu!
Nikdy tu nebudem stát jenom spolu, však dokud tě držím já nespadnu dolů.
Za obzorem praští mráz! Tak zastav čas! Než ztratíme se v šeru!
Ztracenej! Zmizelej! Opuštěnej! Odpojenej!
Vzbuď se tmou, buď se mnou, žij se mnou, dýchej!
Drž se mne, zachraň mne, neodcházej!
Dotkni se mé… ruky, ticho vnímej!
Ticho se rozkládá v zrcadle času, nekoukej do něj a hleď na tu krásu!
Nikdy tu nebudem stát jenom spolu, však dokud tě držím já nespadnu dolů.
-----------------------------------------------------
TNT
V nočních bouřích
Tiše říká
Nastaven na krizový čas
Tik, tik, tik zlehka tiká
A v nitru touží zas
Věrnost očí
Usedavý pláč
Její nástroje jsou smrt a karabáč
Něžné oči děvky v čele systému
Jsou rozbušky tikajících problémů.
Tik, tik, tik, zvolna tiká čas
Čekáme jen na explozi zloby v nás
Rozbušky už zahořely láskou
Ke zbabělcům se slepeckou páskou!
Kam jen zmizelá moudrá slova?
Knihy hoří na hranici noci!
Pro explozi zrodili se zas a znova
Ti jež prahnou po sobecké moci!
Fackování, výchovné lhaní
Vzory naší generace v nás
Tik, tik, tik pro ně tiká
A v nitru bouří zas.
Drancování, víra v to že
Nakonec tu není o co stát.
Spoléhat se, že přestřihnem
nakonec ten správný drát.
Trinitrotoluen! Explodujem!
Když není o co stát, nikdy nenajdeme správný drát!
Trinitrotoluen! Explodujem!
Kde není o co stát, nikdo nikoho a nic tam nemá rád!
Tik, tik, tik, zvolna tiká čas
Čekáme jen na explozi zloby v nás
Rozbušky už zahořely láskou
Ke zbabělcům se slepeckou páskou!
Kam jen zmizelá moudrá slova?
Knihy hoří na hranici noci!
Pro explozi zrodili se zas a znova
Ti jež prahnou po sobecké moci!