Dring!

Členové skupiny

Lukáš Jindra

29 let / Plzeň

Nástrojové obsazení: Kytara, Zpěv

Oxik

28 let / Plzeň

Nástrojové obsazení: Kytara, Zpěv

Kontakty a odkazy

Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou.

Dodatečné info

Jsme bratrské duo a hrajeme jen tak pro radost všem lidem, co se rádi smějí a rádi se baví ve velmi veselé společnosti skvělých lidiček! :)

Bio a historie

Autobiografie (Lukáš Jindra)

Začátky:

Minulé století minulého tisíciletí, psal se rok 96 a já poprvé spatřil světlo tohoto světa. Čas běžel jako popálená pata a bylo tady nové tisíciletí, doba, kdy jsem svůj zadek definitivně připoutal k pianové židličce a pekelný rachot mohl začít. A tak jsem se protloukal sérií průšvihů, které neodmyslitelně patří k mladí každého zdravého chlapce. Zlomový rok 2010. Ne, nepřestaly průšvihy, jen jsem toho času do ruky pevně sevřel cosi, co se s člověkem táhne jako smrad po zbytek jeho krátkého života. Byla to moje první akustická kytara. Začalo období tzv. přímé úměry. Čím větší koncentrace večírků v průběhu jednoho týdne, tím více popsaných papírů a naštvaných sousedů. Písně ze mě tekly jako pot ze stodvacetikilového olympijského vrhače disků při čtyřicítkách ve stínu. I přes to všechno jsem byl nesnesitelným šprtem a přechytralejším než rádio Jerevan. I proto jsem si vysloužil přezdívku Oxford, která se postupně zkrátila až na dnešní podobu Ox, což je výsledek mého postupného přehodnocování priorit.

Ox Band, NottorOX a Agave Band:

Rok 2011. Večírky, večírky a občas nějaká ta oslava. Co se všechno tehdy odehrálo a odehrávalo, to si raději povíme někde u piva. Raději zpět k muzice. Byl to rok, kdy se mě ujal pan Jaroslav Rajtmajer (Elegie Rock/Extra Band), kterýžto mě začal učit na sladké dříví. A byl to právě on, kdo mě inspiroval k založení kapely. Jak už to tak bývá, žádný učený z nebe nespadl (stejně by ten pád nepřežil). Začátky si pamatuji velmi matně a mlhavě (mělo to své důvody). Jisté je to, že v té době pod taktovkou "společně si zahrát" vzniklo jakési hudební seskupení Ox band. Název kapele nevydržel ani týden a byla přejmenována na mnohem výstižnější NottorOX, což mluví za vše. Ale teď vážně! Měli jsme první kapelu, měli jsme nástroje, měli jsme zkušebnu (tehdy ve Starém Plzenci) a hlavně, měli jsme chuť hrát. Ve složení Martin Bulín (Kublajchán - kytara), Jiří Kučera (Kostin - velmi chraplavý zpěv), Kateřina Jirsová (Pivoňka, dnes Činčila – kytara) a moje maličkost (kytara, zpěv) jsme odehráli náš první koncert v tělocvičně Masarykova gymnázia. Jako host si s námi zazpívala Linda Zhengová (píseň Smells Like Teen Spirit – Nirvana). Koncert byl pro nás velkým úspěchem a tak jsme zalezli do zkušebny a začali na sobě makat.

Jaro uteklo jako voda a psal (popřípadě říkal) se datum 16. 7. 2011. Již jsem zmiňoval Jaroslava Rajtmajera, který tou dobou stále působil v kapele Extra Band. A právě této kapele jsme měli dělat předskokany. Fotbalové hřiště, velké pódium a s tím spojená velká tréma. Ve složení Lukáš Jindra, Kačka Jirsová a Jiří Kučera jsme zahráli písně od známých českých kapel. Nejhezčí pohled byl na Katku, která poprvé v ruce držela elektrickou kytaru. Na tento koncert si uchovávám velkou spoustu hezkých vzpomínek. Snad jednu poznámku na závěr, koncert jsme ve skutečnosti byli nuceni odehrát ve složení Katka a já. Jirkovi totiž jeho společenská únava nedovolila vylézt na pódium a ujmout se mikrofonu. Načež po tomto koncertě Jiří Kučera definitivně opouští kapelu z personálních důvodů a kapela opět měnila název.

Pod novým názvem Agave Band (podle rostliny, ze kterého se vaří náš tehdy velmi oblíbený plašič žízně) následovala série koncertů v klubu Chaloupka. Kapela o dvou členech, to není to pravé ořechové a tak jako posila do týmu dorazil můj dlouholetý přítel Daniel Kohoutek (kytara, zpěv a idol všech náctiletých fanynek). V plné sestavě kapela bohužel nikdy veřejně nevystupovala, i přesto byly koncerty velmi vydařené, o čemž svědčila i hospůdka o kapacitě 20 lidí narvaná 50. Naše spolupráce s kapelou Extra Band pokračovala koncertem v sokolovně ve Vejprnicích, kde jsme hráli ve složení Dan a já, a kde jsme sklidili velký úspěch (hlavně díky lamači dívčích srdcí Danovi). Poté kapela (z mě nyní již neznámých důvodů) svojí činnost ukončila.

Krátká hudební pauza:

Krom toho, že hraji, také velmi rád muziku poslouchám. A tak občas i zabloudím na nějaký ten koncert. Poprvé jsme kapelu Error 55 navštívil v klubu 21, posléze v klubu Šach Mat (17. 6. 2011). Postupně se ze mě stal velký fanda, který vždy stál v první řadě a po velmi krátké chvíli jsem se s jednotlivými členy poznal i v osobní rovině. Hlavně díky Janu Vacíkovi (sir Jan Reymond Vacík von Sparko-Lobkowicz, zkráceně Šlechtic). Jako jejich velkému fandovy se mi povedlo domluvit vystoupení kapely Error 55 v mé oblíbené chaloupce (2. 9. 2011). Tou dobou kapelu opustil Venca Fiala (Krol, též z jeho strany ne moc populární Vendelín) a kapele tak vznikla díra, kterou bylo potřeba zaplnit. Slovo dalo slovo (pivo) a já byl v kapele. Původně jsme nastoupil na pozici klávesáka (což se se mnou taky táhne jako smrad), po první zkoušce mi však v ruce zůstala kytara.

pekelná jízda s Error 55:

Kapela Error 55 se ve složení Jan "Šlechtic" Vacík (basa), Jindřich "Jindriš" Čekan (zpěv), Tomáš "Tloušť" Posolda (bicí), David "Fazzy2" Hausman (kytara) a Lukáš "Ox" Jindra (kytara) ukryla do zkušebny a pekelná jízda mohla začít. Je třeba dodat, že to co jsem se naučil na kytaru od Fazzyho za pouhé dva týdny, to jsem se nenaučil za celou dobu svého hraní (do té doby). Ve zkušebně jsme však nevydrželi příliš dlouho, za pouhých 10 dní jsme odehráli koncert v klubu Kapsa (24. 9. 2011), který byl (jak Fazzy tvrdí) do té doby největším úspěchem kapely. Nutno dodat, že jsme měli velmi stížené podmínky kvůli časové vytíženosti našeho bubeníka, který se koncertu neúčastnil (pozn. dočasně nahrazen byl Fazzyho multiefektem, tzv. RoboTomášem). Výsledkem byla velká radost z dobře odehraného koncertu, však záhy se objevil problém. Kapela přišla o bubeníka a také o zkušebnu. To by nebyl Šlechtic, aby nezachránil situaci. Vlastnil bicí soupravu a povedlo se mu is sehnat zkušebnu. No jo, ale i to byl problém, kdo teď bude bouchat na bubny? Fazzy na bicí válel (ostatně jako na všechno), ale v kapele chyběla jeho kytara. Situaci zachránila naše nová bubenice Alžběta Divišová. A zase jsme se stěhovali, tentokráté do Radobyčic (kde Bětka bydlela). 17. 12. 2011 následoval velmi vydaření koncert v klubu Sacramento (i přes značnou trému naší bubenice). Po drobné neshodě mezi Fazzym a Šlechticem (pozn. ženská v kapele), se Jan Vacík rozhodl v dobrém kapelu opustit a na svoje místo přivedl Martina (Rejnoka) Havlíka. Následoval do té doby největší koncert Error 55 v sokolovně v Radobyčicích (21. 1. 2012), kde jsme dělali předskokany samotným hudebním veteránům, Starým Psům. 27. 1. 2012 jsme odehráli koncert opět v klubu Sacramento.

Pray For Us:

Tou dobou jsme měli mimo jiné rozjetý hudební projekt Pray For Us, na kterém jsem se podílel spolu s Danielem Kohoutkem a Janem Vacíkem. Výsledkem byla pár hezkých nahrávek a vystoupení v hospůdce na Valše. Po celou dobou jsem byl členem i kapely Error 55.

Error 55:

V kapele nastalo celkem klidné (ale krátké) období, kdy jsme se si Fazzy a Bětkou vyzkoušeli hraní na klávesy, které si Fazzy v kapele přál už od samotného počátku. Jeden problém tu však byl, a to zpěvák (jak mě i Fazzymu se zdálo bez hlasu) Jindřiš. 9. 3. 2012, koncert v klubu 21, oslava Jindřišovo narozenin a také poslední vystoupení Jindřiše na pozici zpěváka. 20. 4. 2013, koncert ve Veroně, oslava Šlechticovo narozenin, kterého se Jindriš již neúčastnil. Ve snaze přimět ho hrát na kytaru, přestal navštěvovat naše společné dýchánky ve zkušebně a neúčastnil se ani koncertu při příležitosti Dachl Cupu ve Vstiši (21. 4. 2012). Zpočátku to vypadalo bledě. Vystoupení na louce selhalo kvůli špatnému ozvučení a my všichni, nevyspalí z koncertu ve Veroně, jsme začali propadat panice. Nakonec byla situace zachráněna a my si zahráli společně s kapelou Ponorka Band v sále v tamní hospodě. Je příhodno sem v tomto momentě připsat další jméno. Jakub "Kawka" Kavalír, náš věrný fanoušek (tehdy už i bedňák) byl přijat do kapely na pozici kytaristy přímo po koncertě. Nutno dodat, že tento emocionální zážitek provázeli i slzy dojetí. Dovolím si tvrdit, že to byl do té doby nejvydařenější společný koncert, na kterém se zrodila i legendární Havlíkova otočka. Ráno, východ slunce, vlahý letní větřík a kávička od jedné milé místní paní. Poslední koncert Jindřiše (tentokráte na pozici kytaristy) jsme odehráli Pod Lampou dne 26. 4. 2012, poté kapelu nadobro opustil.

Následovala kratičká série koncertů, kde jsme vystupovali v improvizované sestavě. Koncert 19. 5. 2012 (club Jam) jsme odehráli v naší tehdejší sestavě Alžběta Divišová (bicí), Fazzy (kytara, zpěv), Martin Havlík (baskytara), Lukáš Jindra (kytara), Jakub Kavalír (kytara). 15. 6. 2012 (opět Jam), tentokráté s kapelou Mrtvej Kostelník. Martin Havlík tou dobou nemohl, na pozici baskytaristy zaskočil bývalý člen Václav Fiala. Navíc Bětka měla zánět šlach a tak za bicí usedl Fazzy. Koncert se nesl v duchu nepřipravenosti, což ve výsledku naštěstí zachránil Flašinet Důchodce Jana. 16. 6. 2012 následoval další koncert v improvizované sestavě, tentokráté při příležitosti křtu nového alba kapely Drtimosaz (U Mrože). Jak už to tak v kapele Error 55 bývá, nastaly další změny. Do kapely byl přijat Michal Horák (zatím nejmladší člen kapely), který nahradil Bětku u bicích a opět jsme se stěhovali, tentokráté do zkušebny kapely Bradavice (pozn. 2. Fazzyho kapela) v Křimicích (tzv. Krautenstein). Na tomto místě jsme často s Fazzym zůstávali přes noc a tvořili písně, tamní atmosféra pro to byla jako stvořená. Vznikly zde některé písně pro Flašinet Důchodce Jana (původně akustický hudební projekt Fazzyho a Lukyho). 4. 7. 2012 (club Jam), můj poslední koncert jako člena kapely Error 55.

Flašinet Důchodce Jana:

Tento hudební projekt pod názvem Flašinet Důchodce poprvé vystoupil 27. 1. 2012 v klubu Sacrameno. Vznik Flašinetu vyprovokovaly zejména časté personální změny v kapele Error 55. Jednoduše řečeno jsme s Fazzym měli mnoho hezkých písniček, které se ovšem s Errory nepodařilo nazkoušet a tak jsme si je hráli akusticky (na španělky), kde nás napadlo. Krom akustických verzí Erroru jsme hráli mnoho vlastních i převzatých písní. Naše společné nadšení pro hudbu se projevilo i tím, že jsme vydrželi hrát i dlouhé hodiny. A tak přišel nápad začít vystupovat před lidma, taky se tak ihned stalo. S Fazzym jsme hráli po mnoha plzeňských hospodách. Vůbec, všechno ve Flašinetu fungovalo extrémně skvěle a rychle. Zlomový bod byl koncert v květnu 2012 (v hospůdce Na Růžku), kdy se k nám jako host přidal již výše zmiňovaný Venca Fiala, mimochodem člověk, který název kapely nedopatřením (přeřekem) vymyslel. Vystoupení sklidilo velký úspěch a dočkalo se bouřlivého potlesku. A tak jsme opět zalezli do Krautenšteinu (pozn. zkušebna v Křimicích) a začali zkoušet. Tehdy se k nám přidal baskytarista Miroslav Sedlačík (který zahrál všechny naše písničky hned na první zkoušce). Píše se rok 2012, přesněji 22. 6., kdy si nás jedna firma pozvala na oslavu čehosi do Sedlce. Koncert byl extrémně vydařený a pití teklo proudem. Následoval celovečerní (asi pětihodinový) koncert na Hracholuskách (srpen 2012 ve složení Fazzy a Ox). Projekt Flašinet Důchodce Jana pokračuje dál pod taktovkou Fazzyho, který též dosud vévodí kapele Error 55.

The Tramps:

Po koncertu v Jamu se kapela Error 55 rozdělila, kvůli neschodám ohledně hraní převzatých písní. Dne 16. 9. 2012 vznikla kapela The Tramps ve složení Michal Horák (bicí), Martin Havlík (baskytara), Jakub Kavalír (kytara) a Lukáš Jindra (kytara, zpěv). Název vymyslel Kawka, tím pádem jsme mohli ihned začít zkoušet. Písničky vznikaly jako na běžícím páse a tak netrvalo dlouho a byl tu koncert. Svojí premiéru měla kapela The Tramps v klubu Sacramento (23. 11. 2012). Následoval koncert opět v Jamu (20. 1. 2013), po kterém jsme přijali Janu Egrtovou, která se ujala kláves. Ta s námi 8. 2. 2013 odehrála koncert v plzeňské Alfě, při příležitosti humanitární benefice SOS Sýrie. Po tomto koncertě nás Jana opustila a my (opět v původní sestavě) odehráli koncert s kapelou Relaxis opět v klubu Jam (23. 2. 2013). Hned 9. 3. 2013 jsme odehráli koncert v klubu Granit, společně se skvělou kapelou Louis Cypher, se kterou jsme tehdy velmi úzce spolupracovali. Naše spolupráce pokračovala společně odehraným koncertem 22. 3. 2013 (v Jamu). Blížil se konec dubna a ve vzduchu byla cítit nostalgie, neboť 27. 4. 2013 jsme měli možnost opět si zahrát při příležitosti dalšího vstišského Dachl Cupu. Tentokrát jsme měli dobrou aparaturu mého otce (pozn. také Lukáš Jindra), takže se koncert velmi vydařil a zbytek večera se táhl ve znamení dlouhých oslav a nostalgických vzpomínek. 29. 6. 2013 pokračovala naše skvělá spolupráce s kapelou Louis Cypher, výsledkem byl další dobře odehraný koncert. Tento koncert byl v rámci projektu kapely Louis Cypher s názve "Začátky jsou těžký" a my jsme byli pozvání k hostování. Výtěžek putoval na pomoc malým dětem (kojencům), kteří neměli hned na začátku takové štěstí, jako ostatní. Tento koncert s námi již byla Michaela Burianová, kterou jsme přijali na pozici zpěvačky. Nutno dodat, že celou tu dobu s námi byla naše R.U.M. managerka Lenka Malotová (Nana), která nám byla obrovskou oporou ve chvílích nejtěžších. Jestli jsem výše zmiňoval něco o značné degustaci alkoholu, tak vězte, že teď to byl nářez. Tou dobou jsme pravidelně (pořád) navštěvovali metalovou Hospůdku Alcatraz na Masarykově náměstí. Tam jsem si vysloužil svojí další přezdívku Ozzy. The Tramps byla vlastně taková loď, koráb, který se plavil po vlnách a peřejích rumového moře. A byla to právě Lenka, kdo stál u kormidla. Ach té srandy a těch nezapomenutelných zážitků... Hned v záři následoval další velmi vydařený, bohužel však můj poslední koncert s kapelou The Tramps. Koncert se uskutečnil 14. 9. 2013 kde jinde, než v Jamu. Jako hosté zahrála také kapela Error 55, takže zbytek večera opět nostalgická nálada. Po vnitřních neschodách a z časových důvodů jsme se rozhodl kapelu opustit a od muziky si dát na čas pokoj. Kapela se nějaký čas scházela a poté ukončila svou činnost. Dne 6. 11. 2013 jsem se na čas vrátil ke kapele Error 55, po měsíci jsem musel kapelu z časových důvodů opustit.

Dring!:

Postupem času se mi začalo po muzice velmi stýskat a tak slovo dalo slovo (pivo) a s bráchou jsme se rozhodli založit duo, abychom mohli dál šířit zábavu hrát lidem svou hudbu! Název Dring vymyslel brácha a má zároveň poukazovat na naší benevolenci k určitému druhu pití a zároveň na přezdívky, které se v názvu skrývají. Uvidíme, co se z tohoto projektu vyvrbí, po letech jsem svolný téměř ke všemu...

Rád bych moc poděkoval všem výše zmíněným za nezapomenutelné zážitky!

Lukáš Jindra