Endless progressive-metal / Ostrava

Tak konečně pátek, hrozně jsem se těšil na věru zvláštní událost. Před časem nás zkontaktovali kamarádi jistého Robina s tím, že se bude brzy ženit a že by mu chtěli místo varné konvice nebo příborů dát jako svatební dar náš koncert na jeho svatbě v přísném utajení, neboť je naším velkým fanouškem a bylo by to jeho velké přání, které kdysi vyřkl v průběhu některé z pařeb, které spolu absolvovali.

Svatební veselí mělo proběhnout v Krnově. Jen tak náhodou jsem se Peťuly zeptal jestli se nežení Láďa z Krnova, jak jsme mu říkali, který byl kdysi u nás na konkurzu na post kytaristy. Tento v té době klučina k nám přijel vlakem, kterým si z Krnova tahal kytaru i s kombem!!! Kdo neví co je to kombo, tak je to velká, těžká, dřevěná bedna, která zesiluje kytaru. Byli jsme z něj úplně vyřízení, klobouk dolů. :-) Ale abych se vrátil zpět k věci, Petra odpověděla, že Robin je Láďův brácha a vše bylo ještě lepší.

Vše bylo okořeněno tím, že kromě jednoho člověka, který na té svatbě byl, o nás nikdo nevěděl. Svědek Láďa, což je ženichův brácha, se to měl dozvědět z dopisu, který měl otevřít v 16.00. To my už měli Krnov na dohled. 16.10 zvoní Petře telefon a nevěřícný hlas Ládíkův se ptá jestli to není drsná kanada či jiný fórek. My už se v autě chechtali jak blázni, protože jsme věděli, že oba bráchové budou mít obrovskou radost, a to nás úplně naplňovalo. Ládík byl po našem příjezdu v řádném šoku, ale před náma bylo to nejhorší, a to, aby zabavil ženicha, abychom se mohli připravit. Jelikož jsem měli hrát na zahrádce té hospy, kde svatba probíhala a bylo asi 40 stupňů, zdálo se nemožné, aby někdo nevylezl ven a nepráskl to.

Výplň další hodiny, kdy jsme se chystali vypadala asi takto: Ládík tahal bráchu Robina (ženicha) k reprobednám, pořád zesiloval muziku a stále do něj něco hučel, Robin mu vůbec nerozuměl, protože tam byl hrozný rachot, tak bedny neustále ztlumoval a říkal si, že bráchovi asi hrabe, jak nám později prozradil.

Naštěstí jsme už byli připraveni a ženich s nevěstou mohli přijít. Pustili jsme začátek skladby 363 days, který jsme trochu prodloužili a v životě nezapomenu na blažený výraz Robina, když nás viděl. Po té samozřejmě dorazily i obě větve nové rodiny, včetně tetiček, kamarádů a začal koncert. Jak si můžete všimnout na fotkách v galerii, pařila i ženichova máma, což je ta dáma v těsném závěsu za ním. :-) Osazenstvo svatby stálo cca 1,5 metru od nás a pořád se všichni culili a my se culili na ně, no jako u blbínků Vám to může připadat, ale to bylo tak šílené a dost emotivní, že jsem se ani nemohl mračit, když řvu, tak jsem se i u toho culil jak debil. :-)

Po druhé skladbě jsem přečetl přání pro novomanžele od kamarádů z Ďábelského břehu a borůvkového údolí a asi to vypadá, že novomanželé doteď nemají ponětí, kdo je takto zvláštně obdaroval. Po třetím songu houstl dým, když na nás otec nevěsty vyrukoval s pořádnými stakany slivovice, za které by se nemusel stydět ani rodilý rus a nešlo couvnout. My s Romkem jsem se vymlouvali na driverování auta, tak jsme mohli aspoň jednu na půl. :-)

V podobné atmosféře jsem dohráli tento výjimečný koncert, na který budem věru dlouho vzpomínat, neb tak rozradostněni jsme už dlouho z žádného koncertu nejeli.

Děkujeme novomanželům a celé jejich rodině za super zážitek, taky děkujeme borůvkám a ďáblům, že se pro takovou akci rozhodli a dopřáli nám obrovskou radost z tohoto výjimečného večera.

Děkujeme a přejeme ENDLESS love. :-)

Fotky z téhle akce najdete v sekci galerie na našem webu www.endless.cz