00(|P|A|N|T|E|R|)00 Muž, 37 let / Sedlecko City

,,Po celý svůj život jsem se ujišťoval, že celá naše věda je v porovnání s realitou primitivní a naivní” Albert Einstein

                                            ,,Pokud se Vám to nelíbí, nečtěte to." D-FENS

K napsání tohoto článku mne inspirovala diskuse k článku Big Brother na kolečkách, kde jsem zmínil praxi americké National Security Agency (NSA) odposlouchávání mobilních telefonů s vyndanou baterií. Okamžitě se na mne vrhlo pár “expertů”, kteří mi vysvětlili, že jsem kretén a že teoreticky to sice možné je, ale z praktického hlediska je to neproveditelné. Přesně tento argument je mezi odborníky velmi oblíben a používá se hodně často (s úspěchem byl použit například u televize nebo počítačů). Historická zkušenost nás učí, že mezi touto odbornou prognózou a okamžikem uvedení příslušné technologie do praxe je několik desítek let. Jinými slovy, relevantní otázka nezní, zda je to technicky možné, ale jak moc je NSA technologicky napřed. Já tvrdím, že dost. Zkuste si představit, že byste se ocitli tak v 17. nebo 18. století a vyprávěli tehdejším lidem o již zmíněné technologii TV. Co by na to říkali? Byli byste blázni, šarlatáni, svatí, služebníci ďábla, lháři...Kolik lidí by bylo tehdy schopno říct: ,,Ano, s využitím nám naprosto nepředstavitelných vědeckých poznatků by to třeba možné bylo?" Když do Evropy dorazila hypnóza a byla předváděna jako pouťová atrakce, byla ustavena komise britské Královské společnosti (první akademie věd), jejíž členové se jednomyslně podepsali pod závěr, že je to šarlatánství, čímž do budoucna položili základ pro spolek Sisyfos a jemu podobné, jejichž někteří členové rádi poskytnou přednášku zdarma...však on už se najde někdo, kdo za to zametení devitalizace slušně zaplatí.

 1940:  ,,Myslím, že při použití jiné technologie logického prvku by nebyl problém sestrojit počítač generující v reálném čase grafický výstup na úrovni disneyovek..... Jsi tupý, tupý idiot, teoreticky by to sice možné bylo, ale víš kolik elektronek by bylo potřeba, aby.... "
 
Jak moc je současná akademická věda vyspělá? Pojďme se namátkou podívat na pár věcí o kterých odborníci opravdu rádi hovoří.

Fyzika: Bohužel se zatím nepodařilo zjistit, co je to gravitace, ale usilovně se na tom pracuje. Dokonce už byla udělena Nobelova cena za pomatenou teorii Higgisova bosonu, která je ověřována ve švýcarských laboratořích CERN, jejichž výstupům věřím asi stejně jako slibům ČSSD. Dál, 95% (údajně, najde se pár lidí, kteří tvrdí, že je to kapku složitější) hmoty ve vesmíru tvoří temná hmota a energie, o níž Vám toho akademik jistě také hodně řekne. Jo, a proč se vlastně při odvozování Einsteinových rovnic počítá odděleně s časem a prostorem, když už se dost dlouho ví, že existuje časoprostor?

Lékařství: Bod G dle části doktorů (ta moudřejší část raději mlčí, když už to nechápe) vůbec neexistuje. Podkladem pro jejich tvrzení je to, že do míst, kde se nachází, nevede (na rozdíl např. od poštěváčku) vyšší počet nervů, než do jeho okolí. Je to ten samý argument, který tito experti používají i ve vztahu k akupunktuře. Mimochodem - akupunkturní body mají jinou elektrickou vodivost, než kůže okolo.

Naši “experti” také před časem rozluštili DNA člověka. Přeloženo ze zmrdispeaku do češtiny to znamená, že rozluštili sotva 5% v nichž našli odpovídající sekvence pro vše, co znali a protože si dál nevěděli rady, byl zbytek označen za odpadní DNA.

Chemie: Tady se zase dá spočítat hmotnost a vlastnosti sloučenin. Tak třeba voda má hustotu nějakých 500kg/m3 mrzne při teplotě -120°C. Úžasné, co všechno se dá dneska spočítat.

Elektrotechnika : Pokud vím (ať mě experti případně opraví), tak se neví, co to vlastně je elektrický proud, resp. víme, že se jedná o uspořádaný pohyb nosičů náboje ve vodivém prostředí. Problém je v tom, že se zatím nedaří podchytit vlastní podstatu náboje.

Akademická věda občas operuje se dvěma pojmy. Tím prvním je “paradox”. Jestliže se něco chová naprosto odlišně od toho, jak by se to chovat mělo (např. když čmelák, ač jeho křídla prostě nemohou vytvořit potřebný vztlak pro to, aby létal, létá), tak místo toho, aby bylo uznáno, že je nějaká chyba (zjednodušení) v obecně přijatých teoriích, označí se to jako paradox. Zvláštní je, jak se před koncem nějakého grantu začnou nečekaně rychle objevovat výsledky, které jsou, pochopitelně, v souladu s teoretickými předpoklady. I když je pravda, že se občas najde někdo, kdo místo falšování výsledků po experimentech dopadnuvších zcela odlišně od představ autorů použije pojem “Faktor Ježíš”. Mnozí akademici se ohání Einsteinovými teoriemi jako dogmatem, v kteréžto souvislosti nelze říct nic jiného než “japonštější než Japonec”, neboť sám Einstein to řekl jasně : ,,Sto důkazů platnosti mých teorií neobstojí před jediným důkazem jejich neplatnosti”.  Příklady výše uvedené mnozí budou považovat za jakousi drobnost (,,většinou to sedí”), ale uvědomme si, že platnost zákona je v případě Vesmíru něco jiného, než v Kocourkově. Zákon buď platí -a to vždy a všude - nebo nejde o zákon.

Hele, co prý teprve testují Američané. Jak můžete nasadit do běžného užívání technologii, která oficiálně neexistuje? Jednoduše: musíte jí nejprve veřejně otestovat. Všem bych doporučil téměř 15 let starý film "Nepřítel státu" s Willem Smithem a Genem Hackmanem zobrazující tehdy 20 let zastaralé technologie a dále dokument "Co my jen víme", kde se dozvíte něco málo o tom, co by bylo možné, kdyby byly pravdivé některé závěry kvantové fyziky. Nenechte si navěsit bulíky na nos, odborník je někdo, kdo dovede vysvětlit elementární otázky týkající se jeho oboru. Nechci se nikoho dotknout, ale pokud Vám někdo bude tvrdit, že je odborník a bude házet machry, položte mu ty naprosto nejsnazší otázky, jaké Vás vůbec napadnou. Před lety jsem se ocitl v situaci, kdy v průběhu jednoho večera vzala všechna má přesvědčení za své a já pochopil, že jsem žil s klapkami na očích. Znám člověka, který se v podobné situaci ocitl také. Pár dní to rozcházel a pak u něj zase zvítězil svět "vědy" a TV Hovn@. Uvědomění si toho, co nevíte, Vám dává možnost začít zjišťovat, co za tím je. Naopak, budete-li si namlouvat, že tomu rozumíte, zůstanete u omezeného chápání. Ať se Vám to líbí, nebo ne, je to prostě tak.

Tady bych svůj článek ukončil tím, čím jsem jej začal:
,,Po celý svůj život jsem se ujišťoval, že celá naše věda je v porovnání s realitou primitivní a naivní”

Následujících dovětek je určen pro ty, kterým já říkám “kritičtí” a mnozí pak “paranoidní debilové”:

Existují dvě skutečnosti, které musí “věda” respektovat. Jsou jimi peníze bohatých a moc mocných. Není to tak, jak si představují někteří mne blbem nazývající diskutující, že když budu mít technologii pro bezdrátový přenos energie, budu bohatý. Tajné služby mají dost peněz z drog, jimi ovládaných firem a komerčně poskytované špionáže. Vypuštěním nebo alespoň nebráněním efektivních technologií by si (a mnohým nadnárodním korporacím vůbec) řezali větev, na níž mají umístěné svoje zmrdisádlé zadky.

Když jsem psal tento článek, zabýval jsem se otázkou, co tam ještě napsat a co už ne. Umělé pěstování orgánů z odebrané DNA bylo něco, co jsem raději vynechal. A hele. Souhlasí to s tím, co jsem slyšel. Až na to, že myši jsou prý naprosto nesolventní. Teď si uděláme malý příklad:

Představte si magnet zatížený vahou 100kg po dobu několika let. Kolik kWh elektřiny by bylo potřeba na napájení stejně výkonného elektromagnetu po tuto dobu? Ta samá energie se v případě neodymového magnetu skrývá v předmětu menším, než krabička cigaret. Víme, že elektřina a magnetismus tvoří sobě navzájem skalární vektory (elektromagnetismus). Oboustranně umíme transformovat elektřinu na světlo, teplo, točivý pohyb, zvuk, atd. Proč to neumíme i s magnetem (resp. umíme, ale ne stejnosměrně magnet --> el. proud, střídavě to jede běžný transformátor)? Teoreticky, kdyby to šlo, byla by to docela rána pro energetický byznys a také pro stát, protože by to znamenalo energetickou nezávislost a jestli je něco, co zmrdi slyší opravdu neradi, je to pojem “nezávislost” v souvislosti s byznysem a vládou. Zmrdi chtějí, aby babka Nováková platila za elektřinu. Sveze se na tom Bakala s NWR, ekozmrdi s infrahlukovými generátory a nakonec, pochopitelně, vláda, protože na ten účet bude Nováková potřebovat důchod od státu.
 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Autor : OS     

http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011091106

Rajče se sklízí ještě zelené. Pak je uloženo do velkoskladů, kde je podchlazeno při teplotě do deseti stupňů. Cílem je zpomalit proces dozrávání o zhruba dva týdny a tím oddálit krajní termín ideální konzumace.

Jenže následný osud rajčete je mnohem závažnější a také méně známý.

Aby byla rajčata zbavena eventuelních bakterií, projdou chlorovou koupelí. I když v ní pobudou jenom dvě minuty, přesto část této tekutiny vstřebají. Absorpce se usnadňuje zejména tehdy, je-li na některém místě porušena slupka.

Pak přichází dvou až třítýdenní pobyt v komoře pro dozrávání. A právě v tomto ovzduší naplněném etylénovým plynem nabírá rajče, podobně jako mnohé další plody, charakteristickou barvu.

Doporučuje se, aby tato fáze zrání nepřesáhla 72 hodin, protože pak by se na plodech mohly objevit houby. Jenomže toto doporučení je velmi často porušováno, protože je třeba dosáhnout přijatelné barvy u plodů sklízených ve stále ranější fázi vývoje, čili zelenější a zelenější.

Nyní začíná kosmetická fáze celého procesu. Aby rajče vypadalo lépe a lákavěji, využivá se umělého barviva. Než se rajčata vydají na pulty obchodů, je jim do kůže vstříknuto barvivo, které jim dodá jednotný vzhled.

Ještě než se rajče dostane na náš stůl a dřív než je položeno na pult, musí projít další procedurou, voskováním. Tím se zabrání vypařování vody, scvrkávání a vráskám a dužina rajčete se uchová tak dlouho, jak je to jen možné. Některé deriváty vosků jsou z petroleje a další mohou být pro zjemnění obohaceny mýdlem.

O tom, co jíme, rozhodujeme sami.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Autor : ?

Převzato z: http://www.zvedavec.org/prispevky_3843.htm/2009/?sort=datum&PHPSESSID=n3u807cq11emte20h4pfmt6rv0

   Krále velice zaujal prostý nevinný život jednoho budhistického mnicha a postupně ho přijal jako svého učitele. Nechal jej sledovat - byl to velmi rafinovaný muž. Pak se zeptal na mnichův charakter: „Existují v jeho životě nějaké trhliny?“ Jeho detektivové jej informovali: „V životě toho muže nejsou žádná temná místa, je naprosto čistý, prostý. Je skutečně svatý, je to budha.“ Král šel za mnichem, dotkl se jeho nohou a řekl: „Pane, zvu vás, abyste přišel do mého paláce a žil tam. Proč žijete tady?“

    Král ve svém nitru cítil a očekával, že třebaže toho světce pozval do svého paláce, mnich to odmítne, že například řekne: „Ne, jsem prostý muž. Jak bych mohl žít v paláci?“ Přesto ho však zval! Všimněte si, jak komplikovaná je lidská mysl. Král ho pozval a očekával, že kdyby mnich pozvání přijal, velmi by ho to potěšilo. V jeho mysli však byl i jakýsi spodní proud, který ho přesvědčoval o tom, že mnich, pokud je opravdový světec, odmítne a že řekne: „Ne, jsem prostý muž, budu žít pod stromem - to je můj život. Opustil jsem svět, vzdal jsem se jej a nemohu se k němu znovu vrátit.“

    Mnich byl však opravdový světec - musel to být budha. Odpověděl králi: „Dobře, kde mám kočár? Poskytni mi svůj kočár a já do tvého paláce přijedu. Člověk, který přichází do paláce, musí mít samozřejmě jistý styl. Nabídni mi svůj kočár.“

    Král byl naprosto šokován. Říkal si: „Ten muž je nejspíš podvodník, šejdíř. Zdá se, že všechnu svou prostotu pouze předstíral, aby mě získal na svou stranu“. Jenže už bylo příliš pozdě. Pozval ho a nemohl vzít zpět své slovo. Byl to muž - samuraj, válečník, velký král. Řekl si: „Dobře, prohrál jsem. Ten muž nestojí za nic - dokonce se ani nesnažil, abych jej přesvědčoval. Měl to odmítnout!“

    Nechal přivést kočár, nebyl však šťasten ani neměl radost. Zato mnich se radoval! Posadil se do kočáru jako král. Král se posadil do kočáru a byl velmi smutný. Vypadal poněkud hloupě. Lidé na ulicích jej sledovali: „Co se to děje? Ten nahý fakír?!“ A mnich skutečně seděl jako císař, zatímco král vypadal ve srovnání s ním velmi nuzně. Mnich překypoval radostí, byl přímo v extázi. A čím byl nadšenější, tím byl král smutnější. Říkal si: „Jak se teď toho člověka zbavím? Chytil jsem se do jeho sítí. Všichni ti detektivové a špehové jsou hlupáci - nepoznali plán toho člověka. Seděl pod stromem celá léta, aby krále upoutal!“ Všechny tyto myšlenky krále napadaly.

    Král nechal pro světce připravit tu nejlepší komnatu, kdyby se rozhodl přijít do jeho paláce. Jenže nevěřil tomu, že by přišel. Tady vidíte rozpolcenost lidské mysli: „děláte jednu věc, ale předpokládáte, že se stane něco jiného. Kdyby byl ten muž lstivý, prostě by odmítl. Řekl by: Ne! “

    Král nechal připravit nejlepší komnatu. Světec do ní vstoupil - předtím proseděl tři roky pod stromem - a pravil: „Přineste mi toto a tamto. Když máte žít v paláci, musíte žít jako král!“

    Král byl čím dál víc zmatený. Samozřejmě pozval toho muže, takže ať si řekl o cokoliv, bylo mu to přineseno. Pro krále to však bylo těžké, každý den těžší, protože ten světec začal žít jako král - ve skutečnosti žil ještě lépe než král, neboť král měl starosti, zatímco světec žádné. Užíval si zahrady a bazénu a neustále jen odpočíval. A král si myslel: „Ten muž je parazit!“

    Jednoho dne to pro něj začalo být neúnosné a řekl o tom onomu mnichovi. Světec vyšel ze zahrady na ranní procházku. Král šel za ním a pravil: „Chci vám něco říct.“

    Světec odpověděl: „Ano, já vím. Chtěl jste mi to říct, jakmile jsem přijal vaše pozvání. Proč jste tak dlouho čekal? Zbytečně jste trpěl. Vidím, že jste posmutnělý. Už za mnou nechodíte. Nepokládáte mi obtížné metafyzické, náboženské otázky, které jste mi pokládal, když jste sedával pod stromem. Já vím - jenže proč jste promarnil šest měsíců? Měl jste se mě na to zeptat okamžitě a věci by se uspořádaly. Vím, na co se mě chcete zeptat, ale ptejte se!“

    Král řekl: „Chci se zeptat pouze na jednu věc. Jaký je nyní rozdíl mezi mnou a vámi? Žijete ještě luxusněji než já! Já musím pracovat, mám starosti, mám veškerou zodpovědnost, zatímco vy nepracujete, nemáte starosti ani žádnou odpovědnost. Žárlím na vás! A přestal jsem za vámi chodit, protože si myslím, že mezi mnou a vámi není žádný rozdíl. Já jsem majetný, ale vy jste majetnější než já! Každý den vyžadujete, aby vám připravili zlatý kočár! Chcete se procházet přírodou. Chcete, aby vám donesli to a ono! A jíte jen delikatesy. Oblékl jste se a nosíte ty nejlepší šaty. Tak jaký je mezi námi dvěma rozdíl?“

    Světec se zasmál a řekl: „To je otázka, kterou mohu zodpovědět, jedině pokud se mnou půjdete. Pojďme se projít mimo hlavní město.“

    Král ho následoval. Přešli řeku a pokračovali dále. Král se znovu a znovu ptal: „Co to má za smysl chodit ještě dál? Proč mi neodpovíte teď?“

    Světec na to říkal: „Chvilku počkejte. Hledám správné místo, kde bych vám mohl odpovědět.“

    Nakonec došli až k úplné hranici země a král řekl: „Už je čas, abyste mi odpověděl, jsme na hranici říše.“

    A světec řekl: „To jsem přesně celou dobu hledal. Nyní se už nevrátím. Jdete se mnou, nebo se vrátíte zpátky?“

    Král odvětil: „Jak bych mohl jít s vámi? Mám své království, svůj majetek, své manželky a děti - jak bych mohl jít s vámi?“

    A světec mu odpověděl: „Už vidíte ten rozdíl? Já prostě jdu a ani se nepodívám zpět. Byl jsem v paláci, žil jsem obklopen všemožným přepychem, ale nejsem majetnický. Vy jste majetnický. A v tom je ten rozdíl. Já odcházím.“

    Svlékl se do naha, podal králi oděv a pravil:„ Vezměte si šaty, které jste mi půjčil, a buďte znovu šťasten.“

    Král pochopil, že byl hloupý. Ten muž byl mimořádný, vzácný drahokam. Padl mnichovi k nohám a prosil: „Nechoďte pryč. Vraťte se. Nerozuměl jsem vám. Dnes jsem pochopil, v čem spočívá rozdíl mezi námi dvěma. Ano, jste opravdu svatý muž.“

    Světec odpověděl: „Mohu se vrátit, ale pamatujte si, že budete znovu smutný. Já nevnímám rozdíl mezi tím, zda půjdu sem nebo tam, jenže vám to přinese znovu smutek. Nechte mě, ať z vás udělám šťastného člověka. Nepůjdu s vámi, odcházím.“

    Čím pevněji trval mnich na tom, že odejde, tím naléhavěji jej král žádal, aby se s ním vrátil zpět. Světec ale řekl: „Jednou to stačilo. Poznal jsem, že jste hlupák. Mohu jít s vámi, ale ve chvíli, kdy to vyslovím, uvidím ve vašich očích staré myšlenky. Možná mě chcete zase jen ošálit. Třeba je to jen prázdné gesto, když mi dává své šaty a říká, že odchází. Chce mě znovu ohromit. Pokud půjdu s vámi, znovu propadnete zoufalství. A já z vás nechci udělat zoufalého člověka.“

    Zapamatujte si ten rozdíl: rozdíl nespočívá v majetku, který vlastníte, nýbrž ve vztahu k tomuto majetku - ve vaší majetnickosti. Prostý není člověk, který nevlastní nic, prostý je člověk, jenž není majetnický, který se nikdy neohlíží zpátky.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Autor :  OSHO

Převzato z: http://www.esoterikweb.cz/clanky-nahled.php?id=2182