J.C. - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

J.C. Muž, 15 let / Under the Ice

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek J.C. si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

Negura Bunget - 23.5.2010

      Na tento koncert jsem se již velmi dlouho těšil. Negura Bunget jsem viděl naposledy ve Volyni roku 2003. Jejich hudba mě fascinuje a i přes výhružky typu "změna sestavy" bude to státza hovno, atd...  Jsem se rozhodl vyrazit v neděli 23.5.2010 do pražského klubu Exit.

     Jeli jsme s Petrem. Ten večer se krom koncertu rumunské kapely Negura Bunget se konal koncert KISS, a aby toho nebylo málo, tak zrovna probíhal i finálový zápas českého týmu na mistrovství světa, což vedlo k velmi malé návštěvnosti akce. Čekal jsem málo, ale tak dvacet platících opravdu ne....

     Na chmelnici jsme dorazili ve čtvrt na devět a už hrálal první kapela The Way of Purity. Pod podiem stálo tak pět lidí (dle mého odhadu byli z ostatních kapel). O této italské kapele jsem nikdy předtím neslyšel. Během jejich krátkého vystoupení dospěl k názoru, že bych to měl napravit. Pravda image mi moc neiponovala, ale to co předváděli stálo opravdu za to! Žena za mikrofonem se moc často nevidí. Navíc žena, která ovládá drsné polohy a do toho umí pět krásným čistým hlasem, což byly nesporné kvality, které jsem ocenil až po pár skladbách, páč jakožto průměrný muž líp vídím, než myslím :D. Zpěvačka byla prostě nehorázná kost, která uměla udělat pořádnou show a dokonce slézt dolu z podia a zařvat těm pár kusům pod podiem přímo do xichtu (na mě se i usmála, když jsem na ní vycenil zuby :D). The Way of Purity hrajou ve čtyřčlené sestavě. Hudba kterou produkují je něco nazpůsob  progresivního death coru (to slovo fakt nemám rád, ale jinak to nazvat neumim)  s velmi strojovou rytmikou s nějakou tou avantagardou. Chvilku mi to připomínalo norskou kapelu Ram-Zet. Na živo se jedná a velmi dobrou ušní masáž s industriálními intry mezi jednotlivými skladbami... Prostě mě to kua dostalo, jinak bych to sem nepsal :).

Italové u mě bodovali. Po té co dohráli jsem si šel koupit CD,  pak jsem si ho šel nechat podepsat do backstage a následně se nechal vyfotit s velkmi sympatickou zpěvačkou :)). Velmi pěkný zážitek. Doporučuji jejich CD Crosscore!

Kapela Neochrome... Co k nim říct. Dobrý muzikanti hrající něco mezi death-black metalem s klávesama. Zahraný to bylo pěkně, ale moje náročný uši to skladatelsky neuspokojilo. Kapela pochopila, že není pro koho hrát a asi po dvaceti minutách to zabalili a šli na pivo.

The Stone. Kde jste byli black metalový pozeři z Mortem zinu? Čuměli jste na hokej, nebo jste si kapelu Kiss spletli s nějakym true black metalem? The Stone....prostě alko black metal s paintama. Při vystoupení této kapelyjsem měl chuť zabít zvukaře. Kdybych byl true blacker, tak se z toho poseru. Tohle mě nikdo neoslovovalo.... Zlatý Darkthrone!

Negura Bunget, aneb hlavní hvězda večera a další koncert z jejich SPIRIT OF THE LAND tour. Vyrazit si jen tak na turné čítající 50 koncertů, tak bych asi do smrti nechtěl vidět podium :).

Když se moje oblíbená rumunská kapela připravovala na podium, tak jsme seděli s Petrem na lavicích  hned pod podiem a v tom mi někdo podal brko... inu, neodmítnul jsem. Tak jsem si dobře pohulil a ptám se typa, cože to jako bylo za model? A on na mě, že neumí česky. To  je blbý mu povídám, já taky ne :D. Chvilku na to z něj vypadlo, že se jmenuje John a je z USA. Povídal, že Neguru zbožňuje. Chvilku jsem se bavili o hudbě a pak to vypuklo. Vzhledem k tomu, kolik má Negura nástrojů a jak je těžké něco pořádně nazvučit v prostárách Exitu jsem chvilku nedokázal pochopit, že tohle není zvukovka, ale že už to začlo.

Hráli skladby převážně z poslední desky. Dlouho už jsem neviděl a neslyšel nic tak magického, hypnotického a nadpozemsky neskutečného. Hudba Negury způsobila neskutečný přívali energie až mi z toho brnělo celé tělo a stál jsem jak v tranzu! A nebyl jsem sám, kdo to cítil. Nevím, jak dlouho trvalo vystoupení, ale kdybych tam stál doteď tak by mi to nevadilo. Vynikající zvuk, výborná show...nádhera. Opravdu neskutečný zážitek!

Kdo nepřišel mělp smůlu. Po koncertě jsem zaregistroval sms od Dana, že prej jsme mistři... inu, to mě nezajímá. Ještě jsem si koupil poslední desku této rumunské veličiny ve speciálním balení  - digipack v truhličce, kde je jehličí, listí a kůra z transylvánského lesa :). Je to super. kdybych měl víc peněz, tak jsem si koupil i knížku a nějaký to triko.... někdy příště.

P.S.: Petrovy jsem zneužil fotky, ale věřím tomu, že zlobit nebude :)). Opět se povedli a všechny jsou zde

...něco končí, něco začíná...

jak bych...ehmmm... noooo...kurva, tak už!!!

Něco končí, něco začíná. Někdy je problém něco dokončit, ale větší problém je něco začít.

Když něco začnete, tak to jednou dokončíte. Nebo se na to uprostřed vyserete a pudete na pivo, případně si sednete ke kompu a budete přemýšlet o smyslu života, předraženém pivu pochybné kvality, či nedokončené rekonstrukci bytu, kde potřebujete nutně bydlet, ale nemáte sílu to zmáknout v klidu a včas....

Něco končí, něco začíná, neustálý koloběh naší Matičky Země okolo slunce a další kmitání se a točení se vesmírem. Neustálý koloběh života. Někdo se narodí, jiný umře.... Prach jsi a v prach se obrátíš, ale mezitím můžeš nasrat spoustu lidí, nebo je případně potěšit. Mě se daří obojí :). Pravda, první víc, ale na to mám prostě talent, který mi byl nadělen vyšší mocí.

Nerad dělám věci napůl. O tom už jsem měl slovní průjem v předchozím článku (asi). Nerad dělám věci napůl. Buď budu dělat s maximálním nasazením, nebo vůbec. Víš voe, co to vůbec znamená!?? Víš hovno!!! Toto konstatování nejspíš několikrát sdělil kytaristovy s nejvíc vyhoněnou pravou rukou v ČR (všichni víme o kom je řeč, viď Tome). Nikdy mě nevnímal a "braní mě vážně" nemůže být ani řeč... ale o tom později.

Když se do něčeho pustím, tak se jen tak nezastavím. Někdy musím, páč cesty Páně jsou nevyzpytatelné např. Bizzar si našel babu). Člověk sám neovlivní všechno a nedokáže sám vzdorovat nátlaku negativné energie působící ze strany všudypřítomných blbců. Někdy stačí jeden blb a vše je v píči (dámy omlouvám se za tento výraz). Ano, v píči to začne a píči to skončí...někudy se děti přece musí dostávat na svět.

a zde by moje myšlenky už mohli být trošku víc konkrétní

Můj odchod z kapely Blasphemer byl zapříčiněn jedním velkým naprosto neschopným sobeckým bezohledným ignorantem, tak mu tady poděkujte. Kdyby náhodu někomu přišlo, že mu křivdím, tak může zvesela pokračovat ve čtení dál....

Přirozený vývoj kapely i lidstva je založen na snaze jedinců stejných úmyslů dělat něco perspektivního. Křesťané to házejí na Satana. Vynecháme náboženství a vezmeme to jako ateisti. Za všechno (nejen) špatného můžou blbci.

Vždy, když se najde někde nějakej blb, tak se to posere a že se při tom všichni můžou snahou třeba přetrhnout (viz. třeba Titanik, 11. září atd...). Kdyby v jistých momentech nezakročil blb, nic by se nestalo. Uvedl jsem schválně dva různorodé příklady.Blbci tady byli a blbci tady budou. Nemůžou za to. Bůh je stvořil k obrazu svému...

Něco končí....

Teď trochu konkrétněji. Hrál jsem v několika kapelách. Někde jsem měl velké ambice a jinde žádné. Těch pár let (cca 10 let) na undergroundové hudební scéně mi ukázalo, jak se věci mají dělat, aby vše fungovalo. Práce v kapele Blasphemer jsem odvedl víc než dost a bylo by jí o dost více, kdyby nebylo výše uvedeného ignoranta, který vše bojkotoval a člověk ho musel pomalu prosit na kolenou, aby se změnil zvuk bicích, aby se vše propracoval, aby se na hrálo CD s lepším zvukem, aby se dělali trika, více koncertů...nikdy pro to pořádně nehnul prstem. Vše ihned házel za hlavu a schvaloval pouze pokud jsem obešel jeho ignoraci (a že to bylo mnohdy těžké). Bylo pouze jeho ego. Nic jiného nebyl schopný respektovat a přijmout. Moje bicí, můj zvuk, můj trapnej nehrající aparát atd...) Poslouchat to dokolečka bylo velmi otravné.

Maximálně mě začalo vše srát až když si mě výše uvedený blb dovolil kritizovat za mojí snahu dělat něco co on nikdy neudělal a nikdy pro to nehnul ani prstem (pořádání koncertů, propagace, převádění bicích ve fruityloops atd... je toho spousta).

Jednou dojde trpělivost a těm nejodolnějším. Možná díky přítomnosti malého kouzelného skřítka nedostal Tomáš přes hubu, aby se konečně probral. To, že se něco děje dostal několikrát naservírováno mailem, následný prodej zpěvového aparátu taky nic nevyřešil a s ingorantem to ani nehlo.  Dokonce ani stranické schůze nad budoucností kapely přešel pouze tím, že se musí udělat předělávka a víc ho nezajímalo.... No jo, soudruhu, ale já Ti na předělávky seru. Rok a půl jsem neviděl novou věc, tak se kua snaž! A pořád nic.... nic.... nic.

A co s blbcem? Zabít ho nemůžete, ale jak se ho efektivně zbavit? Vysrat se na něj!!! Málokdy mi začne někdo vadit tak, že bych mu s chutí uříznul hlavu. Tedy nejlepší řešení, vysrat se na něj. Pravda, když se kácí les, lítaj třísky. Odneslo to pár nevinných lidí včetně našich fanoušků, ale vyjádřím se jako naprostej sobec. Já mám klid! To je pro mě důležité.

Rád bych tady poděkoval všem fanouškům kapely Blasphemer, kteří nás podporují a všem kapelám, se kterými se nám dobře hrálo a chlastalo. Byli jste super, ale já se vrátím!!!

Jak se zdá, tak s blbcem můj odchod nehnul. Dokonce už projevil snahu založit si vlastní profil (po roce hučení, aby si ho založil), takže možná neskončí doma s kytarou u internetovýho porna se samejma blondýnama, ale občas něco napíše i sem na bandzone :). Vlastně do této doby pouze kritizoval a komentoval co si píšu s jinejma a dost mu jisté věci vadily.... Teď už se může snažit sám, tak hodně štěstí :)

Já si za svým rozhodnutí stojím. Nemá smysl se srát s naprostým ignorantem a stát neustále na místě. Chci jít dopředu, dál a výš. Chci! A PUDU!!!

Něco začíná...

Ačkoliv jsem čekal, že v klidu dodělám svůj byt a pak si v klidu začnu kompletovat Absconditor, naskytla se mi velice lákavá nabídka, které nešlo odmítnout.

Děkuji Danovy a Enemy Soil East, že ve mě vložili svou důvěru a vzali mě do svých  řad! Patří jim za to můj velký dík. Bude to dřina, ale určitě to bude stát za to :).

Bude mi ctí spolupracovat s pohodovejma týpkama, který uměj víc než jen chlastat a honit si péro :D

 

 

 

 

 

 

Igelitové pytlíky aneb konec rouhání v čechách

Každý, kdo mi sem leze pravidelně ví, že na blogování moc nejsem. Někdy se potřebuju vykecat a když nejsou zrovna poblíž nějaký dvě uši, který snesou mojí ukecanou hubu a jsou propojeny s chápajícím srdcem a odolným mozkem. Nezbývá mi nic jiného, než to naprat do blogu na gejzounu.

Nadpis svědší pouze o tom, že mi hrabe... Poslední dobou si čim dál víc uvědomuju, jak moc jsou všechny potraviny balené do igelitových obalů. Dřív to bylo v papíru....kua, o  tom jsem mluvit nechtěl.

Nevim a raději ani nechci vědět, zda vše začlo nadměrným sledováním seriálu South Park v originále českými titulky anebo krachem mezilidských vztahů mezi mnou a zbytkem obyvatel této planety. Pravda, South Park k tomu určitě přispěl, páč je mi milejší si doma pustit něco veselého a ignorovat něco méně veselého, někdy až depresivně nudného, nebo něco velice otravného unavujícího moji vyspělou inteligenci pravidelně degradující pod  nepravidelnými dávkami  THC

Když začnu přemýšlet nad tím, proč nefunguje něco co doposud fungovalo a na čem mi velice záleželo, tak posledních pár let zjišťuju, že to není moje zásluha. Ano, vše v našem světě je založeno na mezilidských vztazích. U mezilidských vztahů vše začíná a kupodivu i končí, ať už se jedná o požívání trávy, výroba dětí, alkholismus, či hraní v kapele.

Dokud jsem si v poklidu domova tvořil svůj projekt Absconditor, tak vše klapalo. Pravda, občas  se mi posral komp, nebo rozpadla kytara, ale i tak to bylo v pohodě a nic krom perverzního medvěda, který si neumí nandat kalhoty mě vlastně ani nic nehonilo dělat něco dál... Medvídek je super parťák. Mlčí, nedělá problémy a duševně mě neustále podporuje zhuleneckym výrazem ve tváři.

Když jsem medvěda vyměnil za lidi, tak to byla opravdu velká změna. Změna, která znamenala hodně nejen pro mě, ale i pro okolní svět včetně nové kapely.... Jenže počase jsem zjistil, že medvěda jsem nemusel k ničemu přemlouvat, nutit a neustále mu vysvětlovat, že vývoj je přirozená součást veškerého lidstva a proto se musí snažit pořádně makat, aby to kua fungovalo...

Člověk je tvor společenský, tzn., že samotnému se těžko povede to co třeba tříčlenému kolektivu.

Před necelým půl rokem, na vrcholu mé kariéry v této kapele, po kritice od někoho kdo by měl být vděčný, že dělám jeho hudbu lepší, neustále jí šířím mezi lidi, snažím se jí zdokonalovat, vyvíjet a "prodávat" mezi fanoušky, jsem se začal zamýšlet nad tím, jestli to dělám dobře.

Ten půl rok nazpátek jsem si uvědomil, že si nemám se zbytkem kapely co říct a že nemám chuť se s 1/3 kapely vůbec bavit. Pokusy o znovu navázání kontaktu se zdájí být doteď naprosto zbytečné. Přehodnocení situace ukázalo, že bude lepší vztahy ukončit, páč proč by si měl člověk lámat hlavu nad něčim co zbytečně drží a co nechce pustit... třaba jako milovaného partnera po smrti. Mrtvola vám toho moc nepoví a časem vám zhnije v rukách.

Chce to mladou krev a někoho kdo nemá rád bublaninu :))

 

P.S.: v příštím díle: více o bublanině, perverzních medvědech a nasranym krakonošovi