Akim - Blog | Bandzone.cz

Akim Muž, 46 let / Chodov

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek Akim si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

1 2 3 4 5 6810131722283645556676859297101104106 107 108 109 110 111 112 113 114 115117119122125129133137140143145 146 147 148 149

Na Světě je přece tak krásně

Miloval ji nepředstavitelným způsobem,

při její kráse a veskrze kladných vlastnostech

ji měl za pravého anděla,

byl s ní šťastný jako nikdy předtím,

ještě v čekárně u lékaře se domníval,

že jde o jakýsi urologický problém,

pak ale přišla diagnóza,

doktor zvážněl a pronesl polohlasně,

„máte tripla, človíčku, co s vámi?“

Udělalo se mu lehce nevolno,

byl jí celou dobu věrný,

takže nebylo pochyb,

příčina nákazy byla zcela zřejmá,

andílek byl infikován na diskošce po třídním srazu střední školy,

rozdala si to v tmavé uličce mezi záchodky s neznámým borečkem,

který to na parketě uměl náležitě rozbalit,

ani v přírazech nebyl dvakrát opatrný,

vzal si ji zezadu,

přičemž v ruce svíral cop kaštanových vlasů,

to ji rozhicovalo k nepříčetnosti,

prožila svůj nejsilnější orgasmus v životě,

zhruba po hodině výslechu se mu ke všemu přiznala,

zlomila mu srdce,

ztratil smysl života,

a to si ji předtím chtěl si vzít a počít s ní potomka,

nyní měl sto chutí začít po ní metat vlastní hovna,

ale ženu přece ani květinou neuhodíš,

tak se jen tiše rozplakal do nočního ticha,

vlastně to ani nijak neskrýval,

druhý den ráno ji nalezli mrtvou,

udusil ji polštářem šeříkové barvy,

na větší zvěrstvo se zkrátka nezmohl,

ani při následném zatýkání nekladl žádný odpor.

Křídla z druhé ruky

Opilost coby projev procitnutí,

zní to tak hloupě a protikladně,

avšak někdy je až příliš těžké,

ubránit se snadnému úniku

hledaného v tekuté náruči

alkoholového opojení, rázem

je přece naprosto lhostejné,

před čím tak zbaběle prcháš,

důležitější je utéci dost daleko,

cinkot skleničky ujistí tě, že

nevyřčené těžkosti a strasti

bolestivě hyzdící bedra tvá,

mohou najednou zdáti se lehčí,

než pírko, do kterého jsi právě

ledabyle fouknul, letí vzduchem

a tvá mysl letí s ním, jak snadné

je políbit ta vláčná ústa, která se ti

s úsměvem nabízejí a ty přece

tak rád podlehneš, bez výčitek,

ty mi račte ordinovat až druhý den,

pro dnešek jsem králem večírku,

jsem pouhým oparem své vážnosti,

lehkost žití vychutnávám si rád

v poctivých douškách, lokám,

kašlu na pilulky přeplněné hořkostí,

alespoň na pár krátkých chvilek

půjčte mi křídla andělé z nebes,

náhle Svět utichá, točí se dokola,

ulehám, či umírám, žil jsem vůbec

a není to nakonec vlastně úplně jedno?

Prostě mi prosím ještě nalijte panáka,

moc dobře přece víte, co mi chutná.

Pomodli se a všechno bude fajn

Bránu nebeskou i

vrata pekelná

odemyká ten samý,

univerzální klíč,

neštěstím je, že

lidé si to neuvědomují a

pod tíhou primitivních dogmat

mění Svět v černobílou, zlou vizi,

smrdutě a vroucně žhnoucí kotel

plný svárů, podlosti a nenávisti.

1 2 3 4 5 6810131722283645556676859297101104106 107 108 109 110 111 112 113 114 115117119122125129133137140143145 146 147 148 149