Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.
Absencí něhy poleptán,
slepostí víry zmrzačen,
křivdou zcela neskolen,
v paprscích všedních rán,
hýčkám si v duši vzácnou larvu,
co v motýla neproklube se,
vzduchem sotva ponese se,
pro sladkost lásky už se nervu,
bolest srdce na paměti mám,
za krásu kuličky duhové,
směním ji v Chýši Jedové,
kupčíků pár já tam přec znám,
domů vracet se budu až k ránu,
krok sun krok a hlavička bolavá,
hlavně, že dnes muzika vyhrává,
hledím kmotře smrti do křtánu?
Jednou snad bude se mi zdát
sen o naducaných tvářích božích
po kterých slzy budou stékat
pekelně vřelé, v krůpějích pálivých
z výšin nebeských padati budou
skrz mračna šílenstvím prostoupená
až na zem, skrz hlínu prosáknou
do nitra tvého, lásko moje milovaná
přírodo, všeho moudra matičko
dceruško myšlenky prvotního hříchu
po mléčné dráze pošleš psaníčko
písmena do slov vložíš plná strachu
však v obavě každé klíčí naděje špetka
nikdy nebude tak zle, že hůř to nejde
tvář snadno zkoprní v nejistotě zítřka
budoucnost skrz minulost z ohně vzejde
spánkem chlácholen sladce hodlám bdít
hle, já, můj stín oživlý, oči zarudlé únavou
nezapamatovatelný sen do snáře si rýt
víčka zavřu ztěžklá, už mám zase toulavou.
Tma pohltila nebesa i s červánky,
v kouzlu temnoty shořelo vše,
co dosud určovalo mé bytí,
s klínu jejího, chtíčem přeplněného,
před zraky Fénixe, zrodilo se náhle
mé nové já, k obrovské radosti
daleko zpupnější a svobodnější já,
než to předešlé, vzdorem překypující.
