Bufeťák
Na stojáka,
lahváčkem nikdy nepohrdne
ten král rozbryndaného všehomíra,
opojnost síly vítězství pocítí pokaždé,
když flašková desítka
pod víčkem tajnosnubně zasyčí,
okoralý rohlíček decentně
ve třetím dnem odleželém guláši
omočí a do páchnoucích úst vloží,
rumem voní jeho dech,
neb ten je jeho životabudičem,
temně průzračná, bramborová lihovina,
toť denní chléb vezdejší,
zelená, ta přímo dokonale
poslouží na vyčištění zubů,
ranní hygiena přece musí být
v tom magickém království,
kde celý Svět leží před tebou
na vyvýšeném pultíku
prakticky vybaveném
oušky na somrák, či igelitku,
matná, jen lehce pocmrndaná deska
je tím pravým stolečkem prostři se,
jídla a pití co hrdlo ráčí
to vše jen za pár šupů,
co víc si přát v této kruté době,
kdy dnes znamená včera a
zítřka se patrně ani nedožijem,
pivo, vodka, rum, kmínka,
a pro gurmány výčepní lihovina,
utopenec řádně proleželý,
tlačenka s cibulí a octem přijde k chuti,
případně obligátní sekaná
se salátem bramborovým,
velectěná salmonela nám může
akorát tak políbit prdel,
ta somráka nikdy neskolí,
na tu jsme řádně očkovaní,
3 promile pod kůží to jistí,
kam se na to felčaři
a jejich vakcíny hrabou,
od soumraku do úsvitu
ruleta života bleskově se otáčí
v tom našem bufeťáckém Světě,
přesto tady nikdy nikdo neumírá,
zde už jsou totiž dávno všichni mrtví,
stejně, jako ti nabubřelí snobi
v luxusních restauracích.