Finíto Al Capóne
No nadpis je jasný a srozumitelný. Vím, že mám zpoždění oproti normálu, ale chtěl jsem některý věci dotáhnout do konce a na tohle jaksi nebyl čas. Taky jsem si říkal, že to nechám trošku uležet a nebudu psát hned v pondělí nebo ještě v neděli v noci. Nechtěl jsem to psát, protože to bylo hodně čerstvý a tři roky jsou tři roky.
I tak jsem z toho, ale nějak naměkko. Najednou není s kým zkoušet, s kým si povídat u piva. Není s kým sdílet a virtuální realita si na mě sice brousí zuby i tak, ale věřím, že se nestanu její obětí. Pro nezasvěcené doporučuji si přečíst minulý článek. Stejně jsem, ale přemýšlel, že i když nechci, aby to znělo formálně tak oproti pocitům který ve mě zbyly je ten zbytek prostě jen text, jen snažení o popis nepopsatelného.
Dneska to bude asi slabotka. Ti, kteří byli na posledním koncertě Sociálního Případu ví. Vy ostatní čekejte na další článek.
P.S.: Kdyby si toto četla nějaká hudebně zaměřená duše a třěba i orentována na klavír, basovku, bicí nebo příčnou flétnu. Nechť napíše. Mám děsnou chuť udělat něco nejvíc největšího!:D
Mějte se, Váš muzikant na volné noze Andy:)