Konec Starého - Nového světa.
Je-li kormidelník - kapitán unaven, není důvod, aby zůstával u kormidla, protože, byl-li v životě skutečně moudrý, jistě si vychoval svého žáka a pomocníka, který rád zaujme jeho místo.
Je-li však kormidelník dokonce blázen a svévolník a jeho slova jenom dál mluví o štěstí Nového světa, aby uchlácholil ustrašené námořníky, jeho srdce je zmatené a přenechává dál vládu nemocné mysli, zatímco loď se stále těsnějí proplétá mezi útesy, mělčinami a bloudí v kruhu - bude to nezkušený plavčík ze strážného koše, kdo to poví posádce?, nebo starý, všemi ponižovaný otrok?, nebo to již všichni cítí? Tehdy, když se posádka dozví pravdu, musí se dohromady a jednoznačně rozhodnout, jak se dostat z jejich společného bláznovství?, ale možná také každý sám?, nebo to bude obojí najednou - sám-všichni dohromady?.
Každý námořník se musí vrátit na počátek. Shodit své neviditelné šaty, stanout před sebnou nahý. Musí si vzpomenout proč se vlastně vydal na tak nebezpečnou cestu. Musí objevit a potom odstranit své pokrytectví. Potom možná zjistí, že to byla bída, hloupá nerozvážnost, strach a bláznovství, touha po neznámu, vzdor Bohu, byl to možná i zločin - ale tady na moři jde o holý život :) a čas běží :)). Vzpomene si poté námořník na své dětství na ušlechtilé bytí, na mládí, na poctivé řemeslo, kterým dělal radost sobě i druhým, - kde jsem to všecko ztratil?, proč jsem to opustil? - položí si každý tyto otázky?, není moc daleko od sebe?
Ale co zmohu já sám na tétno veliké lodi? Bude pak přemýšlet nad svými druhy, nad jejich společnou bídou. Pochopí otroka? A co kapitán, i on byl někdy můj přítel.
Kdo ho vyslal za moře tak ostře se hnát za slávou a bohatstvím? Kdo jsou jeho našeptávači, kteří tak dobře ovládají svůj business a marketing? Královna? Král?
Kdo jsou a co vlastně chtějí? A proč jsou jejich hlasy tak mocně slyšet i ve mně!
Musím je zabít svrhnout jejich vládu nad mojí duší! Potom už nebudou mít nade mnou žádnou moc. Padnu potom vysílen, nebo stanu čištěn? Není to proti náboženství, státu, rodičům, proti mysli?! Došlo ale maso a zelí, padají nám zuby. Rýže je málo a je znečištěná hovny potkanů, kteří jediní mají prospěch z mého pachtění! Kde bere kapitán sílu pořád dokola řvát o slávě, bohatství, slibovat řády a zvýšení odbytu...je to ďábel a slyším ho v mé hlavě. Proč se mně každý den ptá, co se mi honí hlavou? Mluví pořád o něčem jiném. O svobodě, o bratrství, o bohatství, o nadbytku...k čemu všemu mi to všechno je, neviděl-li jsem již měsíce jediný strom, nejedl zdravé jídlo, nepohladil zemi. Stanout očištěn, stanout očištěn...
Kdybych alespoň nemusel být tady v podpalubí, je tady dusno a smrad…
Stanu očištěn, stanu očištěn...
Pokračování v reálu
Kolemjdoucí