VELEŠÍN A DEJVICKÁ NÁDRAŽKA
Stalo se mou čestnou povinností, připadá mi to trochu jako slavnostní salva při nějakém smutném výročí sice, poukázat na dva poslední koncerty, který digitální revolucionáři Discomfort odehráli v letošním roce.
Jednalo se o zájezd do jihočeského Velešína, kterej jsme podnikli 17. října, a výlet do Dejvický nádražky týden nato, 23. října.
Velešín máme rádi. Jedná se totiž o domovskou scénu našeho spřízněného tělesa Animatronix, které v místním klubu Jakub rádo tepe své skalní fanoušky. Vládne tam příjemná atmosféra, která vybízí ke kvalitním hudebním výkonům a zvýšené konzumaci alkoholických nápojů. Je to sice trochu z ruky, ale je to pro nás taková srdcovka.
Tentokrát jsme tam kromě Animatronixáčů vystoupili ještě s kapelou Urghh, která mě příjemně překvapila. Místy to znělo jako Dead Kennedys blahé paměti, avšak bez skutečných bicích. Takže pohoda. Žádná velká elektronika, spíš automat, ale můj dojem dobrý.
Animatronix se představili v inovované sestavě, kdy Erich třímal basu. Basové linky byly úderné, je vidět, že Erich nástroj nedrží v ruce poprvé. Jen jsem trochu postrádal slapping a tapping, ale co není, třeba do budoucna může být. Ačkoli se v případě Animatronixu určitě nejedná o nějaký chill-outový easy-listening, myslím, že jsme u jejich show příjemně zarelaxovali.
Naše vystoupení v LPJ patřilo k těm standardním, musím říct, bohužel. Mohlo to být lepší, ale už nás pronásledovala dost velká únava, jak psychického, tak fyzického rázu. Tímto se přítomným dodatečně omlouváme. V každém případě děkujeme kapelám a osádce klubu za velice příjemný večer!
Týden poté v pátek jsme vystoupili v Dejvický nádražce. Považovali jsme za čest zahrát si v tomhle legendárním podniku malejch piv, kterej už hostil tolik Frýbestrů. Hráli jsme společně s kapelou Las Mantequillas a Die Onion.
Viděli jsme jen Las Mantequillas, kteří byli tradičně skvělí. I když jejich show na Lesním Punku mě asi dostala víc. V Dejvicích celkový dojem kazila má únava a to, že na mně asi něco lezlo. Než začala hrát poslední kapela, museli jsme jet domů.
Naše vystoupení mohlo být fajn, nebýt technických problémů, které se k mýmu rostoucímu zoufalství opakovaly několikrát. Nevíme přesně čím to bylo, snad vibrace dřevěnýho pódia, pod kterým byly basový bedny, ale několikrát se mi rozpojily kytarový krabičky. Dost trapná situace.
Tak jsme si řekli, že potřebujeme trochu nabrat dech, dát si od koncertů pauzu a třeba udělat nějakou nahrávku, nebo třeba nějaký nový skladby.
Na koncertech se doufám budeme potkávat v roce 2010, který snad už konečně přinese čerstvý vítr, pozitivní změnu a možná i vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí ;-)
Howgh!