Barbora = haluzna Žena, 35 let / Mirotice

a je to tady...

dnes jsem si byla na poště vyzvednout psaní, odesílatel Praha-fakulta. Mám mít radost? Teda měla bych, jenže...

čím víc se mi blíží termín maturity, tím spíš čtu z výrazů učitelů, že moje přihláška na vysokou, byl pouze nemístný žert. a to mi na sebevědomí teda fakt nepřidává...

výpis známek z těch propadených bonzáčků, notýsků každého z učitelů, mě přivádí k šílenství. k absolutní bezmoci a tísnosti, že už je prostě pozdě, že jsem měla makat dřív a že tohle jsem vážně podělala...

no nic, přesto se neustále utěšuju tím, že to přece zvládli jiní, tak proč ne já? a že mě třeba ani nevezmou? no nic, alespoň si můžu říct, že jsem to zkusila...

pic B.

Tak jsem v pátek s radostí vyrazila z Volyně k domovu přes Písek,ale za Pískem se mi díky pohledu z okýnka chtělo brečet...

Sedím v autě, na zadním sedadle s okýnkem směrem k přírodě.Tachometr ukazuje vcelku nízké číslo. Je krásně, slunce svítí. Míjíme stromy, křížky u cesty, poslední majetky viníků či naprosto nevinných účastníků dopravní nehody. Nová silnice nás však nutí přidat a tak po chvíli sjíždíme na původní cestu a mě se svírá žaludek...

Hromada mrtvých stromů sténá v ohni. Je jaro, nedostaly další možnost urodit nové listy. Hořící kočičky ještě na pár vteřin ozdobí větev, než se změní v popel. Dříve hustý les je prořídlý širokým, holým pruhem. Můj domov se mění v měsíční krajinu a já tomu neumím zabránit. Jsem  v tom sama? Cítím tu marnost grupy GREENPEACE, kdy nakonec stejně se slzami v očích a zlomeným srdcem povolí řetězy a ustoupí těžké technice. Jak dlouho trvá, než vyroste strom?Ty stromy co právě hoří na hranici jsou jistě starší, než ten, kdo oheň udržuje.

Vyvalené kameny, rozježděná tráva, špína, smrad. Proč? Pokrok, rychlost. Myšlenkou mi prolítne heslo LEPŠÍ NIKDY, NEŽLI POZDĚJI. Klopím oči a přeju si, abych už opravdu byla doma...

B.

tak...recenze koncertu a ani kritika společnosti mě nečekaly

ze čtyř naprosto ubohých témat, kdy se učitelé rozplývali, jak dobře nám vybrali, jsem si vůbec nemohla vybrat...

na poslední chvíli jsem řekla číslo jedna a už nešlo couvnout :) ba ne :) myslím, že jsem si vybrala pro sebe to nejlepší

NÁKUP V SUPERMARKETU - fejeton

Byl to takový můj příběh, který se v podstatě každý týden opakuje :) mám z toho dobrý pocit tak doufám, že se to nepokálí :) ...

hodně štěstí všem maturujícím, i těm, kteří už to mají za sebou :)

pic B.