Barbora = haluzna Žena, 35 let / Mirotice

Tak stojím, po poctivě odchozených letech na průmyslovce, před maturitou. Zítra mě čeká první a zároveň nejlehčí zkouška z celý týhle akce. Píšu slohovou práci z češtiny!

Přípravy žádný, co taky připravovat, když nemám absolutně žádný tušení o tom, jaký témata mě čekají :)

Moc se nebojím a tak nevím jestli je to dobře nebo ne :) snad se moje slohový cítění nebude bortit při tématech týkajících se stavařiny, jak se básnicky vyjádřit o složení betonu :) ?

Doufám, že mě nic takovýho nečeká.Ale bohužel taky vím, že recenze z koncertu moje práci nejspíš taky nepostihne...a to bych si zrovna ráda dala. Nebo kritiku nacistických vrstevníků...

No uvidíme :)

Pic B.

Blue Effect. Kapela, která má přibližně 40-ti letou tradici se v novém složení přijela ukázat i do Písku. Těšila jsem se na ní opravdu moc, protože u nás doma se převážně poslouchá beat a Mišík s Hladíkem nám rozhodně nejsou cizí :) takže se vlastně ani nikdo nemohl divit, že na koncert jsem vyrazila spolu s našima...

Možná teď na někoho zapůsobím jako slušnej exot, protože puberťáci mýho věku na adresu rodičů spíš jen valí bulvy a klepou se blahem, když můžou dřepět doma bez nich nebo vyrazit na nějakou akci.

Ale já si to užila :)

První (a asi i poslední ) věc, která mě zarazila byly stoly na place v Pod čáře. Takový instruktáže se snad držely jen pod taktovkou komančů, ne? Neohlášený koncerty:absoulutní peklo a ohlášené? Přesně tenhle způsob. Sedět a koukat a proboha hlavně na sebe neupozorňovat, vlastně taková nucená zábava...

V tomhle případě velká nevýhoda, že kdo přišel pozdě, ten si nesedl a musel "překážet" někde na cestě k baru, protože když se náhodou někdo odvážil stoupnout si blíž k podiu, sedící publikum začalo okamžitě prskat, že nic nevidí. Ke konci se nás ale odvážilo blíž víc, což bylo fajn, protože prskající publikum už stoplo všechny komentáře.

Samotná kapela kouzlila neuvěřitelný hudební čáryfuk, který mě absolutně nepochopitelným způsobem přiváděl k pocitu sladkého blaha. Zpěvák Honza Křížek koketoval s hlasem který mi chvílema Mišíka připomínal, ale v novým podání mi to sedělo spíš do nový doby :) což vůbec nehodnotím záporně.

Vrcholem všeho pro mě bylo zakončení Slunečního hrobu skáčkovým rytmem a já si rázem uvědomila, že ačkoli má Hladík důchodový věk, je to prostě PAN MISTR.

Hodinky jsem přestala sledovat už od začátku celé akce.Ale když se celý ten skvělý Koncert opravdu přiblížil svému závěru, mnohým z nás se nechtělo věřit, že už se kapelníci opravdu pakujou :( okamžitě jsem se dovalila za plentu, kde se Effecti šikovně schovávali a začala žebrat Křížka o trsátko, což se povedlo vcelku rychle :) ne vždycky máte s kapelkama dobrý osobní střetnutí.

Takže já už zase mastím :)

pic B.

Sedím si tak ve středu v klídku ve Volyni v hospůdce a volá mi jeden kluk: Co děláš zítra kolem osmý večer?

Překvapení obrovský. Piwas pořádá s kapelou KMEN, která má tady na bandzone taky svůj profil, ve čtvrtek koncík v Matrixu v Praze. A já byla pozvaná :) Menší kontrola rozvrhu na pátek mě přesvědčila, že pokud to projde u našich není žádný problém...jo ještě stále jsem malý pivo :) ...tak jsem kývla

Cesta do Prahy byla zajímavá. S autem jsme se malinko motali kolem Dobříše a když jsme po nabrání dalšího spolujezdce konečně dorazili do Prahy vyfasovala jsem mapu :) jenže já nejsem přes mapu žádnej super průvodce, tak jsem jí radši přehodila dál a kontrolovala názvy ulic. Do Matrixu jsem mazala poprvé. Byla jsem v Praze pouze v JETu začátkem prázdnin, dokázala bych najít KAIN a tak jsme společnými silami dorazili i do MATRIXU :)

Piwas s KMENEM před vchodem vybaloval aparaturu, tak jsme se přivítali a pomohli jim to snosit dolů. Pomáhala jsem bubeníkovi, takže to zas tak těžký nebylo :) když jsem ale vlezla do sálu myslela jsem, že to je jen blbej vtip :) účast byla téměř minimální. Kromě členů třech kapel, zvukaře a příjemných pánů za barem nás bylo asi tak dvacet :) chvíli se ještě čekalo, jestli si to někdo nepřivalí dýl, ale nakonec se začlo.

První kapela začala zvučit. Jmenovala se Evelynee a hrála nějaký emo s punkem...no, něco mě nutí říct, že všechny písničky byli skoro stejný. Takže začátek mě celkem chytil, ale dál už to byla trochu nuda. Kluci se snažili a měli i celkem velkou podporu v publiku, zvláště od třech slečen, skalních fanynek. To bylo dobrý. Taky jsme si tam stoupli. Zvučení bylo dobrý a styl kluků byl velmi podobný kapele CLOU. Samozřejmě jsem se už nemohla dočkat Piwase a spol. :D

Překvapení večera: Piwas v kalhotech od kimona :) kluky jsem viděla prvně živě, takže jsem byla dost zvědavá jak to všechno dopadne a dopadlo to úžasně.při známých písničkách mi mrazilo v zádech a já se pod tíhou únavy z cesty stejně vznášela v oblaku pohody, ačkoli celkem depresivní texty se mi zarývaly do duše se snahou rozplakat moje oči.bylo to krásný a jsem moc ráda že jsem si to nenechala ujít :)

Další a poslední kapela se jmenovala Tosiro.Pár "chytrejch z Vodňan" :) bez urážky.Byl to obrovskej mazec.Podpora v publiku ohromná a um kapelníků taktéž.Bohužel jsem je nedoslechla až do konce, protože nás tlačil čas.ale krása a já se fakt těším na další podobnou akci.

Poučení pro dnešek se vztahuje k šestému odstavci:....neutíkej před minulostí, žij z přítomnosti, ale uč se z minulosti, protože ona si tě stejně najde.....