One Old Enterprise
Po dlouhý době vylezlo/vyleze ;-) očekávaný albíčko dneska už ikon Fear Factory(myspace), který kluci nazvali Mechanize. Obal působí dost slušně ostatně jaxe dalo očekávat. Jinak kapelka prošla personálníma změnama... na bicí už neklepe zakládající bicí mašina Raymond Herrera, kterej se do velký míry postaral o to, že Fear Factory zní jak zní a že sou dneska na výsluní slávy. Kytaristu Wolberse vyšoupl původní kytarista známej stegosaurus Dino Cezares, basu vzal Byron Stroud z rozpadnuvších se super maniaků Strapping Young Lad a vokály má na starost už z povinnosti Burton C. Bell ;) Po fiasku Transgression sem se spolu se svym okolim dost obával novýho alba a řikal sem si že to musí bejt nutně odpad. Opak je ovšem pravdou! Dost mě šokoval basáček Godsmacker, když mi tvrdil že nová fírka šlape jak zastara. Poslechl jsem a musim mu dát za pravdu. Zdá se mi že nejvíc se podobá album parádnímu kousku Archetype, což je určitě plus. Má skvělej zvuk a možná prospěla i změna hudebníků... těžko říct. U Bella nic novýho... Hoglan na bicí sype víc než slušně, zachovává feeling FF a zdá se mi, že to pojímá jinak (víc přímočaře, ale kupodivu to vůbec neni na obtíž). Dino vysekl pár zajímavejch riffů a zdá se, že se ještě tak moc nevykrádá jak bych čekal ;+) Zahlazení sterility výrazně pomáhá jednak produkce, která je perfektní - zvuk je na vysoký úrovni a druhak vhodný použití samplů a kláves zvlášť song Christploitation - to bych od fírek nečekal ;-) Takže, zklamání se nekoná, určitě si nový FF poslechnětě, myslim že nezklamou ;-)