BubliFUCK 36 let / Mosty u Jablunkova

Srdce se nikdy neprojeví okamžitě, skoro nikdy nezměří, nakolik je zasaženo. Dojde  k tomu až později, kdy se krásný či strašný okamžik stane minulostí, kdy se změní v tu obyčejnou věc, jakou je pouhá vzpomínka.

Když se s někým rozejdete, tak u toho člověka necháte kus duše. A ta bolest tady, to je, jak vám ta duše chybí, jak bloudí, jak je u někoho jinýho. Ona se vám pak vrátí, ale trvá to  nějakou chvíli.

Někdy ty kousky duše vidím na lidech jako malý modrý světýlka, kousky duší lidí, který vás měli rádi a už nemaj.

Nebo to mužou být takový ty naděje, co do vás vkládali vaši rodiče, to je taková druhá varianta.

Všichni na sobě máme spoustu světýlek:)

Ztráta
Den, kdy jí opustil, byl strašný,
celý večer hrozně trpěla.
Že odešel on, nebyl problém,
ale vývrtka, ta taky zmizela:)