Jak na kšeft s debilem
Zámora, jeden z několika maníků, co ho přijali z pracáku k TeSu v době kdy sem tam byl na brigádě, měl dvě blbý vlastnosti. Za prvý mluvil sprostě všude, na všechny a v jakýkoli situaci (což by bylo v relativním pořádku, kdyby ty věty nepostrádaly povětšinou smysl) a hlavně měl strašně protivnou fistuli, a jak kvičel ty sprostý věty, bylo to hrozný. Kromě toho byl docela dost blbej.
S pár borcema sme hrabali posekanou trávu na sídlišti "Na Berlíně", všude lezla fůra slimáků a žížal ze země, a hned se na ně začly slítat kavky. A že jich bylo požehnaně! Zámora vopřel hrábě, vejral na kavky a zakvičel:
"Kurva šéfe, ty kauky to sou ale svině! Dyk čumte - no čumte jak tam poskakujou a tahaj ty žoužaly ze země! To sou kurvy!!"
a dělal jako že na ně míří a střílí je. Myšák, kterej nás měl na starost, řidič a sekáč v jednej osobě, a taky veselá kopa, povidá Zámorovi:
"Ty bohouši neblbni! Ty bys ty kavky vole klidně postřílel, a víš co to je přitom za obchodní artikl ty blázne? S kavkama můžeš pěkně rychle vydělat balík!"
Zámorovi zasvítily vočička, hned jak zaslech "balík":
"Jó a japak to příde šéfe, copa by na tech sviních mohlo bejt tak drahýho hé?"
"Bohouši - já mám doma takový speciální klece. A já do těch klecí už několik let chytám kavky a posílám je výměnou za prázdný klece bratrancovi do Kanady."
"No...a co z toho jako?" zajímal se dál Zámora -
"No co by - padesát dolarů za jednu, no. Teď já jich tam dycky pošlu najednou aspoň dvacet, spíš třicet, aby se to vyplatilo, žejo - a to máš patnácet dolarů celkem za nic - jen ty kavky pochytat a je to."
Nevím kde přišel Myšák na takovou povídačku, ale von čet hodně Hrabala...Zámora furt kroutil hlavou jako že mu nevěří, ale stejně nedal pokoj:
"Nojo! Ale na co jim tam v tej Kanadě ty kauky sou? Dyk sou to svině ty kauky!"
"Ty vole Bohouši," vysvětloval trpělivě Myšák, "v Kanadě kavky nežijou. A kavky maj jednu úžasnou vlastnost. Víš jakou?"
Bohouš kroutil hlavou s otevřenou tlamou a celej se klepal na to tajemství -
"No můžeš je naučit mluvit, Bohouši. Mluvit! A za těch padesát doláčů to máš furt levnější než kdyby sis koupil nějakýho papoucha, žejo..."
plácal spatra Myšák. Zámora zakroutil hlavou a se slovy: "No to jo. To určitě!" šel zas hrabat. Myšák za ním ještě hulákal:
"No jistě! Tos nečet Kopyta a Mňouka? Tam to máš černý na bílým!"
Marnej boj. Zámora nečet nikdy nic.
Jenže neuběhlo ani půl hodiny, Zámora byl zpátky u Myšáka a pravil:
"Heleďte se, šéfe...a co se takle krapítek jako šábnout? Vy máte ty klece, a dybyste mě je pučil, jo, tak já mám na zahradě tech sviní kavek celý posraný hejno, jináč bych to postřílel, chamraď jednu...ale dyž je to takle - já jako že bysem ty kurvy pochytal do tech klícek a vy byste to akorát poslal tomu svýmu bráchancoj a šli bysme napůl. Cóóó???"
Myšák se začal chechtat a povidá:
"Ty vole Bohouši co blbneš? To si musíš najít svýho odběratele. Dneska hochu jak si na sebe neyděláš tak seš v prdeli, tak zní zákon hory, a s takovýmhle bratříčkováním, to já dobře znám - ty mě pak zdrhneš i s klecema a já budu nahranej. Nenene, zapomeň..."
Zámora to ještě párkrát zkoušel, Myšák nepovolil, a tak teda Zámora začal spřádat vlastní plány vo tom, jak si sežene vlastního odběratele kavek a bude mu je posílat přes velkou louži v klecích, a očividně ho bavilo nad tím dumat. Nějakou chvíli trvalo, než Bohoušovi došlo, která bije (jestli vůbec), každopádně byl aspoň na chvíli pokoj od toho jeho protivnýho falzetu a to byl ráj.A z toho všeho plyne jednoduchá poučka: Chceš-li se zbavit debila, udělej mu na chvíli radost. Ble.