Jak jsem začala poslouchat hip-hop
Je mi naprosto jasný, že vás ten nadpis vyděsil, protože mý okolí a většina čtenářů mýho blogu si zakládá na tom, že ze zásady neposlouchaj hiphop a jak jsou děsně anti-all a undergroundový s vymazleným hudebním vkusem. Protože hiphop to je přece hnus a špína konzumní kultury, pubertální náplň děcek s širokejma kalhotama co nakupujou v mekáči a potřebujou si dodat sebevědomí a tak rapujou o kundách, chlastu a penězích a obklopujou se pořádně zmalovanýma bitches s dóst krátkýma sukněma.
Ale vy přece víte, že tohle není hiphop. Tohle je divnej hybrid mezi profitujícím a diskotékovým r´n´b a koneckonců i raggadance (ale to bychom šli až ke kořenům, no tady vás odkážu na knihu Catch the Fire o hudbě na Jamajce a Bobu Marleym) a trochou toho rapu a křiku a humbuku okolo mladejch umělců, mající touhu se vyjádřit ke světu.
Nene, opravdový hiphop to je městská poezie. Texty, který vás inspirujou, metafory, sarkasmus, zajímavě zbarvený hlasy a uklidňující masivní beaty, který uhoupávají do pohody. A konkrétně český hiphop, když vynechám idioty jako je Marpo a Supercroo a supervulgární hiphop, to není jen reklama na Prahu a hulení. Aneb kdo může vyčíst Indymu, že nemá pravdu, když říká: "tohle nemá nic společnýho s korektní produkcí, budu konkrétní v tom, kdo sílu slova zneužívá často, jsou to média, co staly se specifickou kastou" ?
Ale krom toho, že původní hiphop je underground sám o sobě, který kritizuje konzumní společnost, tak se mi prostě dobře poslouchá. I ten zábavnější, kdy je jasný, že se interpreti při skládání písně fakt hodně zhulili a sní o tom, jak se promění v cvrčka (Bow Wave, Cwrk) anebo z toho hulení už mívaj schízy (Chaozzz, Marie a Jana).
Každopádně dost bylo slov, myslím, že dobrý český hiphop reprezentují následující "crew" (říkám to dobře?) a schválně mi řekněte, že ty texty nejsou dobrý.
Indy a Wich - My 3 - nejlepší český hiphopový album, nabitý super peckama
Chaozz - jasně, že všichni známe Vodopády, ale to je od nich nejslabší pochopitelně. Depresivní je Nejhorší den mýho života a nejzábavnější Svišti na golfovým hřišti, krásnou kritikou oplývají Televize, Policijee a Planeta opic.
PSH - i Prahu umíte všichni nazpaměť, já vím, že jo! Ale já mám nejradši Jižák
WWW - to je perla. Deprese, neurobeat, nenávistnej rap, asi největší "alternativa v hiphopu" (ježiš, to zní hrozně, ale jak jinak to zaškatulkovat, aby se to posluchačům aspoň trochu přiblížilo?)
Bow Wave - všude ta Praha, tak si říkám, ještě že máme ty Bow Wave z Varů (asi jsem patriot). Město v mlze to je klasika, kterou jsem slyšela poprvé, když jsem o půlnoci chytala Radio 1 na svým starým walkmenu (jó to byly časy!) a najednou nějakej houpací beat s trubkou!
Prago Union - tak ty fakt miluju. Dezorient express!!! Boží recenze na tenhle objev roku 2010, ve kterém je bývalý člen Chaozzu zde: http://marastjakcyp.com/new/?c=2&id=1586
Čoko voko - Tak jo, podle mě tahle děsně amatérská dívčí věc není "zásadní výpověď naší generace bla bla bla", ale tenhle song je naprosto výstižný. Díky tomu si už vy muži fakt snad uvědomíte, jak je těžký úděl ženy.
Severská dvojka - a protože jsem tak trochu patriot i na moje milovaný studentský toxicity Ústí nad Labem, musím se dát výbornou Severskou dvojku. Sice mi dost připomínaj Indyho, ale i tak super.
Doufám, že jsem vám pěkně zamotala hlavu, máte nad čím přemýšlet a můžete si uvědomit, že jste to VY, kdo má předsudky a jenom já jsem plně otevřená všemu a nic předem neodsuzuju, cha-cha.