25.2.2012 Come and Play and Niceland in Opava
Upraveno: Nooo tak tohle byl hooodně velký hell :)), ještě dnes když si na to vzpomenu tak se musím smát jelikož tohle byl den na který se jen tak nezapomene.
O koncíku jsem věděla asi měsíc a něco dopředu, takže jsem měla dostatek času
někoho vytáhnou s sebou jelikož do té Opavy to není zrovna nej cestování když
jede člověk sám. Bohužel se nikdo nenašel a tak jsem trip absolvovala sama
samotinká. Naštěstí bylo zajištěno i spaní v případě velké párty, takže jsem si
říkala že i když tam nikoho neznám tak bych toho možná i využila než se v noci
trmácet hodinu vlakem. A naopak kdyby to stálo za prt tak mi jede vlak ve 3
ráno. Hmmm klub Art...nikdy jsem tam nebyla tak jsem byla na to docela zvědavá,
pořád o něm jen každý mluví, viděla jsem fotky, ale teď jsem měla i tu čest ho
navštívit. Při dřívějších výjezdech do Opavy jsme totiž jezdili jen do Mrkve
(nyní už je to klub Depo).
No každopádně to tam bylo zajímavé a působilo to na mě moc příjemě, klidná
atmosféra, mladý lidi, takové možná na můj vkus komorní, ale supr. Abych řekla
pravdu tak Come and Play jsem ani nijak neznala, navíc jen jako původní sestavu
která ale už v Opavě s těmito členy nebyla, takže v podstatě to byla taková
novinka celkově, né jenom pro mě ale i jejich premiéra ve společném a novém
seskupení. Moc se mi líbilo že zvolily housle to mě dost překvapilo. Nic méně
tím že jěště nepatřily mezi ty co se mi vryly pod kůži tak moje návštěva byla
především kvůli Niceland(ovi). Prostě jeho hudbu mám naposlouchanou snad na
zpaměť a můžu ho poslouchat klidně celý den a neohraje se mi, nechápu to, to se
mi ještě u žádné kapely nepovedlo (ani u Lunetiků v 11ti letech hehe). Jako
první byl právě Niceland (solo) jen s kytarou. Bylo trošku zvláštní když jsme
museli před podiem stát a on seděl, nicméně na té hudbě to nic neměnilo že byla
přesně taková jakou jsem očekávala...balzám na duši. Dokázala jsem zavřít oči a
jen poslouchat. Michal to zazpíval s krásným procítěním a to se mi moc libilo. V
kluby byli zapálené velké svíčky, což hudbě dodávalo užasnou atmosféru, do toho
jsem si popíjela Chardoney a vůbec mi nevadilo že jsem nakonec jela sama,
protože k tomuhle poslechu nikoho nepotřebujete, nepotřebujete skákat a řádit
jako běžně na koncertech...tohle bylo prostě, ani nevím jak to přesně popsat, i
když Michal nehrál Where A Light Comes From, tak jsem byla (byť trošku smutná),
spokojená!
Po něm následovali Come and Play, takže zase rychle na bar pro vínko, ven na
cíčko a zpátky k podiu..no jo jenže, to by tam muselo být místo, jsem si říkala
"kde se tady ti lidi najednou vzali???" No nic, tak jsem si zvolila misto u baru
kde bylo naštěstí taky fajn vidět a zase jsem si to jenom vychutnávala. Do zadu
to bohužel nešlo moc dobře slyšet ale dalo se to přežít (další důvod proč jít příště aby to byla dokonalost ). Když ale přišel na řadu nečekaný duet Matěje s
Michalem tak jsem se musela zvednout a trošku zavrtat mezi lidi, protože takové
spojení jsem nečekala a moc mě překvapilo. Klukům to užasně ladilo a spojení
dvou skvělých hlasů opět vypovídá a jisté dokonalosti kterou v sobě ukrývají.
Video by se mělo objevit na you tube ale zatím ještě není, takže pak časem přidám.
Tak a jsme u aftet párty )..."co teď, jet domů a nebo počkat na kluky až mě
vytáhnou mezi sebe a zapaříme???" Nakonec se na mě nevybodli a skvělě mě přijali mezi sebe, pokecali jsme snad o všem možném, vypili jsme co se dalo, a propařili se do druhého dne (odpoledne).
Nevinným vínem na baru to začalo, následně se pokračovalo do backstage, kde v pohodlí gauče jsme mohli kecat a kecat. Art se pomalu zavíral a my plánovali co teda bude dále??? No Matěj měl vidinu
klubů naštěstí v rukávu, takže jsme měli program na celou noc. Obešli jsme Kluby jako je 13ka a Sklep, myslím že už víc jich nebylo, parádně jsme zatančili na Dubstep a i na ploužáky došlo ...v ranních
hodinách jsme dorazili na barák Matějového kámoše kde byli už i ostatní lidi z večera, nic méně všichni spali, ale my toho nějak neměli dost a tak jsme s pitivem atak pokračovali v "kuchyni na zemi".
Nakonec mě to pomalu začalo zmáhat, byla už jsem přeci jen mnoho hodin vzhůru, a tak jsem začala upadat do spánku. To se mi ale povedlo jen na nějakou chvilinku jelikož rozhovory kluků o muzice byli nekonečné a
natolik zajímavé že mě to stále nutilo je poslouchat, taková ta zvědavost "o čem se kluci baví když není
v přítomnosti žena", protože už jim pak ani nepřišlo že tam jsem i j Najednou
bylo odpoledne a my jsme šli s klukama na oběd (teda jenom na polévku protože
náše těla by ani víc nepřijaly), pak v poklidu na taxíka a zpátky do Artu pro
Michalovou kytaru. Když jsme vešli do klubu měla jsem šílené dejavue, a chtěla
ten večer vrátit, až mě mrzelo že už to pomalu končí. I když jsem byla strasně
unavená tak jsem s nimi chtěla být co nejvíc to jenom jde, sama se až divím že
jsme všichni byli nalazeni na stejnou vlnu a bylo si o čem povídat, což nás z
Artu posunulo ještě na kafíčko, procházkou po slunečné Opavě do Restaurace na
náměstí , kde už bylo téma jen o tom jak ten večer dopadl skvěle, a i dnes když
to píšu se zpožděním to stále mohu jen potvrdit.
Ehm, příjezd do Havířova v 15:00 zničenost největší, o unavenosti ani nemluvím,
ale s tím nejlepším zážitkem který jsem si mohla dovést, jelikož si myslím že
tak parádní událost s tak skvělýma lidma jako je Matěj a Michal, jen tak zase
nezažiju. Takže pokud bude "repete", budu jedinně ráda, protože tenhle den byl celkově hodně krásný.
Přikládám video Matěje "dva v jednom" , jelikož záznam z koncíku ještě není, a
fotky jsem taky žádné nenašla, tak aspoň takhle.
Matěj Burda (Come And Play) - Come on (song od Niceland)
NICELAND - Come on (Michal Motyčka)
