HELL ON EARTH 09
Do klubu Chmelnice jsme dorazili krátce po půl šesté a dá se říct, že zde bylo skoro liduprázdno. Krátce po šesté se pár lidí přitrousilo, ale předkapela THY WILL BE DONE hrála skoro pro prázdný sál. Spustili vcelku tuctový těžkotonážní metal, a i když pár pasáží znělo zajímavě a neotřele, utopily se ve zbytcích hudební omáčky a nerozumně dlouhých songů – ve výsledku si z této partičky pamatuji jen sympaticky působícího vousáče za mikrofonem. WAR OF AGES – pozitivně a vesele působící partička hrající metalcore s, na mě občas až moc, líbivou příměsí melozpěvů a všelijakých kytarových kudrlinek. Ale musí se jim nechat, že zahráli s nasazením i pro nevelkou skupinu posluchačstva pod pódiem a že jejich vtípek na účet vidláckého Southern metalu vyzněl tak, jak měl. Od první bandy jednoznačný kvalitativní krok kupředu. Další kapelou byli animální WAKING THE CADAVER, kteří si odehráli svůj setík ničím neozvláštněného, moderního a řízného death metalu – živě mě celkem bavili, ale pochybuji, že bych si někdy poslechl na cédu. Poté vtrhli na scénu moji oblíbenci WAR FROM A HARLOT’S MOUTH a nečekaně předvedli, dle mého názoru, dost rezervovaný výkon - po hráčské stránce sice stejně perfektní směska jako vždy, ale s nábojem to bylo trošku horší, nejspíš kvůli nepříjemně apatickému publiku, které teprve v tuto dobu začalo docházet ve větších chumlech a zřejmě si ještě nestihlo dát své první pivko.Nicméně kapela obstála se ctí a za hlučného potlesku po svém ukončovacím kulometném samplu vyklidila pole a uvolnila místo svým kolegům známým pod názvem NEAERA – německá úderka vycházející z death metalu a poslední dobou hojně využívající metalcorové či hc prvky pro mě byla největším favoritem večera a svou roli, dá se říct, splnila I když se lidem moc do paření nechtělo, kapela se nenechala zviklat a sebejistě se zhostila své role, publikum nepublikum. Přes vcelku mladě působící zjev rozjeli pekelnou show a nikoho nenechali na pochybách o svých hráčských kvalitách – k moshi moc nevybízeli a lidi, evidentně čekající na headlinera, se jen usmívali a pohupovali, ale na poslech byla kapela luxusní a nejspíš mi nadobro přirostla k srdci. Od té doby už začal dlouho očekávaný hardcore dýchánek, který rozjeli perfektní a osvědčení SWORN ENEMY svým nekompromisně agresivním a parádně zasekávaným NYHC – roztočily se první za zmínku stojící moshpity a v celém prostoru klubu nebyl snad nikdo, kdo by alespoň mírně nepokyvoval hlavou a párkrát nepozvedl pěst při vyřvávání známých refrénů – největší trumf si však kapela nechala na konec a hymnou We Hate přihodila poslední polínko do kotle. A konečně zde byl všemi očekávaný headliner EARTH CRISIS – po povedené letošní desce byl celý klub natěšený na jejich výkon a na rostoucím počtu aktivně se pohybujících lidí to bylo znát, bohužel zvukař to trošku přehnal s „vypíchnutím“, díky čemuž mi ještě dva dny pískalo v uších. Kapelu znám z desek, ale nějak extra mě neoslovuje a to samé se mi stalo i na koncertě – letitým muzikantům nelze nic vytnout, nejspíš za to z velké části mohla únava a neblahá vyhlídka cesty domů na jih, ale prostě mě i přes svou nespornou kvalitu a nasazení moc nebavili a za největší zážitek večera považuji poslední dvě jim předskakující bandy.
fotky na bartstattoo.cz
