kde se vzal kachní muž_ JAKOU KACHNU?!
doufám, že po tomto už opravdu VŠICHNI pochopíte jakou kachnu..
A ten, kterému říkali Kachna neboli Kachní muž, měl na hlavě kachnu. Nikdo o tom nemluvil. Nikdo si toho nevšímal. Zdálo se, že je to jen jedna z nedůležitých charakteristik, stejně jako Arnoštova beznohost, Rumova smrdutost nebo téměř sopečná
chrchlivost s jakou si odchrchlával Jindra Rakvář. Ale Smrťově jinak velmi pokojné mysli to nedopřávalo klidu.
Přemýšlel o tom, jak by k tomuto předmětu stočil řeč.
KONECKONCŮ, pomyslel si, ON TO PŘECE MUSÍ VĚDĚT, ŽE? TO NENÍ, JAKO KDYŽ MÁTE NA KABÁTĚ VLAS NEBO TAK NĚCO..
* * *
K panu Pinďousovi se najednou dlouhými rychlými skoky něco vrhlo po udupaném trávníku, vyběhlo to po přední části jeho róby a tlapkami se mu to zachytilo kápě po stranách obličeje.
Ozval se dutý zvuk, když o sebe ťukly dvě lebky.
Pan Pinďous se zapotácel.
KVÍK
Pan Pinďous zamrkal a najednou si sedl na zem.
Žebráci s úžasem zírali na malou postavičku, která vzrušeně poskakovala sema tam po dláždění. Protože sami byli neviditelné podstaty, viděli přirozeně věci, které očím jiných lidí unikaly.
,,To je krysa," prohlásil Kachní muž.
,,Vyprdnoutsenani," komentoval to Starý Smrďa.
Krysa poskakovala po zadních nožkách kolem dokola a hlasitě kvíkala. Pan Pinďous znovu zamrkal... a vstal Smrť.
MUSÍM JÍT, řekl.
KVÍK
Smrť vykročil, pak se však zastavil a vrátil na zpět. Ukázal kostnatým prstem na Kachního muže.
PROČ CHODÍŠ POŘÁD S TOU KACHNOU NA HLAVĚ? zeptal se.
,, S jakou kachnou?"
AHA. PROMIŇ.