Dejvy - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Dejvy Muž, 47 let / Kolín

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Ekg Heart rock - My ještě nejsme starý 2020- My ještě nejsme starý (2020)

Playlist je prázdný :(

Fanoušek Dejvy si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

PROSTITUTE DISFIGUREMENT – Left In Grisly Fashion

Krátký rozběh (na delší na této dráze není čas) a již naskakujeme do dvoj-bobu abychom se vydali vstříc prvnímu úseku této nově zbudované olympijské trati. Řekl bych že tahle trať byla opravdu konstruována za účelem zmrzačit a nadobro tak odepsat co nejvíce závodníků z bohatého startovního pole.

První úsek po pár drobných kolizích zdoláváme ovšem s rychlostí větru se řítíme do střední pasáže trati která se již několika „borcům“ před námi stala osudnou, uffff … náraz, vypadá to že i my neustojíme zákoutí tohoto ledového království. Daří se … svaly vypovídají službu, omlácené tělo vzdoruje – mozek nechtíc prohrát svůj životní závod vydává tělu přímé a jasné rozkazy „vydržet, až pak zemřít“ !!!!! Vjíždíme do finálové série asi těch úplně nejtěžších zatáček, z posledních sil taháme za drátky osudu. Rezignujeme … dráha nad námi vyhrává, my přesto, snad náhodou projíždíme cílovou páskou … jsme první, dost možná proto že jsme dojeli jako jediní !!!

 

P.S. Oceňuji kvality této trati která opravdu „jede“, nenechá vás vydechnout, skoro kolmě ubíhá dolů, brilantní, vyhlazená – křišťálově čistá. PROSTITUTE DISFIGUREMENT = 100%ní D/G s výbornými zpěvy, čistým zvukem a opravdu krutě rychlou hudbou. PROSTITUTE DISFIGUREMENT = nástroj v rukou ďábla – adrenalinový sport jež i přes svou jasnou porážku hodláte vyzkoušet !!!!!!!!! 

 

- Dejvy – [9/10]

ORIGIN – Antithesis

Slunce odešlo … navěky … nebezský prach pomalu a zlehka přesto s takovým zvláštním odstupem usedá na torza lidských i zvířecích těl, pomalu se usadil i na všem co kdy lidské ruce stvořili – temnota a prázdno se snoubí v mrazivém obětí, země prazvláštně vydechla – nastal čas, nešlo tomu zabránit – motor byl zažehnut, půda čeká na nové osadníky – slíbili že přijdou – ovšem, komu na tom teď již záleží ?

 

Ve vesmíru se objevila supernova – hvězda projevující se náhlým vzplanutím, technicky dokonalé dílo zkázy. Není tomu dlouho – lidstvo mělo z jejího objevu radost – nakonec mu však přivodila zkázu – pojmenovali ji …. ORIGIN.

 

To se psal rok 2000 – od té doby se zemi 3x přiblížila – vědci tyto skutečnosti pojmenovali „Origin“, „Informis Infinitas Inhumanitas“ a „Echoes of Decimation“ – nikdy však nehrozila kolize … až donedávna. Rok 2008 – čtvrté přiblížení supernovy se stalo zhmotněním dávno vyřčených faktů – vize apokalyptického konce se do puntíku vyplnila. Oheň, křik,panika a bolest zachvátili svět …. A pak už jen … ticho. Do uší tepající ticho a …. chlad. Sluneční soustava tak jak byla známa, popisována a zkoumána zanikla … ORIGIN pohltil vše – slunce proměnil v kus ledu a nastolil tak novou éru – éru tmy a spánku …. země teď čeká na probuzení …

 

V posledních chvílích bylo slyšet hudbu. Byla to však hudba jak jí všichni známe ? Jak jí definovali zruční hudebníci v dávných časech ? Nikdo nikdy nic takového neslyšel – bolestné tóny těkali v mozkomíšní tekutině – bezchybné provedení ceremoniálu jež jakoby uvádělo na trůn něco nového, hrstka vyvolených jejímu jazyku však jakoby rozumněla – dokázala ze svých myslí vytěsnit předsudky a s tváří upřenou ke skomírajícímu slunci naslouchat – zahodit vše nedůležíté a jen se smiřovat – smiřovat s tím co již nastávalo. ORIGIN sebou přinášela onu hudbu zkázy – poslední co lidstvo mohlo zaslechnot – ryk dopadajících meteoritů – dusivý křik vybuchujících částí nového světa který po kouskách vysával energii ze všeho co jsme doposud všichni znali. 

 

Nevím jestli má vůbec smysl popisovat to co se tenkrát dělo – nevím jestli jsem ten co hudbu „nového stvoření“ pochopil – vím jen že jsem jí propadl – toužebně jsem se nechal ovinout, teď již vím že mi vzala kus mého já. Miloval jsem tak svou fyzickou i duševní destrukci.

 

-----  ------  ------  ------  ----- ----- ----- ----- ----- ----- ----- ----- ----- ----- ----- ------ ------ -----

 

Po třech letech je zde tedy nová deska – do sestavy se vrátil bijec John Longstreth a kytarista Jeremy Turner, s nimi přišla i lehká změna soundu a hudební náplně. Ano, tohle všechno vzbuzuje zájem a samozřejmě živí devaty , stejně jako je tomu v případě nových CRYPTOPSY /zapomeňte teď na to jestli vám je jejich poslední počin proti srsti nebo ne – šlo mi o to zdůraznění debaty jako takové, ne konečného výsledku/. Dle mého se ORIGIN stali přijatelnější „širšímu“ publiku, dosáhli na další schůdek profesního růstu – zdokonalili dokonalé a utekli zbytku peletonu. Čím se to projevuje ? Větší komplexností materiálu, propracovaností aranží a zkušenostmi které muzikanti v mezidobí pobrali. ORIGIN dle mého vystoupili ze svého pevně ohraničeného stínu a tím dokázali svou jedinečnost – stále však s hrdě vztyčeným praporem „paní smrti“.

 

DEJVY 10/10

ULCERATE – Of Fracture And Failure

Ufffff ... sice ne zrovna moc originální začátek recenze, přesto myslím dost výstižné dát hned zkraje upozornění že zde to bude převážně o napjetí a hlubokých výdeších které se dostaví vždy po skončení té či oné „kompozice“. Vězte také že těch vydechnutí bude rovných devět, tedy se zvyšujícím se poslechem se samozřejmě můžete dočkat násobení.

Obdivuji nové kapely za to kam až jsou schopny zajít na poli obyčejného metalového nadšení pro věc. ULCERATE budiž jasným důkazem toho že i Death metalová /nebo spíše možná raději „tvrdě metalová“/ větev spěje, vyrůstá, noří se či prorůstá do nových neprobádaných dimenzí a prostor. Ten kdo tvrdí že metal ustrnul je tupec a za tím si stojím !!!!! Ano, pokud se spokojíte s poslechem UNLEASHED či GRAVE může se vám to tak jevit – pokud jste ovšem tvor hloubavý a zvídavý  nestačíte se divit kolik nových zrůdných obludností na vás denně vykoukne třeba z námi tak milovaného internetu. O počínání jistých ULCERATE jsem neměl ani páru, tedy až do té doby kdy mi náš velekněz PAYO vrazil do ruky CD na zrecenzování. Hey ty můj milý „broše“ stejně mám takový pocit že mě máš v oblibě duševně trýznit :o)).

Přejděmež však rovnou k věci – pokud máte rádi hudební kalamity slyšící na jména jako třeba THE DILLINGER ESCAPE PLAN, MESHUGGAH, CONVERGE, PSYCROPTIC, DESPISED ICON, CEPHALIC CARNAGE, JOB FOR A COWBOY … atd.  /záměrně vybírám ta známější a zavedená jména/ můžete si zavýsknout. ULCERATE totiž produkují přesně to co je dnes tak „v kurzu“ – tedy míchání všemožných chaotických, technických, bezbožných a tuna jiných ….ých pasáží z nichž tvoří koláže směšně nazvané písničkami. Vážení tohle je přesně to co náš bubeník Tomáš Corn nazval cituji „přehráváním telefonního seznamu“ – nemohu si pomoct ale je to tak. Hromada rifů naházených na návsi a před ní pětice Novozélanďanů jež se jí snaží přehrabat vidlemi a zkusit z již tak přebrané hromádky vytáhnout alespoň pár věcí ničemu se nepodobajících – toť obraz který se mi zjevuje co notu, úder či hrdelní ryk. Nevím jestli se jim to počínání povedlo na výbornou, každopádně chvalitebná se v mém hodnocení objeví 100%ně. Mám pro to několik důvodů – tak za prvé : Na to že CD „Of Fracture And Failure“ je debut je hudba neuvěřitelně vyzrálá, sehraná a sedí – pracuje se na plné obrátky a zvuk ? No, o tom bych ani nemluvil – to je kapitola sama o sobě. Jedním slovem GENIÁLNÍ !!!!! Vážně nechápu kde se to dneska v těch „mladých“ bere – každý přeci ví že největší úspěch zaručuje omílání jedné melodie nejlépe ve sladkém podání třeba takového hezounka Robbieho Williamse a oni né – oni musí jít proti proudu, proti všem, boříc se v objetí vln nezájmu a nepochopení. Přesto tleskám – takže vážení, holínky nebo ještě lépe rybářské nohavice na sebe a jdeme se bořit s nimi, co říkáte …

 

Dejvy 8/10