Nedávno jsem tak polemizoval, jestli jsem ty nejdelší prázdniny v životě tak trochu neproflákal. Vrstevníci a starší potvrdí, mladším mohu dosvědčit, že složit maturitu v řádném termínu se opravdu vyplácí. Volného času je pak vyloženě na rozdávání,
prostě až moc! Kromě dovolených a podobných kravin jsem nezakrněl ani kulturně a celkem pilně jsem podporoval hudební scénu. Při bádání v paměti jsem dospěl k číslu deset, značící počet akcí mnou navštívených od složení maturity do začátku nového školního
roku:
29.5.2009 - Luxor, Česká Lípa - War From A Harlots Mouth, Smashed Face, Anime Torment, Bed Sores, Paralysis - 100,- Kč
Nemám rád koncerty o více jak třech kapelách. Čtyři považuji za maximum. Pět za nesmysl. Šest je na kriminál. V České Lípě bych byl ale ochoten čekat třeba od rána. Šel bych přes mrtvoly jen, abych mohl vidět War From A Harlots Mouth. Kdo nezná, ať si
hned v prohlížeči otevře nový panel a tlačí tam jejich myspace, popřípadě bandzone profil. Hudba, která dupe po žánrových krabičkách a míří od metalcore, přes grind až po jazz. Ale postupně. Přijíždíme do Luxoru tuším kolem šesté. Venku prší, je lezavo.
Náš plně naložený favorit je chválen jeho posádkou za to, že zvládl neuvěřitelnou 40 km cestu bez újmy, přestože jsme ho třetinu cesty tlačili. Luxor zvenku vypadá naprosto obyčejně - celkem normální diskotéka (beze srandy diskotéka). Vevnitř jde však o
velmi luxusní podnik, s perfektním osvětlením a hlavně - naprosto bezkonkurenčním zvukem! Nikdy bych nevěřil, že na diskotéce lze udělat úspěšný a takřka bezchybný hardcore koncert. Z prvních kapel se mi do paměti vryly Paralysis. Kapela, který by se
naopak hodila někam do prostor vlhkého, plesnivého a smradlavého sklepa (co mi to sakra jenom připomíná...), než do prostoru s lasershow a umělou mlhou. Složité konstrukce skladeb, které svou délkou nejdou odhadem pod 8 minut. Technicky precizní. Hluboký
zážitek a jednoznačné doporučení všem. Z toho večera bych k té kladné části přihodil ještě žánrově podobné Bed Sores, kteří byli přeci jen o trochu civilně stravitelnější, ale kreativně o nic chudší. Přesný opak na mě udělali Smashed Face. Nuda bez
dodatků. War From A Harlots Mouth celý večer zakončili před ne zrovna zaplněným klubem. Vůbec bych odhadl, že pro pořadatele akce musela být celkem provar. Nicméně já po padesátiminutovém setu odcházel s vědomím, že jsem právě viděl pro mě osobně nejlepší
živák v životě. WFAHM jsou unikum.
6.6.2009 - Palermo, Děčín - Fastness, Wyrm, Soul Collector
Stále ještě maturitní euforie mě slepě zavedla na koncert, který bych teď obloukem obcházel. Pokud mě paměť neklame, akce začala s masivním zpožděním a zahajovali ji děčínští Soul Collector. V půlce setu odházím ven kouřit a v hlavě mi zní něco umělého,
uzívaného a nezáživného. Vracím se až po té pohromě, v klubu je kromě konzistentní nikotinové mlhy celkem dost lidí, často podivného původu a vyznání. Hrají Ústečáci Wyrm - má zkleslá nálada lehce ožívá, zašívám se ke stolu napravo od pódia ke kytaristovi
s B.C. Rich kytarou. Dobrá podíváná, hudebně bych to přirovnal lehounce k !úl.., no prostě black. Bubeník má naprosto neobvyklou vizáž, doporučuju navštívit bandzone téhle partičky a otevřít galerii. Na moment resuscitovanou náladu po chvilce sráží
Fastness, kteří ve výsledku vůbec nezahrají kvůli automatu na bicí. Odcházím se tedy bavit do Havany...
25.6.2009 - Futurum, Praha - August Burns Red, Coalesce, Kylesa, Torche, Show Your Teeth
Jsem líný se podívat do kalendáře, ale jsem si jistý, že ten den byl pracovní. Vyrazil jsem čistě vyjímečně sám, udělal si výlet po Praze – za deště jak jinak. Ve Futuru jsem nikdy nebyl. Circa hodinovou procházkou přes Staromák, po nábřeží a přes most
jsem dorazil k Futuru. Akce měla začínat v sedm. Já blázen naivní myslel, že ABR, kvůli kterým jsem celou tu cestu víceméně absolvoval, stihnou zahrát do 23:00. Ani omylem. Ale postupně. V půl osmé se začalo pouštět do klubu. Vstup byl kolem pětikila, ale
budiž. Koupil jsem si pivo a posadil se na místo s výhledem. Celkem pěkný klub, nic megalománského, ale hutná atmosféra byla cítit na každý pád. První hráli rakouští Show Your Teeth. Na první pohled tendenční metalcore, ale z kluků byl cítit obrovský
entuziasmus a skromnost. Když dohráli, seděli osobně u merchendise s jedním jediným druhem trika na prodej a pár samolepkami zadax. Hned vedle nich měli rozbalenou svou tržnici ABR spolu s ostatními kapelami. Až mi zpěváka bylo líto, a tak jsem si byl pár
samolepek nabrat a lámanou angličtinou pochválit set. Opětoval upřímně vděčným pohledem. Následovaly kapely Torche a Kylesa. Rval jsem si vlasy, kam jsem to vlezl. Nebudu jejich hudbu škatulkovat. Šlo o něco naprosto mimo moji mísu, nuda, šeď, nuda.
Nicméně jsou to prý kultovní kapely a pravda, že lidí na ně bylo mraky. A evidentně se dobře bavili. Já chodil akorát tak v pravidelných intervalech ven kouřit a netrpělivě kontroloval hodinky. Vlak z Prahy mi jel ve 23:22. Bylo deset a Coalesce teprve
zvučili. V tu chvíli mi bylo jasný, že pokud nechci nocovat v Praze na ulici, ABR neuvidím. Trapas. Zklamaný opouštím Futurum v půlce Coalesce a mířím na metro. Chlácholím se tím, že mě v létě čekají další super akce, v tu chvíli mi to ale na náladě moc
nepřidává. Ještě když kupé z Prahy obsadí nadšenci, kteří se vrací z Deep Purple, tudíž celou cestu se účastním přehrávaní videí z mobilů a foťáků, kde zní známé hity.
19. - 20.6.2009 - Bandzone Fest, Doksy
Pro mě osobně moc příjemný víkend a dost dobře nechápu tolik negativní kritiky, která se na pořadatele snesla. Slabý line-up, buzerující ochranka, drahé pivo, drahé všechno. Nesmysly. Line-up si každý umí přečíst předem a v dnešní době kolektivní
závislosti na internetu snad není problém si kapely předem otrknout. Firma zajišťující bezpečnost se chovala naprosto tradičně a všichni, co si stěžovali, zřejmě nikdy nebyli na větším festivalu. Ano, šacování u vchodu je skutečně normální! A se
stánkovými cenami se dalo počítat. Řešením byla 20 minut vzdálená Billa (Lidl), a ve stanu si každý mohl udělat třeba soukromej raut. Takže to vidím spíše na lenost a rozmazlenost návštěvníků, než na špatnou organizaci atd. Jedinou konstruktivní kritikou
tak pro mě zůstává ozvučení obou pódií - letos opravdu nic moc, hlavně první stage. Na festival jsem jel spíš na tvrdší muziku a paradoxně jsem si nejvíc užil kapely jako Annie's Trip, From Our Hands nebo třeba Killerpanda. Malá návštěvnost mi narozdíl od
pořadatelů nevadila. Není nad to ležet s desítkou ve stínu a přesto vidět na podium, protože před ním není žádný dav lidí :-D. Největší masakr pro mě osobně byli Shogun Tokugawa, největší trapas Jayk3M. Nic proti hip-hopu! Ale tenhle týpek byl fakt na
facky. Prostě bylo na co koukat, a to nejen na podiu :). Až jsem z toho byl pár dní v transu. Jsou všude (by RDG :)!
11.7.2009 – Bike & sk8 contest fest, Děčín
Obrovský obdiv a klobouk dole těm, co se do toho pustili. Věc složitá, nákladná, riziková a v Děčíně bohužel ojedinělá. Dorazil jsem až odpoledne, nebyl jsem po předchozích blbostech při penězích, takže jsem ocenil, že vstup byl totálně free, respektive
dobrovolný. Měl jsem možnost shlédnout Destroyself, JZD, Čachochbilli, Burning Steps a The Switch. Počasí festivalu moc nepřálo, večer se dokonce brutálně rozpršelo, což díkybohu nahnalo lidi pod pódium a byla z toho ve výsledku slušná kulisa pro
účinkující. V Děčíně jinak tradičně lidi stojí v pravidelném půlkruhu s rádiusem >= 5 m, protože stát pod pódiem znamená v našem městě zahanbení, všichni si na dotyčného ukazují prstem a říkají si, co to je proboha za vola. Ach – to jen takový můj
výlev. Děčín je asi zkrátka napřed – moshpity tu vyšly z módy. Z kapel bych ten večer vyzdvihl Burning Steps. Za energii, za nasazení, za Bártyho playstation exhibici na kytaru (dodnes netuším, jestli ten člověk opravdu umí hrát nebo ne). Na můj vkus
hrají zbytečně rychle, protože skladby jsou na démači skvěle vychytaný. V tý kouli naživo prostě dost věcí zaniká. The Switch nepřekvapili, ale ani nezklamali. Nevím proč, ale do povědomí se mi bohužel začínají vrývat jako stars. Jejich klubové kouzlo čím
dál tím víc pohasíná. Ale je to jenom pocit, viděl jsem je všeho všudy 3x. Stejně tak nezklamala MP Děčín. Super práce pánové! Idioti…
1.8.2009 – Severní vítr, Litoměřice
Nejlepší festival, který jsem měl zatím možnost navštívit. Ten den jsem slavil 20. narozky a jako oslavu jsem si skutečně nemohl vybrat lepší způsob. Fesťák za 250,-, kde po vás dupají Caliban, Textures, War From A Harlots Mouth, Fear My Thoughts + špička
českého metalu a punku – wow! Tleskám! Ale – škoda mizerné propagace, protože festival měl potenciál nalákat 3 – 5 tisíc lidí. Nebudu daleko od toho, když odhadnu chabých 1500 návštěvníků. Další pohromou bylo odřeknutí Architects v den konání. Pro mnohé
nepřekousnutelná skutečnost – pochopitelně. Jinak se potencionálnímu návštěvníku dostalo všeho, co od moderního festivalu čeká: skvělé ozvučení hlavní stage, žánrové oddělení obou pódií, s dvojnásobným podtržením výborné jídlo (fakt jsme chálovali
non-stop), merchendise aréna a samozřejmě perfektní kapely. Problémy byly prý se stanováním, což podle stanů na parkovišti a podobně mohu potvrdit. Při devátém ročníku už by to přeci jen mohlo být pořešené lépe. Jednotlivé kapely kritizovat nebudu. Snad
jen to, že svoji tvorbou dost splývaly. Metalcore je holt tendenční záležitost. Výjimku tvořili WFAHM…opět…
11.8.2009 – Biograffs, Děčín – Captain Cleanoff (AUS), Blu-82/B, Nocturnal Emisions
Grind není moje mísa a nikdy nebude. Ale bavil jsem se, rozhodně nelitoval účasti a byl dost překvapenej, kolik lidí dorazilo v pracovní den.
26.8.2009 – 007, Praha – Darkest Hour, Lavotchkin, Crocus, 250,- Kč
Další z pražských výletů. Ve třech lidech vyrážíme směr děčínské hlavní nádraží, sedáme na rychlík a hurá na sedmičku. Dorážíme s předstihem, kouříme, jíme, jdeme skrz Prahou pěšky – holt šetříme, jak můžem :). Z Masarykova nádraží se dostáváme přes
Vltavu až k Futuru, kde jsem od minula měl zmáknutý nedaleký Lidl. Večeře za námi a intuitivně nabíráme směr Újezd. Na koncert jsem lanovkou fakt nikdy nejel, ale atrakce to byla parádní. Holt maloměšťáci no :). K sedmičce jsme dorazili kolem půl sedmé,
začátek měl být v sedm. Všichni postávali před klubem a popravdě jich nebylo moc. Říkal jsem si – že by mizerná propagace? Blbost. O DH musí vědět každý, i kdyby se to organizátor snažil sebevíc tajit. Potkáváme pár známých tváří a za nedlouho se začíná
pouštět. Nikdy jsem na sedmičce nebyl. Viděl jsem sice fotky, slyšel jsem o tom lidi básnit, ale ucelenou představu jsem stejně neměl. Když jsem se vevnitř rozhlížel, nechápal jsem, co na tom všichni vidí. Jsem hlupák. Jde o tradici, atmosféru…jde o to,
že na tom podiu rostly dnešní hvězdy. Malá nizoučká místnost narvaná k prasknutí. To dělá mnohem víc, než klub o velikosti letištní haly, se stěnami moderní aparatury. No holt mi takový věci trvají déle, než úplně docvaknou. První hrají britové Crocus.
Nezaškatulkovatelné kontrolované šílenství. Zpěvák, snad ještě vyšší než já (rozuměj – to je nestandardní ;), sundavá boty, zavírá oči a během deseti vteřin všem ukazuje, že mu je podium skutečně malé. Doporučuju minimálně poslechnout na myspace, mnohem
více se však přimlouvám vidět tuhle bandu živě. Neodtrhnete oči, i když vám muzika třeba zrovna nesedne. Sedmička stále ještě není úplně naplněná. Dost lidí čekalo jen na DH, což mě osobně nepřišlo zrovna ok - ale tak každýho věc. Druzí hrají Lavotchkin –
taktéž z ostrovů. Divný zvuk a na mě kapku nenápaditý hardcore. Starší škola – řekl bych, i když nejsem zrovna hudební encyklopedista. Po Lavotchkin se sedmička naprosto zaplnila. Tolik lidí v takhle malém prostoru jsem ještě neviděl. Darkest Hour hrají
skvělý set. Fakt precizně zahraný. Sóla jak na Nintendu, a přesto i spoustu energie, žádná strnulost ze soustředění. Sedmička řádí, stěny jsou mokrý, jak lidi zkouší najít poslední zbytky kyslíku v klubu. Zní hitovky jako Sound Of Surrender, Doomsayer,
Demons, Deliver Us + perfektní nové album. Circle pity, stage dive po stropě – prostě kotel. A vedro :). Kdo se nechce mačkat a potit, ať na sedmičku neleze. Koncert končí chvilku po 22:00 a my v pohodě stíháme vlak do DC. Koncert roku.
29.8.2009 – Cumbajšpíl, městský park Chomutova
Krásnej den s krásným počasím a super výletem. Urbi přijíždí se svojí károu, na skle nalepenou navigaci – mám novou hračku na cestu :-D. Jedeme směr Chomutov, resp. Kamencové jezero. Bohužel jsem na svojí nové hračce označil jinou louži, a tak dojíždíme k
oplachové lázni chemikálií místní fabriky. Na té mapě to fakt vypadalo jako jezero! Na druhý pokus to klaplo, a tak jdeme omrknout vychvalovaný „Kámenčák“. Příští rok jasná volba pro camping. Dáváme si totálně mastný hranolky a popojíždíme dvě ulice k
městkému parku. Já samozřejmě musel zhruba 800 m cestu naplánovat na navigaci. Já to prostě chci k Vánocům! Budu s tim chodit klidně pěšky :-D. V parku to žije stejně, jako vloni. Stage s drum’n’bass, jedno podium v budově a nakonec betonový altánek
uprostřed parku, coby hlavní stage. Přijíždíme akorát na Eric Draven. Skvělej zvuk, perfektní set…co víc si přát. Škoda, že jsme spěchali domů, vypadalo to tam na dobře rozjetý večer.
5.9.2009 – Garage, Děčín – Something Like, Eric Draven, Půjčovna Iluzí
Tohle nechám na jiných :)…
