dr. Lemke coming out of winter depression

Některý dny mají tu skvělou vlastnost bejt horší než jiný. Když jsem se dneska (vlastně už včera) večer přistih, jak si vybírám vlastní flintu na paintball, ačkoliv jsem vlastně pacifista, došlo mi, že se ve mě za pár hodin nahromadilo takovýho vzteku, jako jindy za tři měsíce. Sem tam holt úředníci připravěj člověku nehezký překvápko.

Tolik zdravýho rozumu mi ale zůstalo, že možnost uklidnit se pár panákama jsem zavrhnul. Chviličku jsem  relaxoval výběrem výzbroje a výstroje a při tý příležitosti zjistil, že existuje i sportovní varianta paintballu, která je nesmírně komická a ze všeho nejvíc připomíná hru na babu.

Definitivně mi ale nakonec trochu zvednul náladu utajenej kosmickej projekt, spočívající v  tajný misi: vyslat do vesmíru ježka. A to prosím jen s $50 do začátku!

V Houstonu i na Bajkonuru by mrkali na drát. Na první pokus jsem ježka vypustil na orbitu po 20 dnech astronautský přípravy. Když jsem to na třetí pokus dokazál za 11 dní, nedalo mi to a zkusil jsem to pod deset dnů. No, nakonec jsem - jak řikáme my kluci vod NASA - vylaunchoval toho ježka za osm (!) dní. A vím, že kdybych šel štěstíčku trochu naproti, dal by se píchák do vesmíru vypustit i za tejden. Ale na to už jsem neměl tak říkajíc morál. Schválně si to zkuste, kdo ho mrskne do vzduchoprázdna v čase pod deset dní, je ufon.

A když už jsem na začátku nakous ten paintball. Zajímavý je, co s lidma dělá adrenalin a vlastní představivost. Tak například Majkláč sám sebe přesvědčil, že je, ehm, ninja killer. Takže jsem ho v neděli užasle pozoroval, jak se sebevražedně vrhá do přední linie, aby následně koupil nějakej nemožnej zásah. Ten samej  Míša, co si všecko v normálním životě třikrát pěkně ze všech stran rozmyslí, se najednou z ninja killera změnil v kamikaze suicidera.

Asi se mu k narozeninám složíme na takovej menší ninja tank:

Youtube Video mILNFJcLmlg

Včera jsem trochu porušil životosprávu. Nezabránilo mi to ovšem v tom, abych tu pěkně od osmi od rána seděl, připravenej odeslat do pivovaru S něco, co pro vás chystáme na zbytek prázdnin. Ovšem pan H., kterej toho má taky moc, asi zaspal, protože toho má holt moc. Ten pan H. Takže tady tak trochu bezradně čumim. Vznikla mi neplánovaně půlhodina až hodina volna. A tak můžu dohnat, co jsem zameškal za poslední tejdny.

Tak tedy. Výjimečně se shodnu s buržoustem, že fender rulez. Taky jsem neodolal klasice a už je na cestě fender precision american standard V. Tím jsem svojí aktuální sbírku bas rozšířil na 4 kusy. Jedna kytara je ovšem  na hostování u majkláče, kterej jí šlape po krku a s musicmanem si momentálně nechce nikdo hrát. Je to trochu nespravedlivý, ale život je krutej.

A ani fakt, že budu mít taky fendera, nemůže změnit můj názor že jaguar je buziburžoa kytara a pořádnej rocker má mít nějaký pádlo :) a ne kytárku s milionem čudliků.

Vykvetly mi zas ibišky. Ale co bych to byl kurňa za machometalistu, co pěstuje kytky... I ustanovil jsem se, že  je potřeba ty kytky nějak po machisticku zpracovat. Rozhodnuto, že druhou ruku je potřeba mít pokérovanou barevně. Během včerejšího porušovaní životosprávy  přislíbeno, že kurz pro změnu jednou místo  hrobek a hořících křížů zkusí teda nějaký kytky.  Hrobky pak můžem použít ve volební kampani lidovců. čunek je bude mít vykérovaný na zadku.

Minulej tejden jsem životsprávu porušoval taky trochu na slovensku a musim říct že MIloš Zeman měl pravdu, když řek, že Topvar je dobrej jen na čištění zubních protéz. Možná že takhle ho i vařej. Jinak je slovensko docela zajímavá země a stejně jako návštěva afriky, balkánu nebo středního východu mě tak nějak můj pobyt tam přivedl na myšlenku, že jsem nakonec rád, že žiju v česku... tedy v zemi, kde si lidi nestavěj na balkonech autobusový zastávky, domy nejsou označený velkejma číslicema vyvedenejma fontem Machine a člověk si tudíž na sídlišti středně velkýho města nemusí připadat jako v baltimorskym přístavu mezi USS Nimitz a USS Enterprise. I když, kdo kdy viděl na letadlový lodi autobusovou budku, žejo...