J.A.R. 17.11. Lucerna
Byl jsem na koncertu J.A.R v Lucerně včera. Hned na začátku jsem hořce zalitoval vyhozenejch peněz, a to pomyšlení mě nepustilo do cca 2/3 koncertu. Za tu dobu se konečně něco událo se zvukem a koncet
začal taky gradovat. Jinak první písnička (Maximig) a následující skladby - to bylo zvukový utrpení. (Další utrpení je klima v Lucerně - vedro jak prase, ála komoušsky příjemný pinglové, co Vám po hezký dvacetiminutovce ve frontě přelejou pivo
z flašky do kelímku a závěrečná bitka u šatny při odchodu domu to dokončí. Tohle je pravda). A tak nějak se mi nezdálo, že je to to, co to bejvalo. Spíš mi to
spadlo někam jinam, nabralo blbej směr, zvrtlo se:
- tempo letního turisty v Praze, jdoucího před váma když spěcháte,
- hudba do auta, když nechcete překročit rychlost, a nespěcháte,
- zaručeně nejlepší zpěvák Dan, co gestikuluje rukou výšku svýho tónu a rytmus melodie stejně bravurně, jako to zazpívá,
- jó to když vám za to ti jazzmani vezmou, to je panečku něco jinšího, podivej,
- důkazy kreativity kreativního ředitele (ale není rozumět…),
- Majkl Ví, variantní moderátor hitparády Eso, zaručeně mu tahne na pade, no a jako co byste na tohleto řekli svýmu otci?,
- brejlatý konzervatoristi s bekovkama (a dalšíma funky alternativníma pokrývkama hlav) slintaj,
- cože se to za těch 21 let změnilo? …chceme chlastat a fetovat něco, co má vopravdovou sílu… třeba chlebíčky, přesně!
OK, tak ať zase jenom nepindám, ta poslední třetinka měla pěkně (Babička) stoupající (Benzinbus) tendenci a (očekávatelnej) přídavek (Bulháry), fajn. Je hezký, že bylo plno, že i takováhle smysluplná kapela má potenciál hrát v sále pro tolik lidí. Za rok určitě nejdu. Příště příležitostně. Smrt Lucerně.