A je to. Právě včera jsem si prožila maturitní ples. Neuvěřitelně rychle to všechno uběhlo, a než jsem se nadála, ručička hodinek se nachylovala k jedenácté a já v sobě ještě neměla ani kapku alkoholu. Lidé se marně snažili posbírat své přátele,
aby se jim prozměnu mohli zratit oni. Velká koncentrace tombolenek a nulová koncentrace bujného poprsí v naší trojici způsobila to, že jsme se s prodejem musely potýkat nejdéle ze všech... A pak už to bylo sakra ráz na ráz. Bar, parket, šatna,
bar, parket, šatna.. a nebo snad v jiném pořadí? Kdo ví? Já každopádně vím, že gin a tonic je skvělá kombinace a že můj korzet nutká lidi k osahávání. Jak se čas plesu chýlil, prchali všichni ti, kteří jsou dost svině na to, aby nechali úklid na těch,
kteří nebyli dost rychlí. A tak jsem si málem upálila palec, když jsme sundavali výzdobu. Poklona těm dvěma milých chalanům, kteří tam s námi vůbec nemuseli být a přece zůstali a pomohli! Rozodně na ten večer nezapomenu. Never. Ta hromada poklon k
mé osobě ( no dobře, k mým šatům :D ) mi rozhodně zvedla náladu a seběvědomí.
Btw: Český národ se nezapře. Všimli jste si někdo, jak rychle nám z podia zmizely svítící tyčinky? A že se potom objevovaly u stolů hostů? ... A mě ukradli růže i se skleničkou na vodu :D ... aspoň že kápi a šerpu jsem nakonec ukořistila..
Večernice končí.