Elv Muž, 42 let / Liberec

Snadno se ti řekne, kámo, "máš péro tak si sežeň nocleh sám". Nejsnadnějc, když máš doma rozestlanej svůj teplej pelech a říkáš to někomu, kdo za tebou přijel přes 200  kiláků, aby pobavil teba a tvý kámoše. Jseš pěkně v suchu a právě jsi jednou větou vyřešil problém pěti lidí. Vodka, vodka, vodka, ještě jedna vodka a pak vodka. Měl bys tyhle holky milovat, protože ti zachránili kejhák, vole.

"Křáp"!bouchnou dveře od tý nacpaný a rádoby na spaní připravený dodávky.

"Elvisi uhni"

"Sám si uhni, hnído"

"Dáme ještě špeka?"

"Jestli dneska umrznu, tak toho vola ráno ani nestihnu proklejt. Ale jo, dáme ty Mééďo"

"Držte huby, čuráci.

"Sám jsi čurák, Hrošáku"

"Ser na něj na čuráka a bal to"

"tedem tedem tedem"

"aaa, Tony"

"Medine hul"

echu echu echu, "kurva, zdechlo to"

"já už stejně nemůžu"

"tak to necháme na ráno"

chrrrrrrrrrrr

Raní probuzení v nastarovaný dodávce nasvědčovalo tomu, že byla někomu zima. Otevřený okno svědčí o tom, že bylo někomu jinýmu vedo.

Ty vole, měl jsi velký štěstí, že to dopadlo takhle dobře, protože jinak bys mě fak nasral           8-)

V období domácích prací a prakticky nulových profesních povinností mě potkala opravdu výborná příležitost, jak si pohrát s morálkou a chutí do  libereckého bytí. Byla jí návštěva prvního ročníku Jelen festu, pořádaného kde jinde, než "nááá tééé rááá sééé Uuuu Jééé lééé nááá", kde bylo opravdu PLNO! Věnovat se pozorování scény, která byla obsazena jen samými peckózními kapelami, byla vedle pití pivka, pojídání všeho možného smaženého či snad jen naloženého, jedna z mnoha možností jak si akci užívat. Samozřejmě bylo jasné, že ideální cesta večerem vede skrze skloubení všech těchto radostných úkonů.

Krátce po setmění se pomalu začínal hroutit můj prvoplán zahrnující zboření se a následovné odvlečení v závěsu někoho ochotného do postele. Díky Bohu! Příroda a pudy kterými nás vyzbrojila byly silnější, což mi předvedlo, že je ve finále stejně nejlepší improvizace. Nebudu dále rozvádět události do detailů, už tak mají dost zasvěcených očí a já jsem přeci gentleman :-) . Ale jak vyřkl filozof Karlos Šikolány:"je zajímavé, jak si dva podobní lidé můžou stejnou akci užít odlišně".

Jelene Jelene, máš u mě jedničku a ocenění za Hospodu roku 2009 :-D

S příchodem léta, ztrátou starosti přidělávající školy, s odchodem z Pechu a odlukou od ostatních hudbu tvořících z mého okolí, přepadlo mě nezkrotný nutkání vyhledat zase něco novýho. Kam se vrtnout? Jakožto skalní příznivec výše zmiňovanýho bandu jsem se rozhodl upustit od akordeonu, kterýmu jsem v Pechu sloužil bezmála rok a půl jako pódiový věšák a začít se věnovat něčemu, co mě vždy bavilo nejvíc. Rytmu!

Udušený rytmus v těle je jako potlačený šílenství, který se uvolní vždy když mu přizvedneš pokličku. Takže má-li někdo chuť si občas bouchnout do bubnu, zarachotit na nějaký chrastidlo, vyloudit nějakou dubovou, bassovou linku, fouknout na didgeridoo, atd., neměl by váhat, ale kontaktovat. Dohodneme, jestli si zahrajeme na parkový scéně a nezávisle pobavíme, nebo zprudíme zbytek parku, a nebo jestli to vezmeme trochu vážně a vytvoříme něco silnějšího. Osobně preferuju variantu číslo 2, vrženou k elektro-etnický tvorbě. To tu v Liberci totiž ještě není a mě to nepřestává překvapovat. :-D