I taková umí být Praha, část 4.
Takové věci se stávají jen v horkých letech..a ten rok bylo opravdu horko..Né, teď zas vážně, bylo opravdu pěkné jarní odpoledne. Potřeboval jsem nakoupit jídlo, tak jsem se odebral z koleje a vyšel v krásném slunečném odpoledni do nedaleké Novodvorské Plazzi. Je to tak 15 minut pěšky, cesta vede podél lesa, stromy kvetou a voní, jen blázen by jel autobusem napůl přidušen. Takže jsem odrazil, dorazil, nakoupil a stejnou cestou se chystal zpět na kolej. Páni, fakt je krásně. Mám ještě tolik času, než budu muset jít do práce, to nemusím nikam spěchat, tak ten krok ještě zkrátím, zpomalím, možná se cestou opálím. Už jsem skoro na takovém malém sídlišti, jež téměř sousedí s naší akademií, když v tom jsem uviděl něco, co mě přinutilo krok opět prodloužit. Asi 5 metrů ode mne bylo totiž křoví, malé, nepříliš husté křoví musím podotknout. Bylo to přesně takové křoví, do kterého se schováváte, když vám je 10 let, musíte hlídat svého 5letého sourozence a postavíte se tam jen proto, abyste se nechali ihned najít, protože vás schovka po 2 hodinách už hrozně nebaví. Takže přesně takové křoví. A v něm dřepěl takový pán. Kalhoty měl pod koleny, zadnici vyšpulenou přímo ke mně a vykonával svoji potřebu. Na sídlišti, kde na něj mohlo, kdyby chtělo, koukat nejmíň 100 očí včetně zbloudilých kolemjdoucích, tam prostě sral! Proč zrovna tam? Proč tam vlastně vůbec sral? Byl daleko od nejbližšího záchodu?! Nemyslím si, mohl dojít do Plazzi na veřejný záchod! Chápu, že když musíš, tak musíš, ale mohl si důkladněji vybrat místo, umělec! Třeba přesně tam, kde bych kolem něj nemusel projít ve vzdálenosti 5 metrů. Zase jsem se přesvědčil o tom, že i taková umí být Praha :D