V KRYTU
jsme zavřeni v cele bez dveří
my proherci s vlastním pokrokem
je pozdě řešit příměří
a naše cena za pýchu?
dětská hřiště bez smíchu
kde jen vítr houpe houpačky
už si ani nevzpomínám
když po dešti v parku voněla hlína
a psi štěkali na kačky
jsme zavřeni v cele bez oken
a monotónní bezčasí má
daleko k sobě s pokrokem
tam víra v sebe vyhasíná
jak plyne rok za rokem