Tony Muž, 41 let / Praha

Youtube Video zeqQJtvTyEE

Jsme tu pro druhé lidi, především pro ty, na jejichž úsměvu a blahu závisí naše vlastní štěstí.

EINSTEIN

Mezi čtyřmi zdmi usedá,

cihly jakoby z nich chtěly vyskočit

a za nimi letní dny

žíznivého zaskočí.

V takovém koutě Světa být

s hlavou v dlaních sevřenou

je kusem pravdy zející,

jak písek v přesýpacích hodinách,

na dně baňky tlející.

Slunce dále zapadá,

a jeho smysly napadá,

že prozářený den

strávený jen,

v koutě hvězdného Muzea

- posedlý démonem,

prořízl to ticho náhle

kdysi lidský,

dnes zvířecí sten.

Bože, v tomto chrámu ho nenuť plakat,

má své práce přeci dost!

Napravit to zlé?

Ne!

Co naplat,

uvrhne druhé v nemilost!

V úmoru potu, řešíc co se dá,

tomu běda, komu běda,

utrpení do očí prach jen zvedá.

Kopat hrob si může každý

hluboko do podzemí,

bez přátel i klenby Boží,

na dně díry vyhloubené

hledá nebe vytoužené,

tu nalezne však shnilý pařát,

co za vlasy ho chytí.

Prochází si tímhle vším,

osud jeho ostře zřím.

Na dně štěstí objeví,

však blízké přitom oželí.

Toho jedu, co tělu dá,

s přáním zdraví pozvedá,

pak v úškleb zkroutí v křeči tvář

a opět lehne hlavou v dlaň,

jak nemocný na polštář...

Stále k nebi zvedá zrak,

nad lahví zpitý otálí,

na starých parketách se kutálí

kupředu víru tento vrak,

od počátku

do skonání.

                                                              Tony