Pat a Mat - údržba Otokáry!!!
Po dlouhém povídání jak si chceme upravit náš Otobus, aby se nám cestovalo na letní festivaly jako v bavlnce a citili jsme se jako doma je tu konečně volný weekend kdy nehrajem a mi máme tu možnost realizovat naše plány.
Je sobota 2.5. ráno 8:30 Otík jako vždy v čas na domluveném místě před domem mě tahá z postele, protože jsem se byl včera podívat na Císařské louce na May Day festivalu, kde jsem to jako vždy přepískl s alkoholem a pár tahů z trávy. Vylézám ven před dům kde se na mě směje Otík, který jak to tak vypadá měl podobný večer jako já, protože mu pěkně svítějí očíčka a se slovy...co krok to punkrock mě vítá!!! Trochu občas mluví z cesty, ale mě to vůbec nevadí pač plácám taky nesmysly.
Konečně jsem se vymrdal z domu a vyrážíme nakoupit nějaké to lepidlo, protože to je to poslední co nám chybí abychom mohly začít s náším punk tunningem otokáry.
Lepidlo máme, které jsem sehnaly velmi levně a máme radost, že jsem nějakou tu kačku ušetřily, ale k tomu šetření se ještě dostanem:-D
Okolo půl jedenácté konečně dojíždíme na místo určtění...Dědečkova chata (můj šikovný dědeček). S vřelím přivítáním si dáváme kafe a pomalu se chystáme na náš počin. Vytahly jsem všechny potřebné ingredience a líčíme šikovnému dědečkovi co máme za úmysl. HA!!! první rána...lepidlo co jsme koupily je úplně na hovno a určeno k úplně jiným účelům:-D, HA!!! další zrada, vysavač, který měl umět čistit sedačky je rozbitý, HA!!! to co chceme povolit nejde pač je všechno důkladně utažené z fabriky, takže naše radost z práce a uprav je tu a tam úplně pryč a moc se nám nechce do dalších peripetii...............ale nás to neodradilo, přijely jsme zvelebovat a zkrášlovat tak se na to vrháme!!!
Dědeček pečlivě kontroluje co se u něj na zahradě děje a provádí a dává nám dobré rady k dílu. Polepit strop dodávky se nám nepodařilo, tak se vrháme na polepení podlahy, lepidlo je sice nahovno, ale na podlahu by to snad mohlo stačit a mělo by to i držet:-D. Na podlahu se vrhám já a Otík s dědou na přepázku v zavazadlovim prostoru, to aby nám aparáty nemohly padat na ty naše vyhulený mozky.....vzadu sedím většinou jenom já sám, protože mám rád prostor kolem sebe:-D........
Babička s dědou se tak hezky o nás staraly, že jsme dostaly k obídku pěkně řízečky a k svačince palačinky - babička je zlatá, asi jako všechny babičky:-D
Prepážka je hotova a já se také pomalu blížím ke konci s položním koberce, vypadá to vělice pěkně a vydařeně. Otík se chystá zkvalitnit náš poslech v Otokáře a tahá celým autem dráty na našich 10 reproduktorů. Jsme tak trochu fajšmekři!!!
V pozdním odpoledni se chystáme se vším fláknout a pomalu vyrazit do Prahy zpět. Vše je hotovo, ale ještě malé úpravy budou pokračovat.
Cestou zpět panuje v dodávce velmi dobrá nálada narozdím od dopoledne kdy se nám všechno sralo a padalo na hlavu. Chválíme si naši dobře odvedenou práci a doufáme že se to Kečupovi a Tomy Gunovi bude líbit.
Ještě než mě Otík vyhodil doma naplánoval výměný pobyt (minulý týden byl zachlastat s Kečupem u nás) tak já naoplátku jedu zapít celé dílo k otíkovi do Modřan, kde jsem poznal pár nových hospod a výborný ale krutý Bostonský drink (pifo a sekt), první lok nic moc chutná to jako víno, ale ten druhý bóže to nejde ani na tyhle řádky napsat, no prostě dobrý drink!
Po pár těchto zabijácích se snažím najít autobusovou zastávku směr domů.......protože otík někam zmizel......našel jsem a čekám na bus....motám se jako včera a předevčírem a bus na dohled. HA!!! Otík se vynořil nevím odkud, ale přišel se semnou ještě v rychlosti rozloučit, ale na tohle jsem si po Bostonskym zabijákovi vzpoměl až ráno, kdy jsem Otíkovi zavolal a poděkoval mu za super den na chalupě a večer v Modřanech.
Green - zážitky zeleného muže se zeleným mozkem