hnidopich - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

hnidopich Muž, 42 let / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek hnidopich si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

2.11.2013 – Baryton

Upraveno:
  • Playlist: Satelite of love, Karkulka – Růženka, Zase smích, Psáno

  • Kopyrajt

  • Asi už stárnu, nebo se rozpadám, ale tohle byl už druhý koncert z poslední doby, kdy jsem si těsně před vystoupením zablokoval záda. Poprvé to bylo ve Vopici a to těsně před nástupem na podium, když jsem se protahoval. V Barytonu se mi to povedlo už při stavění aparatury – sehnul jsem se pro přechod, abych ho nasadil na kopák a už jsem se nenarovnal. Naštěstí se mi to podařilo částečně rozhýbat, ale i tak jsem byl při hraní poněkud limitován.
    Při čekání na zvukařku jsme, inspirováni drobnou příhodou Modré Vopice, vymysleli malou srandičku na začátek. V Klubu byl přímo před pódiem kulatý stolek, ke kterému jsme si s kluky asi 10 minut před začátkem produkce sedli. Rozložili jsme si piva, zapálili cigarety a Krtek požádal přítomné o klid, protože budeme hrát. Načež vytáhl balíček karet, zamíchal ho, rozdal a my se pustili do karetní hry. Zhruba 2 minuty před oficiálním začátkem jsme rozehranou partii přerušili a přesunuli se o metr dál tj. na podium k nástrojům.
    Jako první jsme zahráli Satelite of love – poctu Lou Reedovi ovšem s typicky Lopatkovským závěrem. Jelikož se blíží Mikulášský koncert, tak jsme oprášili Karkulku, ne že by to potřebovala, tak holka je stále při síle a zraje jak víno. Následoval Zase smích – možná tam byl nějaký kiks, možná taky ne – už si nejsem jistý. Vystoupení jsme zakončili Psánem, kde Wrynnovi při sólu praskla struna. Dost nepříjemné vzhledem k tomu, že při nástupu do poslední sloky zpívám podle něj (Wrynn sice naznačoval Ondrovi, aby to vzal za něj, ale ten si létal ve stratosféře za doprovodu kvílivých tónů svého Fendra a tudíž to nezaregistroval). No snad to nebylo tak moc falešně. Pak už jsme uvolnili místo Kopyrajtům.
    V klubu bylo docela plno a všechna místa k sezení byla obsazena a bohužel díky bolesti zad jsem nevydržel dlouho stát a potřeboval jsem si nutně sednout. Díky tomu jsem byl nucen se přesunout o patro výš a z jejich vystoupení jsem viděl jen asi polovinu, což mě docela mrzí, protože to co jsem viděl, se mi moc líbilo.