13.6.2014 - Zelí fest
- Playlist: Strach z ticha, Doteky, Opilecká, Určení místa
- Krtek: Měli jsme hrát zhruba od 21 hodin. Dorazili jsme tradičně s předstihem, abychom viděli Zelí fest za světla. Krátce na to - po vstupu do areálu Lopatky kolektivně schvátila těžká
pohoda, mysl nám brutálně přeoral klid a s pivkem v ruce jsme se těšili na koncert.
Nastoupili jsme na „To je ale macek“ stage a navzdory okolnostem jsme byli pořád v klidu a dělali fórky – prostě v pohodě. Rozehrál se koncert. Pamatuju si zase jen útržky – vše šlapalo - co vím, hudba rozmatlávala mysl mě a, co jsem se ptal po koncertě, tak i ostatním ve stanu. To byla jízda. Zahráli jsme píseň Doteky, které jsou doplněny avantgardní improvizační pasáží, při které se do rytmu písně přezpívávají popěvky ideálně známých písní a to tak, aby se libovolný spoluhráč rozchechtal tak, že vypadne z rytmu. Třeba: Macarena, Con te partiro, No woman no cry, Noc na Karštejně apod..., rozesmálo to hlavně publikum, ale byla to nová experimentální píseň, která navíc sklidila ovace. Improvizační pasáž v písni Opilecká byl příjemný space masakr, který se pak postrockově prolínal s úvodním riffem. Po koncertě jsme byli všichni jako ve snu, jako kdyby to vše trvalo jen pár minut. Odešli jsme na bar a oslavili to - byla to kurva dobrá akce. Jo a taky se Hliníkové lopatky dědečka Pipýna staly - tu noc - rock n' rollovou kapelou.