hnidopich - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

hnidopich Muž, 42 let / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek hnidopich si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 121416192226303438414345 46 47 48

15.6.2013 – Zelí fest

Upraveno:
  • Playlist: Lesní píseň, Amanita, Chobotnička, Zase smích

  • Na Zelí fest jezdím rád, takže jsme přijeli s dostatečným předstihem, abychom nasáli atmosféru a i s odjezdem jsme nijak nespěchali.
    Po příjezdu jsme shledali, že díky tradičnímu kropení návštěvníků festu, se z cesty k alternativní stagi stalo solidní bahniště, kudy bylo riskantní i jen procházet, natož nosit aparaturu navíc za tmy (a pak ještě zpátky). Čili jsme se rozhodli naši aparaturu raději přetáhnout přes plot, což byla vhodná rozcvička před hraním a po hraní málem moje smrt.

    Při posledním koncertě (Modrá Vopice) jsme shodou okolností měli jak já tak Krtek na sobě triko Deep Purple – In Rock a šátek, a proto jsme si dělali z Wrynna s Ondrou legraci, že to od příštího koncertu bude povinné pro všechny. Nevím, jestli to vzali vážně, nebo to od nich bylo pokračování vtipu, nicméně na sraz před Zelí festem dorazili oba v tomto stejnokroji. Já měl shodou okolností správné triko na sobě (a šátek nosím už 10 let), ale Krtek zahanbeně přiznal, že mu triko visí na šňůře doma. Protože nám to připadalo jako dobrej fór, tak jsme se nejdřív vypravili ke Krtkovi pro triko a teprve pak na Zelí fest. Za tu srandu nám to stálo. Shodou okolností nám vyšel playlist tak, že každý zpíval jednu píseň. Krtek to uváděl: „Teď bude zpívat (doplňte si jméno). Pro zvukaře, to je ten v triku Deep Purple s šátkem na hlavě!“ Také jsme si vyslechli spoustu hlášek typu: „Lopatky nám nějak Purplovatí …“ apod. Docela jsem se bavil.

    Jak se již stává tradicí, tak jsme opět zahráli na Zelí premiéru nové písně – Amanity. Co jsem zaregistroval, tak se docela líbila. Trochu jsme ji natáhli, a tak jsem vzal následnou Chobotničku trochu hákem, aby zbyl čas na Zase smích. Během sóla v Chobotničce jsem měl skloněnou hlavu, a proto mě dost překvapilo, když jsem při zvednutí zraku zjistil, že se mezitím začali diváci svlékat – bohužel samý chlapi (asi fakt něco děláme blbě) a z toho šoku jsem Chobotničku málem nedozpíval. Po dohrání jsem ještě upozorňoval Roga, že to že zpívám v Chobotničce o vorvaních, není důvod mávat mi před obličejem svým lachtanem. Jelikož jsem měl výjimečně náladu (to se mi stalo asi dvakrát za historii Lopatek), tak jsme se dohodli, že si ve finální Zase smích dám sólo na bicí. Když jsme se dostali k onomu místu, kde bylo sólo dohodnuté, přestali kluci hrát až na jednoho. No schválně, jestli to uhodnete. Ano, byl to ten v triku Deep Purple se šátkem na hlavě.

    Po dohrání jsem byl skoro mrtvej únavou, a tak jsem se zdekoval a šel nabrat trochu sil do auta, odkud byla dost dobře slyšet produkce, takže z hudební stránky jsem skoro o nic nepřišel. Jak už se stává zvykem, Krtek vzal na Zelí svoje nahrávátko a připojil ho k mixpultu na alternativní stagi a jak už také bývá zvykem, nahrál skoro vše, co se tam odehrálo, jen při vystoupení HLDP ho zapomněl zapnout.

    Zelí fest byl opět super.

7.6.2013 – Modrá Vopice - Narozeninová párty Rozhudy

Upraveno:
  • Playlist: Etuda, Konečně volní, PQ Suita, Zase smích (Vlastimil vložené překvapení)
  • Kluci z Rozhudy nás pozvali na svoji narozeninovou party. Jelikož jsem v poslední době přepracovaný, tak jsem trošku při organizování akce dělal trochu problémy, ale snad to večer neovlivnilo a já se zpětně omlouvám za potíže. Jediným průšvihem toho večera bylo jen to, že to byl opravdu krásný slunný den a tudíž drtivá většina příchozích dala přednost posezení venku, než mačkání se uvnitř. Čili až do setmění a ochlazení hrály kapely před prázdným sálem, protože všichni poslouchali z venkovní zahrádky, což mi dělalo trochu potíže se řádně nabudit. Přeci jen při pohledu na poslouchající nebo tančící lidi se člověku hraje lépe.
    Při poslední akci s Rozhudou vyjádřili někteří členové tohoto souboru nespokojenost s faktem, že píseň Konečně volní hrajeme už jen jako zvukovou zkoušku, a proto jsme ji jako dárek zařadili opět do playlistu (asi po 9 měsících). Pravda, po dohrání jsme se dozvěděli, že měli na mysli jinou věc, ale co se dalo dělat. Jako druhý dar jsme předělali píseň Vlastimil z repertoáru Rozhudy a proložili jsme jí finální Zase smích. Zahráli jsme ji ve stylu Ramones, takže jsem si splnil svůj sen a odpálil ji klasickým odpočítáním.
    Jelikož už nehraji tak agresivně, jako dřív, tak při Vlastimilovi jsem si odrasil blánu od virblu. Tolik promáčklin jsem si do blány neudělal za posledních 5 let dohromady. Docela komické, když si uvědomíte, že už nechci půjčovat bubny, aby mi je někdo nezničil. Po skončení jsme s Krtkem zkoušeli vyhecovat kluky z Rozhudy, aby Vlastimila zahráli stejně rychle, ale nedali se.

    Po dlouhé době jsem si zase nějakou akci pěkně užil.

11.5.2013 – Dejvická nádražka – Květnové nadávání

Upraveno:
  • Playlist: Etuda; Karkulka; Zase smích

  • Melmoth; Hokr; Exit 18

  • Onoho dne jsem se ráno probudil s horečkou a bylo mi tak blbě, že jsem snad poprvé naprosto vážně přemýšlel, že odpískám koncert. Nakonec jsem se rozhodl, že to zkusím. Nadopoval jsem se práškama a odevzdal se osudu. Celou dobu jsem byl jak v mlze a moc toho nevnímal. Hlava se mi trochu vyjasnila až s nástupem na podium, ale stejně si vůbec nepamatuju, co jsme hráli. Krtek tvrdí, že to bylo výše uvedené a budu mu to muset věřit.
    Vím, že jsme hráli a dohráli to je asi tak všechno. Žádné detaily. Asi to nebyla taková tragédie, protože po nás nic neházeli. Když jsme se balili na podiu, tak si pamatuju recitaci básní. Sice nevím, kdo je recitoval, ale zaujaly mne natolik, že je to v podstatě jediné co si pamatuji.
    Pak už mi zase bylo hůř a chtěl jsem odjet. Doprovod mi měl dělat Ondra, ale ten zapůjčil svoje kombo následující kapele, a tak jsme museli ještě počkat. (Přitom to byl on, kdo strašně pospíchal...) Jelikož bylo v Nádražce tradičně zakouřeno, tak jsem se uchýlil do auta a onu hodinu jsem v něm prospal.
    Velice lituji, že jsem nebyl ve stavu, abych zůstal a hlavně vnímal celou akci. Připadala mi velice zajímavá.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 121416192226303438414345 46 47 48