Děsnej hlad, málo času, co se dá dělat, opět polapen globalizačním utrpením mířím cestou do emsí. Abych nežral mletý krávy, jdu do salátu s kuřecím. Jenže v půlce ouha, todle na kuře nevypadá... Když jsem se rozhlíd kolem a viděl tu eurovygelovanou
společnost, která mě poslední dobou žere čím dál víc, vyjímečně jsem sebral odvahu a jal se reklamovat. Slečně řikám ukazujíc na ochlupenou potvoru hovící si v salátu, že "to maso tam asi bejt nemá, že?". Ona: "ale ano, to je kuřecí salát". Řikám: "jasně,
ale já myslim TODLE maso!" A znova ukazuju na housenku jak cep. Zavolala jednoho typa, pak managera, kterej mi nabídl novej salát. Hlad byl velkej, tak jo.Nejsem typ co dělá dusno, takže vlastně o nic nešlo, za cenu jednoho salátu jsem měl dva...
Chroupu si chroupu druhej, hlava šrotuje, zas koukám po těch "šťastnejch" rodinkách kolem s umaštěnejma rozcapenejma dětma, vyžraný kravaťáky v offroadech s přiblblým výrazem na blikající LCD jak se cpou mletým kdovíčím a v tu chvíli zjišťuju, že TA
housenka v mým salátu byla právě tím symbolem, housenka-punker, co tak chtěla vykřiknout: "vy zmrdi konzumní, koukejtééé na měěěě????". Prostě... Cejtil jsem se na jednu stranu hloupě, že jsem ji nepodpořil v její mikro válce a od pestrobarevnýho stolku
nezakřičel na managera: "giv mí maj katworm béééék!"
