The Real Gate To Hell In Čertoryje
Teď v sobotu sme jeli jak s Morokwengem, tak se Symphony na takovou hustou under-akci v hospodě Čertoryje někde uprostřed malebných lesů v Českým ráji, co nám dohodili čoklové ze Satiry - takovou prostě jakože zahrajem, zakalíme, pak tam přespíme, prostě že to urvem jak sviňa:) Tak sme se těšili jak malí Jardi, jak jinak:)
Inu, tak sme se v sobotu v odpoledni vypakovali se Sezim a s holkama,ať už současnejma, či bejvalejma, z Koruny s nějakym tím kytarovým randál-makerem atd., abychom v zápětí nakládali ve Vojicích a v jičínským "kasínu", tam kde jičínský čoklové zkoušej, další tuny aparatury a Nelu, toho psa. Cesta byla strastiplná, temná, drsná a spravedlivá, ale dorazili jsme, dali sme nějakej čaj/s rumem/pivko/s rumem, vyložili jsme, postavili to v dost improvizovanym koutku uprostřed podlouhlého hospodského prostoru a vyčkávali, až nám Erika přiveze Mattyho a Symphony až přivezou sami sebe. Naštěstí se to všechno relativně včas splnilo. Začínalo sněžit...
Ovlivněni pár pivama jsme to nazvučili ( nazvučil se zpěv, zbytek šel na sucho z aparátů...ale na tu bídu náhodou solidní zvuk) a posléze i odehráli, zprvu vlažné publikum se po pár písničkách zvrhlo v docela solidní kotel, takže jsme se dočkali příjemnýho feedbacku, já se dočkal prodřený ruky od kytary, rozdrcenejch hlasivek a durch propocený prdele:) Naši věrní nezklamali a ti nárazoví pařmeni příjemně potěšili...
Symphony taky docela klapli, Míša s Ondráškem teda asi trošku trpěli, kdy neslyšeli ty zpěvy, přičemž pak asi moh trpět leckdo v tančícím hledišti, ale ja nedbal, protže jsem slyšel sebe a bubny a to mi ke štěstí stačí:) ...no,tak sme to docela urvali, hlavně hlávr, když si říhnul do mikrofonu na konci Down on my knees.... po koncertě jsme prodali nula z naších asi 140 zbejvajících cédéček :D pak hrála ještě Satirka, která byla právě tak dobrá, kolik měl v sobě Matěj brk, čili moc! :) Kucí řádili jak ďáblové, trestali dav, Hynek se při tom chropotu občas tak hrbil, že byl chvílema jen o hlavu větší než já:) Matěj hypnoticky kravil na kytaru jako dycky.. Taky sem je poprvý viděl s druhým Matějem, kterej bohužel umí zatím jen pár fláků, už aby to uměl všechno, krásně se jim to doplňuje! Furt sněžilo...
Po koncertě klasická tmelba, každej po svý, někdo urvával xtý brko, někdo xtýho Krakonoše, někdo spal, někdo blil, někdo se vypořádával sám se sebou...každopádně to tímhle stylem jelo až skoro do 5 - A TADY bych rád napsal takovou malou vložku
ohledně dvoučlenýcho personálu tý hospody - naprostá paráda! Každej hráč dostal večeři,4 pivka ( není moc složitá matika,kolik sem toho dostal já, když sem tam měl 2 kapely:D ) , každá kapela dostala privátní chatku s 10 postelema pro sebe a fans a
pak ještě ráno v 10 čaj a to všechno pořád s úsměvem. FAKT SUPR SERVIS, pozlatit takovýhle hostitele...ráno furt ještě sněžilo...
Ráno sme zabalili auťáky a jakože vyjedem. To moje - VW Transporter s 6 lidma, několika metrákama aparátu a letníma gumama -bylo na tom sněho fakt dost rozpačitý. Hlávova Audinka na tom s letníma gumama a plným naložením nebyla o moc líp. Satirácká 4X4 Frontera vzala čáru a byla v prdeli, tak sme si nějak museli poradit sami.. Ten sníh, kterýho napadlo dobrejch 20 čísel byl mokrej a těžkej. Začaly padat stromy. Nejdřív byly přes cestu takový ty drobný - ty jsme odházeli. horší to bylo asi po kiláku, kde ležely přes cestu 2 patnáctimetrový smrky nebo borovice nebo co to bylo. Zastavili jsme tam auta a tu ránu jsme byli stromama obklíčený z obou stran - spadnul nám totiž 20 metrů za prdelí další. Hurá. Šli jsme teda na procházku, hledat pilu. Nikde nikdo, natožpak pila. Takže call 150 - hasiči - dobrý den, přijeďte nás zachránit, volala již lehce nervózní zrzka Mirka. Pak jsme tam za vytrvalého sněžení 2 hodiny čekali na záchranu, během toho jsme se všichni dost nasmáli, kuřáci si dost zanadávali, že nemaj už žádný cigára, holky, že je jim kosa, skoro jsme postavili sněhuláka, hráli jsme na flétnu,zpívali, Matějovi málem spadnul na péro padající smrk, kyž pod ním čural - nakonec spadnul až o 3 minuty pozdějc, spousta srandy. Pak konečně přijeli hasiči drsný jak peklo, během 10 minut ty padavky srovnali se zemí (resp. do pangejtu) a my mohli vyjet zapadanou lesní cestou skrz CHKO Český ráj dál vstříc dalšímu dobrodružství. Auta dostávala smyk za smykem, do kopců i rovinek se aspoň 15x roztlačovalo, na mě už asi 20 km blikalo, že nemám naftu, prostě idylka:)
Vykládka v Jičíně, Vojicích, Koruně, rozvoz Účastníků zájezdu až k domovům a sakum prdum bylo 5 hodin, stmívalo se.. 6 hodin na 50km cestě, nádhera, děkujúúúú
(za pozornost)