Je to už celá věčnost, co jsem sem něco naposledy napsal ve smyslu "napsal". Chtělo se mi, ale nechtěl jsem se do toho nutit, aby z toho nebyla nějaká křeč. Ale dneska večer na to mám celkem chuť. Nakonec, je o čem psát :) Ano, milé děti, má dnešní
stať bude o sobotním jičínském
Majálesu 2010 - vol.5
Že to pořádal Miki a Libor, to všichni víte. Že to bylo organizačně vymazlený, to jste asi taky patrně poznali, pokud jste teda byli moudří a dorazili tam. Že počasí vyšlo na 1- jsme si vymodlili ( jen asi někdo to modlení
trochu flákal). To jsou všechno věci, který se nechaj tak nějak objektivně vyhodnotit. Čili je zbytečný o tom psát. Proto to dělat nebudu - místo toho vás tady zahltím tunou vlastních subjektivních sraček. Trochou beletrie, trochou úvah, trochou reportáže
a trochou kolomazi.
Protože jsem kytarista kapely Morokweng, napíšu to očima kytaristy kapely Morokweng. Teda, napíšu to rukama. Ale víte jak.
Červen je v lecčems všeobecně zkurvenej měsíc. Třeba jakože jsou všichni furt někde rozstrkaný a kapely pak zkoušej na poslední chvíli. Matty obracel na Lhotce hamburgry až do středečního večera - takže jsme si v rámci
předmajálesovýho hrocení dali s klukama během čtvrtka, pátka a soboty celkem asi 12 ukrutně upocenejch hodin zkoušení. Abychom se v sobotu v 5 nemuseli stydět sami před sebou. Nakonec jsme samolibě uznali, že máme celkem nazkoušeno. A tak jsme nějak po
jedný hodině vyrazili směr Jičín, abychom tu parádu stihli celou:
14:00 Ashtray - Role otevírající kapely je všeobecně nevděčná (o tom už taky víme svý). Ale kluci na to vlítli ve všeobecný pohodě a tak to má bejt. Hrajou dost osobitej mix HC, punku, rapu a oldschool
thrashe. Prostě asi všechno co maj rádi. Na tom asi něco je. Na můj konzervativní vkus co se kompozice týče by do budoucna mohli víc zamakat na tom, aby ty písničky byly víc písničky a aby jim to líp drželo pohromadě. (Hlavně co se týče rytmiky). Aby si
našli svůj styl, svůj zvuk. Nějakej ksicht už maj. Je to parta vcelku talentovanejch muzikantů a maj svý charisma. Hrajou něco přes rok, to znamená, že jestli budou makat, v dohledný době dojde na to lámání chleba, budou se formovat. A tuhle fázi vývoje
kapely to nechce podcenit, jinak to může začít skřípat. Držím jim proto palce, aby ustáli ty otřesy začátků a skrz usilovnou práci se brzo dočkali dalšího levelu :) Tyvole, první kapela a já už to solim takovýhle hovna:D
15:00 Post-Pubescentos - Kapela mnoha jičínskejch skoro-veteránů, který už maj leccos odehráno. Zvláštní bylo, že to byl minimálně jejich třetí "poslední" koncert, kterej jsem viděl. Náhoda? Nebo snad jen
marketing?:) Jestli to tentokrát mysleli vážně, to nevím. Přišlo by mi to jako velká škoda, protože jim to šlapalo suverénně nejlíp, co jsem je kdy viděl. Pevná rytmika, fajn čitelnej zvuk. Instrumentálně bezchybný, veselý a vtipný vystoupení. Tenhle
bigbítovej styl jsem nějak nikdy moc nevyhledával, ale když to někdo dělá dobře a s chutí, je radost se na to koukat. Šlapalo to. Čili doufám, že ten rozpad kapely zase odložej. Naproti tomu by třeba mohli něco nahrát, napsat ... hlavně to nezabalit
;)
16:00 Samhain - Se Samhainama jsme kdysi začínali ještě se Symphony. Resp. oni se rozjížděli, když jsem se já k Symphony přidal. Takže jsme dlouholetý kamarádi a celej ten jejich raketovej vzestup jsem od
začátku sledoval. Všem těm speed, melodic, power, alkaline metalům jsem se odajkživa chechtal. Tohle je výjimka, páč to sou kámoši (hehe, pokrytec). Viděl jsem je skoro po roce. Nasypali to do lidí se stejnou precizností, jako to dělaj celou dobu, co se k
nim přidala Verča. Co jsem postrádal (možná to byl jen mylnej dojem způsobenej mým vlastním nervózním čekáním na naši produkci) byla taková ta veselá mladistvá energie, kterou jsem z nich cejtil dřív. Takobej ten náboj, díky kterýmu jsem jim odpouštěl, že
dělaj ten "dračí metal" a koncerty jsem si užíval. Písničky z nový desky jsou určitě vymakaný do poslední mrtě, instrumentálně vyhoněný až na půdu a nazkoušený na 110%. Přesto, nebo právě proto, jsem trochu postrádal takovou nějakou živočišnou jiskru. Víc
by mi sedělo, kdyby se do bucoucna vrátili k tradičnějším písničkám, jako dělali dřív. Písničkám, který měly tak rafinovaně vtíravý melodie, že se jich člověk celej den nezbavil:) A progresi nechali Drímačům. ...A nebo mě s těmahle kecama taky můžou
královsky poslat do prdele, páč je mi hovno po tom :D
17:00 Morokweng - To je moje kapela vole. To suďte vy, ne já. My sme se na tuhle akci všeobecně hrozně dlouho a hrozně moc těšili. Takže jsme se snažili vylízt a maximálně to tam urvat. Udělat tam větší
vopičky než udělaj První Hoře. Třeba z mý strany byl průser v tom, že sem se už po první písničce totálně louhoval ve vlastní šťávě a pazoury mi klouzaly po kytaře tak rychle, že jsem kolikrát nestíhal hrát. Takže trochu větší punk, než jsem si přál. Lidi
nám buď mazali med kolem huby (což nevím, proč by jako měli dělat - nejsem ani slavný ani bohatý a nejspíš je ani vomrdat nemůžem :D ) nebo se jim to fakt líbilo. Protože ohlasy jsme slyšely pouze nad očekávání dobré. Za což těm pozitivním kritikům
kilometrově děkujeme, páč nám to pak fakt dělá ještě daleko větší radost. Inu, jsme psi - pohladit, pochválit :)
18:00 Outcry - Ty jsem bohužel moc neviděl, protože jsme se tempem šnečím stěhovali zpátky do backstage, pak jsem se půl hodiny sušil od neustále se vracejícího potu a pak když jsem se konečně dal dohromady a
šel jsem se podívat, zjistil sem, že je to tak nahlas, že mi z toho krvácej uši :) proč? To nevím. Pak už to bylo zase v klidu. Outcry jsou každopádně obrovský sympaťáci. Aspoň teda Ňáfek a Milda, který nás maj rádi a dycky si dobře pokecáme. Z těch
jejich Ferrari aparátů jim leze zvuk jak víno a jsou sehraný jak profíci. Že tenhleten heavy bigbít moc nemusím je teda pravda, to by mi asi nesmělo bejt jednadvacet. Ale dokážu si reálně představit, že by bylo fér, kdyby poctivý kapely plný poctivejch
muzikantů, jako jsou oni, vystřídali pár daleko slavnějších, ale zato pořádně sračkovejch kapel, co jezděj od vesnice k vesnici a vyprodávaj kulturáky.
19:00 Bludy - Jé, na ty já jsem se těšil, ty já mám čímdál radši :) Pohodová kapela, která to táhne prej už šestnáct let (což by ale znamenalo, že už jim asi bude přes třicet - to je mi divný, na to nevypadaj)
a nikam to nehrotí v čele se zářící, sympatickou paní učitelkou, která s upřímným širokým úsměvem zpívá o igelitech na nohách, protože nechce po nikom šlapat. Nebo taky o dalši haldě neveselech věcí. A přestože je doprovázená hodně temnou post-rockovou
muzikou plnou nadelayovanejch kytarovejch ploch, divnejch zvuků atd., působí to ve výsledku hrozně příjemně. Bludy moc nekoncertujou, ale kdykoli je někde potkám na pódiu, je na nich vidět, jak si to užívaj. A na to je radost se koukat, poslouchat a
přiblble se usmívat.
20:00 Metro - Co mám napsat o těhlech pusíkách. Playbackově sehraný mi přišli už když jsem je viděl před 3 rokama poprvé. Když Matěj s Pepou zpívaj dvojhlasy v refrénech, zní to jako klávesy, jak je to
čistý. Jsou vyhraný, precizní a jejich písničky jsou nebezpečně dobrý, zapamatovatelný a hlavně nakažlivý. 2 usměvaví frontmani vytáhli pohodovou atmosféru na vrchol, kterej pak ty temnokapely, co přišly po nich, ani nemohly překonat. Začínalo pomalu bejt
to sexy večerní světlo, takže vynikly reflektory, efektíky, kouříky. Zkrátka mainstreamovej megakonert jak vyšitej. A lidi to samozřejmě ukrutně bavilo. Aby ne.
21:00 Killerpanda - A to už je moje největší srdcovka, a to jak po hudební, tak i po lidský stránce. Pandu sleduju už od dob, kdy ještě ani neexistovala a celou dobu se mi hrozně líbí co dělaj a jak to dělaj,
přestože obojí už několikrát změnili. Co odešel zakladatel Matt, což vlastně možná ani není víc než 3/4 roku, Panda se hrozně změnila. Potřebovala co nejrychlejc nový písničky, kde nebude tolik chybět druhá kytara. Tak si je napsali. V podstatě úplně
změnili styl, z původního funky-rocku do dnešního math-emo-crossoveru. Nový písničky už nejsou tak hravý. Jsou vážný až do prdele, temný jako duše starýho úchyla ... a neskutečně hezký. Držej pospolu, jedou na jedný vlně a zněj hrozně dobře. Už aby to
bylo nahraný. Živý podání je čímdál preciznější. A když Mikimu zrovna přijde skoro 1000 lidí na akci, nechá se koukat dokonce i na něj ;* ... Jo a vlastně ještě ten Goodfoul cover:) Měl jsem tu čest dát si u kluků hosting na coververzi nejlepší český tvdý
kapely všech dob - hrali jsme Skylines. A to mě smetlo snad ještě víc, než tejden před tím na GF Festu. Před pódiem bylo několik set lidí. Vsadím se, že skoro nikdo z nich tu písničku neznal. A stejně jsem cejtil, jak se z toho, jak to zní, posrali
všichni před pódiem, stejně jako my na pódiu. Neuvěřitelně vypjatá, mrazivá, ale přesto euforická nálada, jakou jsem snad na pódiu ještě nezažil. Takže vám, kluci, moc děkuju, že sme si to mohli takhle dát a doufám, že ještě mockrát dáme.
22:00 První Hoře - headliner akce. Už jsem je viděl asi 2x předtím, takže jsem věděl, co čekat. Skrz fakt, že to byla už devátá kapela Majálesu, jsem to moc nedal. Jejich hudba i show je celkem náročná na
koukání i poslech. Taky mě moc nebral zvuk. Trochu koule. Bylo tam asi na pana zvukařa moc nástrojů :) Takže jsem jejich set zkouknul, dokoce jsem asi i dost tleskal a dost možná i halekal. První Hoře jsou teď, jestli to dobře chápu, jakože asi
nejslavnější česká alternativa. Což snad sedí. Má to tak bejt. Jejich muzika je jednak dobrá, jednak dobře zahraná, pak jsou tam tak ty supr texty, šťavnatá show nabitá tancem, vopičkama, groteskou... paráda. A stylově lítaj někde mezi HC, punkem,
alternativou, jazzem, kabaratem a trancem :) A i přesto, že předvedli profi výkon, to nespadlo do nějaký sterility, bylo to živočišný a spontánní. Tak to má bejt. (Jen mě teda pak srali v potemnělý backstagi, když tam kecali asi s miliardou nějakejch lidí
a my tam v tom tahali aparáty! :D )
23:15 Satira Regula - A na chvostu Satirka (a to už nedávám, musím se dojít vychcat, pak to dopíšu) ... ach :) Poslední 2 koncerty, co jsem je teď nedávno viděl, mě nijak dvakrát nenadchly. Přišlo mi to takový
na hranici, kdy už se to rozsype, kdy ti písničky nedohrajou ... Ale na Majálesu jsem si teda naprosto zpravil chuť. Zvuk jak sviňa, muzikantsky o 100% jistější, šlapající rytmika. A Hynek si dal diktát jak Svěrák. Parádně to tam táhnul, dokonce i
realtivně čistě zpíval:) Když sebou vprostřed setu najedou seknul jak prkno na zem, trochu mě vyděsil... O to víc sem se ale musel smát, když se ten dvoumetrovej prcek najednou zvednul s tím svým ukrutným pig squeelem :) A taky mě moc potěšilo, že už
konečně zase tvořej. Nová píseň Slunovrat bude pecka jak kráva. Pravda, je to dost jiný, než stará Satira, ale dyk to tak má bejt. Viktor je úplně jinej kytarista než byl Matěj nebo Matěj. Takže velkej prst nahoru. (Jen ten fórek vprostřed s tím
bluesrockovým jižanským sólem sem nějak nepochopil...ale to jsem snad jenom omezenej;) ) Jo a ten prst je pochopitelně palec :)
No a po konci akce blesková nakládka, rozlučka a pak frr zpátky do Hořic, aby řidiči dochlastali (no dobře, chlastal sem v podstatě sám :D ale já fakt musel) co nemohli vychlastat v průbehu dne.
Krásnejma vzpomínkama na letošní Majáles budu žít asi ještě hodně dlouho, takže ještě jednou děkuju všem lidem, který to měli na svědomí a který se toho účastnili a přispěli tý skvělý atmosféře, co tam těch skoro 12 hodin
vydržela vládnout. Díky.
