ENTER SHIKARI
V rámci turné, které Enter Shikari jedou po evropě se zastavili i v Praze. Na koncík jsem vyrazil sám za sebe a pěkně vlakem a s knihou. Na Hlaváku jsem se setkal s kamarádkou Tetou, která
zde žije. Odmítli jsme přehnaně levný koks a nějakou prostitutku a vyrazili směr Lucerna. Nějaký čas jsme měli, tak jsme se zastavili do hospůdky na rohu Lucerny. Padli pivka a smažák a hurá se jít tlačit. Vcházíme do průchodu a já se
bohužel nebo bohudíky začínám smát. Ne kvůli toho, že desítka byla v hospě moc dobrá, ale kvůli exemplářů co vidím v chodbě. Je třeba si přiznat, že se to asi v Praze zaseklo na My chemical romance a
dál to už boužel nešlo a ani nepůjde. Nějaký vývoj stylů či kombinací asi místním kids nic neříká, co se týče fashion samozřejmě. Teta šikovně předběhla, já ji následoval, dostáváme se do útrob Lucerny.
Kupodivu jsem s foťákem nebyl šacován a vlastně asi nikdo, kdo byl kolem mě. Teta opět šikovně předběhla a už stojíme u šatny, Pražanda se holt nezapře, to město tě asi naučí se otáčet a přežít.
Konečně scházíme po schodech dolů. Překvapilo mě maličké podium a klubová atmosféra, která na mě dýchla. A říkám si: „A sakra tohle vypadá na pohodičku“. Twin Atlanic vylezli na podium, zpěvák něco zaskuhral a rozjeli první song. Po prvních pár verzích si
říkám: „Odkud já ten hlas znám? Kdo mi pomůže?“ Nechám to plně na vás, jestli tam slyšíte určitou podobnost s nějakým známějším hlasem. Já totiž ano. Nicméně kapelka přinutila náctileté publikum nanejvýš párkrát zatleskat. Kluci si odbyli max 30
minut na podiu a suše se odpotáceli zpět do temnot, odkud se před chvílí vynořili. Bez náboje a chuti nějak vybičovat diváky. Asi to není med být předkapela Enter Shikari. Ještě před tím se však otázali, jestli jsme ready na Entry. Samozřejmě se setkali
s bouřlivým ohlasem. Tak mi tak projelo hlavou, jestli tady to patkové osazenstvo bude vůbec skákat, či zahlídnu aspoň nějaký kelímek s pivem hozený do davu, což mimochodem považuju za známku dobré akce. =) Nebo to snad všichni odstojí, zdárně
zahaleni do černé, nebo se rozbrečí když Entry uvidí a poběží domů s tím, že už vidět tuhle kapelu byl moc emotivní zážitek. Teta obstarala další pivka, tak v klidu čekáme, když pominu ochranku, které jsem asi vysloveně vadil jak na podiu, tak sedící
na bedně. Byl jsem cílem nějakých připomínek „ať si odsednu“ a že tu vadím. Štěstí že jsem měl těch piv tak málo. Jinak bych asi tomu hovádku vysvětlil, že boužel i když tak teda asi nevypadám, už dávno nejsem sedmnáctiletý fracek, a že tady určitě
nevadím, protože výhled na toho zvukaře má báječný. Ale „kuš“. Už tak jsem na návštěvě, tak jsem sklopil oči a řekl: „Ano, pane řídící.“
Světla se zhasla, zůstaly rozsvícené pouze modré obrysovky za podiem a v tu ránu celý klub začal pulzovat a tak řvát, že i kdybyste sousedovi řvali do ucha, neuslyší vás. Kluci naběhli na hřiště,
přivítali se skoro s každým, kdo jim nastavil ruku a spustili intro z Common dreads. Dav začal pulzovat ještě víc, patky mě překvapili hned ze startu, o tom později. Intro skončilo, zpěvák si odeřval svoje fráze, které na konci má a ihned nastoupil
sampl od Solidarity. Jakmile se do elektroniky přimíchala kytara, začala smršť takových událostí, že si je asi težko všechny pamatuji. Vyzvednu pouze několik. Když pomineme, že kluci hráli asi 30 vteřin a asi 5 dětí už skočilo z podia do davu, dovedete si
představit, co se celý koncert dělo. Tak po 45 sekundách tam skončil kytarista a hned za ním zpěvák. Ten však skočil po nohách a mě hned napadlo, zda někoho nezranil. Ale vše proběhlo nejspíše v pořádku, řady se otřepaly a jelo se dál. Po asi 2
minutách byl všude takový BORDEL, že jsem nevěděl, jestli je kapela v davu nebo na podiu. Úžasné!!! Ta základna, kterou si tu vybudovali, se opravdu projevila. A byla silnější, než jsem čekal. Klub pulzoval a dožadoval se dalšího
tracku. Po dlouhé době jsem se cítil opět „NA KONCERTĚ“. A to myslím koncert se vším všudy. Kluci hráli všechny písně z Common dreads. Elektro nebo spíš, jak jsem se dozvěděl, Drum and step a Drum and base pasáže rozhýbaly i patky a
některé dokonce zvedly ruce, takže nevím, jestli ještě patkama jsou. Zpěvák slavil narozeniny, takže asi uprostřed koncertu naběhl na podium tor, který byl hodně podobný Pie manovi ze Sipmsonů a vpálil zpěvákovi 2 koláče přímo do obličeje“=).
Koncert se nesl ve stejném náboji, jak začal, skoro celou dobu.
Milé výstřelky, jako 16 letá slečna s kabelkou v ruce skákající s podia do davu, čemu se museli pousmát všichni přítomní,byly samozřejmostí „=). „ Promiň nejsi vítěz“
zakončoval koncert a to byl asi zlatý hřeb večera. Na podiu bylo asi 15 lidí strašný zmatek a anarchie“=)
Tento koncert nasadil laťku hodně vysoko. A určitě byl jeden z nejlepších, na kterém jsem kdy byl. Afterparty v Pražském klubu Cross byla třešničkou na dortu. Fanynky zde měli možnost se svými
idoly vyfotit a prohodit pár slov. Teta si odnesla hned dva takové snímky.“=) Ale nebylo to lehké, museli jste se prodrat přes ten zástup před vámi „=)
Enter Shikari a klub je nebezpečná kombinace, kluci ode mě dostávají 9/10 za to co tu předvedli. A přeji jim, ať se jim taková show daří na celém turné.
Odkazy na fotky zde: http://musicserver.cz/clanek/28773 http://petrklapper.com/Events/100116-ENTER-SHIKARI
![Profilový obrázek Martin[RF]](http://bzmedia.cz/fan/ma/martinrf/gallery/profile.default/bK4oNqCNehmjN5N12B7oFSba-5hN4o08.jpg)
