I MISS HEROES aktualizace denně! - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

I MISS HEROES aktualizace denně! 15 let / Ostrava city!

Playlist je prázdný :(

Fanoušek I MISS HEROES aktualizace denně! si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

RECENZE / by Johny /

SLAPDASH

/ AVIK, 2009/

 Zapřášený strýty pokrytý pískem, šerifové, koně zaparkovaný u saloonů, Elvis, Johny Cash, Ramones a tak trochu Michal Tučný. Co to melu?? Vařím recept na Slapdash. Přesně tohle z desky vyzařuje a line se z ní jak pára z „papiňáku“. Ano, ano, dočkali jste se! Pražáci se konečně rozhoupali a natočili svým fans prvotinu pojmenovanou jednoduše „Slapdash“. Rockabilly s trochu punku, popu, country, to všechno v jednom obalu, naporcovaný do 13. kousků, okořeněných angličtinou.


Nastartujete „What Hell“, rozjedete se po autostrádě přes „Little less than everything“…aaa, sakra, červená, musíte přibrzdit s „Born to be a devil girl“. Protože ale blikla zelená, zařadíte další kvalt a dáte si „Five isn´t enough“. Zdá se, že dochází dech? Dejte si oběd ve společnosti Briana Setzera prostřednictvím „All hang it all“ a zákusek „Up side down“ a vyražte po „Under your hat“ na „Elisa be mine“. Pokud jste ji prošvihli, přidejte tempo, i dědek s holí vás předběhnul. „ I don´t say I love you often“. Je ta jízda dostatečně pekelná? Je ti horko?? Pokračuj s „Big bubble“, už se blíží cíl…krucipísek..náledí. Radši opatrně na „Sixteen kittens sixteen cats“, než to roztaje jak jarní potůček.

Cože?? To je jako všechno? To už jsme doma? Tak OK. Na závěr „You´re not a bad egg“, zaparkovat a nechat vychladnout motor.

Je supr, že v CZ rockabilly branži vychází celkem dost desek a každá z kapel je opravdu specifická.

Přes všechny možný vlivy si i Slapdash vytvořili svůj vlastní ksicht. Album je povedený po všech stránkách. 10 z 10 ti.

Poslouchejte a objednávejte na

www.bandzone.cz/slapdash

RECENZE / by Johny /

THE IDIOTS

/ D.I.Y. 2009 /

Tato recenze by se dala sfouknout klidně za dvě, tři věty, ale myslím, že by to byla trochu škoda.Přijde mi, že vlna pop punk kapel se nějakým způsobem přehnala po Čechách jako Tsunami a jednotlivý bandy / čest výjimkám/ se buď rozpadli, nebo se začali věnovat příbuzným žánrům.

                                                            Zaplaťbůh to není případ šumperské mladé party The Idiots, která má za sebou dva roky existence a před pár týdny pustila do oběhu svou první nahrávku „Na plnej plyn“.8 mi trackovej set, nesoucí se v „california“ duchu v podstatě není nic, co byste už stokrát neslyšeli. To je fakt. The idiots je kapela, která přináší obdobný skladatelský postupy, jako tuna jiných kapel převážně z konce 90. let. Nečekejte inovace. Popravdě musím přiznat, že při prvním poslechu desky, jsem se do této recenze ani nechtěl pouštět.

Od úvodní písně „Na plnej plyn“ po čtvrtou „Tuner“ mi nahrávka nepřišla opravdu ničím zajímavá. Spíš jsem si říkal „proboha, proč?“. No a pátá „Deja vu“ mi, na rozdíl od ostatních, uvízla v paměti. Tak jsem si ji dal znovu, pak i zbývající kusy. Celou desku pak znovu a znovu přehrál a nemohl se zbavit pocitu, že mi to něco připomíná víc než by mělo.Jednak zpěvák. Barvou hlasu je, v některých pasážích, až jedovatě podobnej Valymu z NSOS. Stejně tak některý vokály v refrénech mi navozují atmosféru některých pecek od „násosek“, jindy v tom zase slyším Criminal colection, Sum 41 a kupu dalšího.

Takže bohužel sice zase nic originálního, ale alespoň příjemný vstupy v melodiích refrénů.Po zvukové stránce to na první studiovku není úplně zlý. Je slyšet všechno co má a kvalita zvuku odpovídá celkový náladě desky.

 Česká textová složka je přiměřená věku kapely, kterej je sotva 18 let. Některý rýmy vyloženě řežou do uší, zvlášť s občasnou nepřesností ve frázování a když to navíc zpěvákovi sem tam o půltón ujede, vytváří to celkem nepříjemnej okamžik. Návody na spasení světa tu naštěstí nenajdete, spíš běžný zážitky ze života, kterej kluky zjevně baví a to je dobře.

Stejně jako u mé předchozí recenze na kapelu Look out, musím říct, že kdyby nahrávka vyšla a pár let dřív, asi by bodovala víc. Chtělo by to víc osobitosti a nebát se experimentovat sami se sebou. Věřím, že druhá deska už bude našláplá a nakopávající.

Zbývá dodat, že kapela nechala desku zdarma ke stažení na svém profilu :

www.bandzone.cz/theidiots

 

RECENZE / by Pawluusa /

FOSCO ALMA – Foscoismus

 

Sólová deska „Foscoismus“ hradeckého rapera Fosco Almy je sice venku už nějaký ten pátek, ale určitě i tak stojí za bližší představení.

Důležitou informací na začátek je, že Fosco asi nebude žádný lempl, protože téměř celé album si produkoval sám a to ještě navíc ve svém vlastním studiu, o kterém se můžeš dozvědět víc na www.urbansoundzstudio.cz. Zbytek věcí po produkční stránce včetně výborných cutů obstarala druhá polovina MAATu - pan JSM, který je na albu jako doma, soudě dle počtu featuringů, rovnající se celé polovině nabízených tracků.


 A proč zrovna tohle album stojí za poslech a čím zaujme? Mě osobně nejvíc baví beaty, které mají o dost tvrdší podklad, než bývá obvyklé a Foscova více než dobrá flow, nemluvě o tom, že tenhle kluk má opravdu charismatický hlas.

Co se textů týče, na první poslech se taky určitě pobavíte. Jen tak pro názornost např. hlášky: "Každej tejden řídíš novej bavorák, přej chodíš hastlovat, jezdíš jenom na kole, pravda je taková/nosíš kérky ze samolepky, máš repsekt i z mladší sestry.." Na druhý poslech už si možná řeknete, že něco není v pořádku. Problém začíná, když Fosco nejdříve rapuje o hudbě jako o svém bussinesu, načež o pár minut později se dozvídáme, že hudba je pro něj ta nejvíce srdeční záležitost. Podobných protikladů je na elpí bohužel více. Témata se týkají většinou autora samotného, či života lidí v jeho okolí. Jak sám Fosco řekl, je zde zachycená také jedna momentka z osobní krize, kterou ale asi spousta z nás nepochopí, protože se jedná o vážně osobní věc. V tracku „Pod povrchem“ řeší celkem zajímavým způsobem i politiku. Jednoduše řečeno, deska je místy k přemýšlení, ale taky se zde najde, jak bývá u rapových alb v oblibě, spousta tvrdých rýmů. Resume? Nadaný mladý raper a producent s nadprůměrnou flow a zajímavým hlasem, jehož texty by chtělo dopilovat, ale to je možná i otázka věku.                         

 

Tahle sólovka obsahuje celkem 16 stop a v hostovačkách se objevují krom již zmiňovaného JSM také Made & Jimmy Dickson, Rene Santos, L.D., Murphy, LA4, Jay Diesel a Paulie Garand. Za nejlepší tracky bych označila jednu z nejtvrdších věcí vůbec - Real, hned po ní následující, se zajímavým zpěvným refrénem - Pevně ve svých rukách a featuring s LA4 - Až to ztratíš.

Nezbývá než doufat, že se v tomto případě nejedná o dalšího z raperů ve stylu, vydal jsem demo, byl jsem půl roku slavnej, tak končím. Byla by to škoda nesmírná, protože Fosco Alma, stejně jako celá krů MAAT a lidi kolem ní, jsou ti praví, kteří v současnosti ještě dokážou rozvířit vlny českého hip-hopu.