Insun 38 let / Olomouc

Listy leknínu dosáhly hladiny a květy jejich ty korunky krás, vykvetli v početné rodiny za hudby potůčku opouštějící hráz...Tam kde šeptajíc přicházel, rákosí objímá břehy,tam já ted zoufale rozházel všechny tvé doteky něhy a zatím co pramínek písen svou stále hrál, já v něm zhasil plamínek, jenž v srdci jen pro tebe plál...Kdysi lesk barevných kamenů na dně ted pokrývá kal, jako když tebe já vzpomenu, jak jsem tě jen miloval...Snad jako ty pramínky co pod jezera hladinou se stále ztrací, rozplinou se i vzpomínky jenž v oči mé slzy vrací...Možná i opustí jezera hráz, by dál pluli přes řeky až v širé moře, možná to loučení proběhne snáz, když v srdce své čepel bodnu nože...Kdo ví, třeba i vykvetou v ty přenádherné leknínu květy, či v hlubinách utonou, by jezera andělé odnesli je v neznámé světy...                               Insun ...léto 2009

V barvě duhy v černém snu pluji...barvy květů v to plátno tmavé maluji...jak přivonět bych k těm hvězdám louky chtěl...jejich vůní v to plátno se nést, kde svět oněměl...avšak strach pomalu vkrádá se v sen...že jsem jen malíř, co nikdy nevstane v obrazu svém...ted' sebe se ptám, proč stále maluji...představu kterou, víc než život miluji...iluze tolik zbožnovaná, krásná a milovaná...že dotek její, snad patří jen  nebesům...chci sen v život proměnit, v tom plátně se zjevit....ach představa...jak jen k jejím přiblížit se rtům...               Insun ...jaro 2OO9

Youtube Video SnxP4BhNVU8