Jezz. Muž / Praha

Bardzo cool band Sopoty po dlouhé osmileté pauze zahraje u příležitosti 25letého výročí založení jediný exkluzivní koncert v Klubovně, v Dejvicích! Koncert bude ve čtvrtek 15. 2. 2018, od osmi.

Předprodej na GoOut zahájen! Cena v předprodeji za 120 CZK, na místě 150 CZK! Vstupenek je omezený počet!

Když je muzikant muzikantka a ke všemu vypadá moc dobře, má to na půl v kapse. Když navíc hraje ještě na basu a vypadá jako vilná elfka, má to v kapse celý. A když to ještě k tomu dobře zní, tak...nevím, dál. Teda vím, protože jsem to viděl/slyšel na vlastní sensory v LMB, 5. prosince. Melissa má kromě hudby další zájmy, které částečně realizovala v půlhodinovém filmu, který patří do aktuálního multimediálního projektu Out of our minds, se kterým právě obráží svět. Film mě, přiznám se bez mučení, nebavil vůbec, výkon kapely pak určitě ano. Spousta energie, krásnej zvuk bubnů a samozřejmě Melissa. Nastudujte si: http://xmadmx.com/

Moliérův originál jsem nikdy nečetl, neviděl jsem žádné jiné zpracování, šel jsem tedy do Na zábradlí zcela nezatížen. Na Zábradlí je mi velmi sympatické, že publikum sedí velmi blízko a poměrně dost pod jevištěm, což vytváří specifickou optiku a perspektivu. Hra začala pro mě nepochopitelným a nepochopeným monologem, zprvu francouzským, paní Pernellové (Zdena Hadrbolcová). Jakoby se nás snažil režisér (Jan Frič) v trysku uvést do situace. Ještě nějaký čas mi trvalo, než jsem se sžil s prvoplánovými narážkami na všechno, co vás napadne i nenapadne. Zhruba v první půlce první půlky jsem tomu ale přišel na chuť a začal si to užívat. Zbožnost Tartuffa (Pavel Liška) a jeho žebráctví tu byly posunuty směrem k návratu k životu v přírodě, trampování a pseudo greenfreakovskému chování. Jen lehce nahozené, nejvíce prostoru zabraly narážky na trampské písničky. Místy vtipné. V druhé půlce nabrala hra na tempu a ke konci konečně přišli ke (smysluplnému) slovu Královský zmocněnec, resp. Ouředník, provozní (Leoš Noha) a Pan Loayal (Vladimír Marek), kteří do té doby hru rušili způsobem, který mně připadal celkem násilně naroubovaný. Závěrečná řeč Tartuffa byla asi nejzajímavější z celého večera, objevila se v ní všechna cliché dobře známá z každodenního života, líbilo. Tečka v podobě hracího automatu s otazníkem. Doporučuji